CS/BG 8.5

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 5

अन्तकाले च मामेव स्मरन्मुक्त्वा कलेवरम् ।
यः प्रयाति स मद्भावं याति नास्त्यत्र संशयः ॥५॥
anta-kāle ca mām eva
smaran muktvā kalevaram
yaḥ prayāti sa mad-bhāvaṁ
yāti nāsty atra saṁśayaḥ

Překlad slovo od slova

anta-kāle — na konci života; ca — také; mām — na Mě; eva — zajisté; smaran — vzpomínající; muktvā — opouštějící; kalevaram — tělo; yaḥ — ten, kdo; prayāti — jde; saḥ — on; mat-bhāvam — Mého stavu bytí; yāti — dosahuje; na — ne; asti — je; atra — zde; saṁśayaḥ — pochyba.

Překlad

A každý, kdo na konci života při opouštění svého těla vzpomíná jen na Mě, dosáhne okamžitě Mého stavu bytí. O tom není pochyb.

Význam

V tomto verši je zdůrazněn význam vědomí Kṛṣṇy. Každý, kdo opustí své tělo s vědomím Kṛṣṇy, Nejvyššího Pána, ihned dosáhne Jeho transcendentální přirozenosti. Nejvyšší Pán je nejčistší z čistých, a proto ten, kdo si Ho je neustále vědom, je také nejčistší z čistých. Důležité je slovo smaran, vzpomínající. Na Kṛṣṇu nemůže vzpomínat nečistá duše, která nerozvíjela vědomí Kṛṣṇy na úrovni oddané služby. Z toho důvodu se má vědomí Kṛṣṇy kultivovat od samého začátku života. Chce-li někdo na konci života dosáhnout úspěchu, pak se nutně potřebuje cvičit ve vzpomínání na Kṛṣṇu. Proto by měl neustále zpívat mahā-mantru Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Pán Caitanya doporučoval být snášenlivý jako strom (taror iva sahiṣṇunā). Tomu, kdo zpívá Hare Kṛṣṇa, může stát v cestě mnoho překážek a obtíží. Měl by je však přesto všechny snášet a pokračovat ve zpívání Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, aby mohl na konci života získat veškerý prospěch, který vědomí Kṛṣṇy přináší.