CS/Prabhupada 1076 - V Čase Smrti Můžeme Zůstat Zde nebo Jít do Duchovního Světa



660219-20 - Lecture BG Introduction - New York

Existují různé bhāvy. Tato hmotná příroda je také jedna z bhāv, jak jsme již vysvětlili, že tato hmotná příroda je také ukázkou jedné z energii Nejvyššího Pána. Ve Viṣṇu Purāṇe byly shrnuty všechny energie Nejvyššího Pána.

viṣṇu-śaktiḥ parā proktā
kṣetra-jñākhyā tathā par
avidyā-karma-saṁjñānyā
tṛtīyā śaktir iṣyate
(CC Madhya 6.154)

Všechny energie, potence ... Parāsya śaktir vividhaiva śrūyate (CC Madhya 13.65,purport). Nejvyšší Pán má rozmanité energie, nesčetné energie, které nemůžeme pochopit. Ale úžasní učení světci, osvobozené duše, oni studovali a shrnuli všechny energie ve třech částech, ve třech nadpisech. Jako první je ... Všechny energie jsou viṣṇu-śakti. Všechny energie jsou různé potence Pána Višnua. Ta energie je parā, transcendentální. A kṣetra-jñākhyā tathā parā, a živé bytosti, kṣetra-jña, oni také patří do skupiny vyšší energie, tak jak to je také potvrzeno v Bhagavad Gítě. My jsme to už vysvětlili. A další energie, hmotná energie je tṛtīyā karma-saṁjñānyā (CC Madhya 6.154). Další energie je v kvalitě nevědomosti. Tak to je hmotná energie. Tak hmotná energie je bhagavad- (nejasné). Tak v okamžiku smrti, ať už zůstaneme v hmotné energii, nebo v tomto světě, nebo můžeme jít do duchovního světa. To je to kritérium. Tak Bhagavad Gíta říká,

yaṁ yaṁ vāpi smaran bhāvaṁ
tyajaty ante kalevaram
taṁ tam evaiti kaunteya
sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ
(BG 8.6)

Tak jak jsme zvyklý myslet, ať už o této hmotné energii, nebo o duchovní energii, tak teď jak změnit myšlení? Jak můžeme myšlení o hmotné energii změnit na duchovní myšlení? Takže na duchovní myšlení je zde Védská literatura. Tak jako materiální myšlení, existuje tak mnoho literatury - noviny, magazíny, novely, fikce a tak mnoho věcí. Plno literatury. Takže naše myšlení je pohrúžené v této literatuře. Podobně pokud chceme přesunout naše myšlení do duchovní atmosféry, tak pak musíme přemístit náš rozměr čtení do Védské literatury. Učení světci proto vytvořili tak mnoho Védské literatury, Purány. Purány nejsou pohádky. To jsou historické záznamy. V Caitanya-caritāmṛte je verš, který zní následovně. Anādi-bahirmukha jīva kṛṣṇa bhuli' gela ataeva kṛṣṇa veda-purāṇa kailā (CC Madhya 20.117). Že tyto zapomnětlivé živé bytosti, podmíněné duše, oni zapomněli na vztah s Nejvyšším Pánem a jsou pohroužen v myšlení na hmotné činnosti. A jen proto aby přesunuly svou sílu myšlení do duchovního rozměru, Kṛṣṇa-dvaipāyana Vyāsa, on vytvořil tak mnoho Védské literatury. Védská literatura znamená, že on nejprve rozdělil Védy na čtyři části. Pak je vysvětlil pomocí Purán. Pak pro neschopné osoby jako strī, śūdra, vaiśya on vytvořil Mahábháratu. A v Mahábhárata představil Bhagavad Gítu. Tak potom znovu shrnul celou Védsku literaturu ve Vedānta-sūtre. A Vedānta-sūtra je pro budoucí vedení, on osobně zhotovil komentář, který se jmenuje Šrímad-Bhágavatam.