CS/Prabhupada 0034 - Každý získává poznání od autority



Lecture on BG 7.1 -- Durban, October 9, 1975

Sedmá kapitola, "Poznání Absolutního." Existují dvě věci, absolutní a relativní. Toto je relativní svět. Zde není možné pochopit jednu věc bez spojení s něčím jiným. Jakmile řekneme, že toto je něčí syn, musí někdě být také jeho otec. Jakmile řekneme, že toto je něčí manžel, musí být někde jeho manželka. Jakmile mluvíme o služebníkovi, musí někde být jeho pán. Jakmile je řeč o světle, musí někde být tma. Tomu se říká relativní svět. Jedna věc se dá pochopit jen ve vztahu k jiným věcem. Avšak existuje jiný svět, který se nazývá absolutní. V takovém světě je pán a služebník to samé. Není mezi nimi žádný rozdíl. Ačkoli jeden je pán a druhý je služebník, avšak jejich postavení je stejné.

Tato sedmá kapitola Bhagavad-gíty nám tedy dává určité náznaky tohoto absolutního světa, absolutního poznání. Jak můžeme tohoto poznání dosáhnout, nám řekne přímo Absolutní, Nejvyšší Osoba, Krišna. Krišna je Absolutní Nejvyšší Osobnost.

īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam
(Bs. 5.1)

Takovouto definici Krišny nám dává Pán Brahmá ve své knize zvané Brahma-samhitá, která je velice autorizovaným písmem. Tato kniha byla nalezena Šrí Čaitanjou Maháprabhuem v jižní Indii a představil ji Svým oddaným poté, co se vrátil z cest po jižní Indii. Proto přijímáme tuto knihu, Brahma-samhitu, za velice autorizovanou. Takový je náš proces poznání. Přijímáme poznání od autorit. Každý dostává poznání od nějaké autority, ale to mluvíme obecně, náš proces přijímání autority je trochu jiný. Náš proces přijímání autority znamená, že tato autorita také přijala svou předchozí autoritu. Člověk se nemůže stát autoritou sám od sebe. To není možné. Pak by byl nedokonalou autoritou. Tento příklad už jsem dal mnohokrát, dítě se učí od svého otce. Zeptá se ho, "Tati, co je tohle za stroj?" a otec řekne, "Mé drahé dítě, tomuhle se říká mikrofon." Dítě tak obdrží poznání od svého otce a ví, že takto vypadá mikrofon. Když tedy toto dítě někomu řekne, "Tohle je mikrofon," pak má pravdu. Ačkoli je to dítě, přesto se díky tomuto poznání získanému od autority vyjádří přesně. Podobně získáme-li poznání od autority, můžeme být třeba jen dětmi, ale vyjádříme se správně. Takový je náš proces poznání. My si toto poznání nevytváříme sami. Tento proces je nám dán ve čtvrté kapitole Bhagavad-gíty, evaṁ paramparā-prāptam imaṁ rājarṣayo viduḥ (BG 4.2). Tento systém parampary...

imaṁ vivasvate yogaṁ
proktavān aham avyayam
vivasvān manave prāha
manur ikṣvākave 'bravīt
(BG 4.1)

Evaṁ paramparā. Absolutní poznání tedy můžeme získat nasloucháním od Absolutního. Nikdo v tomto relativním světě nám nedokáže předat toto absolutní poznání. To není možné. My tedy tady poznáváme absolutní svět, absolutní poznání, skrze Nejvyšší Osobu, Absolutní Osobu. Absolutní Osoba znamená anādir ādir govindaḥ (Bs. 5.1). On je původní osobou, ale nemá žádného původce, proto je absolutní. Chápeme to tak, že On není stvořen někým jiným. Takový je Bůh. V této kapitole se proto říká, śrī bhagavān uvāca, Absolutní Osoba... Bhagavān znamená Absolutní Osoba, která nezávisí na nikom jiném.