CS/Prabhupada 0216 - Krišna je prvotřídní a Jeho oddaní jsou také prvotřídní



Lecture on SB 1.7.47-48 -- Vrndavana, October 6, 1976

Toto je postoj oddaného. Para-duḥkha-duḥkhī. Vaiṣṇava je para-duḥkha-duḥkhī. To je kvalifikace Vaišnavi. On se nestará o své osobní nepohodlí. Ale on, Vaišnava naříká, je znepokojen když trpí jiní. To je Vaišnava. Prahlāda Mahārāja řekl,

naivodvije para duratyaya-vaitaraṇyās
tvad-vīrya-gāyana-mahāmṛta-magna-cittaḥ
śoce tato vimukha-cetasa indriyārtha-
māyā-sukhāya bharam udvahato vimūḍhān
(SB 7.9.43)

Prahlāda Mahārāja byl tak velmi sužován svým otcem, a jeho otec byl zabit. A i tak když mu pán nabídl požehnání, Nṛsiṁha-deva, on to nepřijal. On řekl, sa vai vaṇik. Můj pane, my jsme se narodili v rodině rajo-guṇa, tamo-guṇa. Rajo-guṇa, tamo-guṇa. Asurové oni jsou ovlivněni dvěma nižšími kvalitami, rajo-guṇa a tamo-guṇa. A ti, kteří jsou devatās, oni jsou ovlivněni sattva-Guna.

Existují tři guny, kvality v hmotném světě. Sattva-guṇa... Tri-guṇamayī. Daivī hy eṣā guṇamayī (BG 7.14). Guṇamayī, triguṇamayī. V tomto hmotném světě, sattva-guṇa, rajo-guṇa, tamo-guṇa. Takže ti, kteří jsou ovlivněni sattva-guṇou, oni jsou prvotřídní. Prvotřídní znamená prvotřídní v tomto hmotném světě. Ne v duchovním světě. Duchovní svět je odlišný. To je nirguṇa, žádné hmotné kvality. Tam není první třída, druhá třída, třetí třída. Všichni jsou prvotřídní. To je absolutní. Krišna je prvotřídní, Jeho oddaní jsou také prvotřídní. Stromy jsou prvotřídní, ptáci jsou prvotřídní, krávy jsou prvotřídní, telátka jsou prvotřídní. Proto se to jmenuje absolutní. Žádný relativní koncept, druhá třída, třetí třída, čtvrtá třída. Ne. Vše je prvotřídní. Ānanda-cinmaya-rasa-pratibhāvitābhiḥ (Bs. 5.37). Vše je složeno z ānanda-cinmaya-rasa. Tam není rozdělení. Buď je člověk umístěn v dāsya-rasa, nebo v sākhya-rasa, nebo v vātsalya-rasa nebo mādhurya-rasa, všechny jsou jednotní. Tam nejsou takové rozdíly. Ale je tam rozmanitost. Tobě se líbí tato rasa, mně se líbí tato rasa, to je povoleno.

Takže zde, v tomto hmotném světě, jsou ovlivněn třemi rasami, a Prahlāda Mahārādža jako syn Hiraṇyakaśipua, on sám sebe považoval že "Já jsem ovlivněn rája gunou a tama gunou." On je Vaišnava, on je nad všemi gunami ale Vaišnava není nikdy pyšný na svou gunu. Vlastně, on se tak necítí, že je velice pokročilý, velice osvícený. On si vždycky myslí, "Já jsem nejnižší."

tṛṇād api sunīcena
taror api sahiṣṇunā
amāninā mānadena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ
(CC Adi 17.31)

To je Vaišnava.