CS/BG 18.66
VERŠ 66
- सर्वधर्मान्परित्यज्य मामेकं शरणं व्रज ।
- अहं त्वा सर्वपापेभ्यो मोक्षयिष्यामि मा शुचः ॥६६॥
- sarva-dharmān parityajya
- mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
- ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo
- mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ
Překlad slovo od slova
sarva-dharmān — všech druhů náboženství; parityajya — zříkající se; mām — Mně; ekam — pouze; śaraṇam — odevzdat se; vraja — jdi; aham — Já; tvām — tebe; sarva — veškerých; pāpebhyaḥ — od reakcí za hříchy; mokṣayiṣyāmi — osvobodím; mā — ne; śucaḥ — obávej se.
Překlad
Zřekni se všech druhů náboženství a odevzdej se Mně. Já tě osvobodím od všech následků hříšného jednání. Neboj se.
Význam
Pán Kṛṣṇa popsal různé druhy poznání a náboženských procesů — poznání o Nejvyšším Brahmanu, poznání o Nadduši, o různých třídách a stavech společenského života, o stavu odříkání, o neulpívání, o ovládání smyslů a mysli, o meditaci a tak dále. Mnoha způsoby popsal různé podoby náboženství. Když nyní Bhagavad-gītu shrnuje, říká, aby se Arjuna zřekl všech procesů, které mu byly vysvětleny, a pouze se Mu odevzdal. Toto odevzdání se ho ušetří všech následků hříšného jednání, neboť Pán osobně slibuje, že ho ochrání.
V sedmé kapitole bylo řečeno, že Pána Kṛṣṇu může začít uctívat jen ten, kdo se oprostil od všech reakcí za hříšné činy. Z toho by někdo mohl vyvodit, že dokud není zbaven všech reakcí za své hříchy, nemůže se odevzdat. Na tyto pochybnosti je zde dána odpověď, že i když někdo není prostý všech následků hříchů, samotný proces odevzdání se Śrī Kṛṣṇovi ho automaticky osvobodí. Nemusí vyvíjet žádné velké úsilí, aby se těchto následků zbavil. Každý by měl bez váhání přijmout Kṛṣṇu za svrchovaného zachránce všech živých bytostí a s vírou a láskou se Mu odevzdat.
Proces odevzdání se Kṛṣṇovi popisuje Hari-bhakti-vilāsa (11.676):
ānukūlyasya saṅkalpaḥ prātikūlyasya varjanam rakṣiṣyatīti viśvāso goptṛtve varanaṁ tathā ātma-nikṣepa-kārpaṇye ṣaḍ-vidhā śaraṇāgatiḥ
Pravidla oddanosti udávají, že každý má přijímat za své pouze ty náboženské principy, které nakonec povedou k oddané službě Pánu. Člověk může konat určitou povinnost týkající se zaměstnání, v souladu s jeho postavením ve společnosti, ale pokud jejím plněním nedospěje k vědomí Kṛṣṇy, jsou všechny jeho činnosti zbytečné. Všemu, co nevede k dokonalému stavu, k vědomí Kṛṣṇy, se je třeba vyhnout. Každý má mít důvěru, že Kṛṣṇa ho za všech okolností ochrání před všemi potížemi. Není třeba myslet na to, jak přežít. Kṛṣṇa se o vše postará. Živá bytost by se měla vždy cítit bezmocnou a považovat Kṛṣṇu za jediný základ svého pokroku v životě. Jakmile se někdo s vážným zájmem zaměstná oddanou službou, plně si vědom Kṛṣṇy, okamžitě se zbaví veškerého znečištění hmotnou přírodou. Jsou různé procesy náboženství a očisty — rozvojem poznání, meditací v systému mystické yogy a podobně — ale ten, kdo se odevzdá Kṛṣṇovi, jimi nemusí procházet. Samotné odevzdání se Kṛṣṇovi ho ušetří zbytečné ztráty času. Tímto způsobem docílí veškerého pokroku najednou a zbaví se všech následků svých hříchů.
Každého by měla přitahovat překrásná Kṛṣṇova podoba. Pán se jmenuje Kṛṣṇa, protože je dokonale přitažlivý. Ten, koho přitahuje nádherná a všemocná podoba Kṛṣṇy, je šťastlivec. Jsou různé druhy transcendentalistů: některé přitahuje neosobní Brahman a jiné aspekt Nadduše, ale ten, kterého přitahuje osobní podoba Nejvyšší Osobnosti Božství — a zvláště podoba samotného Kṛṣṇy — je ze všech nejdokonalejší. Oddaná služba Kṛṣṇovi vykonávaná s plným vědomím tedy tvoří nejdůvěrnější část poznání. To je esence celé Bhagavad-gīty. K transcendentalistům patří karma-yogīni, empiričtí filozofové, mystici a oddaní, ale nejlepší ze všech je čistý oddaný. Velmi významná jsou slova mā śucaḥ — “Neměj strach, nezdráhej se, neobávej se.” Někdo může být zmaten tím, jak se lze zříci všech náboženských zvyklostí a jednoduše se odevzdat Kṛṣṇovi, ale takové obavy jsou zbytečné.