CS/Prabhupada 0245 - Každý jeden, on či ona, se snaží uspokojit své smysly
Lecture on BG 2.9 -- London, August 15, 1973
Takže Krišna je pánem smyslů. Celý svět dychtí za smyslovým požitkem. . Zde je jednoduchá filozofie, pravda, že "Nejdřív ať si to užije Krišna. On je Pánem. Pak si to užijeme my." Tena tyaktena bhuñjīthā. Īśopaniṣad říká, že všechno patří Krišnovi. Īśāvāsyam idaṁ sarvam: (ISO 1) "Všechno patří Krišnovi." Toto je ta chyba. Vše patří Krišnovi ale my si myslíme, "Všechno patří mně". Toto je Iluze. To je iluze. Ahaṁ mameti (SB 5.5.8). Ahaṁ mameti. Janasya moho 'yam ahaṁ mameti. Toto je iluze. Každý si mysli, já jsem toto tělo, a vše, cokoli co najdeme v tomto světě, to bych si měl užívat já. Toto je chyba civilizace. To poznání je: všechno patří Bohu. Já si mohu vzít pouze to co mi z milosti dá. Tena tyaktena bhuñjīthā. Tohle je Vaišnavské filozofie; toto je fakt. Nikdo není vlastníkem. Īśāvāsyam idaṁ sarvam. Všechno ... Kršna říká, "Já jsem uživatel. Já jsem vlastníkem." Sarva-loka-maheśvaram (BG 5.29). Mahā-īśvaram. Mahā znamená úžasný. My můžeme tvrdit, že jsme īśvaram, ovladatelé, ale Krišna je popsán jako mahā-īśvaram "vládce vládcú." Nikdo není nezávislým vládcem.
Proto je Krišna popsán jako Hṛṣīkeśa. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate (CC Madhya 19.170). A bhakti zanmená sloužit Hṛṣīkeśovi prostřednictvím hṛṣīka. Hṛṣīka znamená smysly. Krišna je pánem smyslů, a proto, jakékoliv smysly jsem dostal, pánem je Krišna, vlastníkem je Krišna. Takže když sou naše smysly zaměstnány uspokojování pána smyslů, to se jmenuje bhakti. Toto je definice bhakti, oddaná služba. A když sou smysly zaměstnány pro smyslový požitek, ne pro pána, tak to se jmenuje káma. Káma a prema. Prema znamená láska ke Krišnovi a všechno dělat pro potěšení Krišny. To je prema, láska. A káma znamená dělat vše pro smyslový požitek mých smyslů. Tohle je ten rozdíl. Smysly jsou médiem. Buď uspokojíte své smysly nebo spokojíte smysly Krišny. Ale když uspokojíte Krišnovy smysly, tak budete dokonalý, a když uspokojíte své smysly, tak se stanete nedokonalým, pomateným. Protože vy nemůžete uspokojit své smysly. To není možné bez Krišny. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate (CC Madhya 19.170).
Proto si člověk musí očistit smysly. Momentálně se každý snaží uspokojovat své smysly. Ahaṁ mameti. Janasya moho 'yam (SB 5.5.8). Puṁsaḥ striyā maithunī-bhāvam etat. Celý materiální svět je ... Existují dvě živé bytosti, mužská a ženská. Muž se také pokouší, uspokojit své smysly, a žena se také pokouší uspokojit své smysly. Takže zde takzvaná láska znamená ... Tam není láska. Nemůže být ... Protože muž a žena, nikdo se nepokouší uspokojit smysly toho druhého. Každý se pokouší uspokojit jeho smysly nebo její smysly. Žena miluje muže proto aby uspokojila své smysly, a muž miluje ženu aby uspokojil ... Proto jakmile je tam malé nedorozumění v smyslovém požitku, rozvod. "Já to nechci." Protože tím středovým bodem je smyslový požitek. Ale my se můžeme přetvařovat, "Ó jak tě tak velice miluji. Já tě tak velmi miluji." Tam není žádná láska. Je to všechno káma, chtíč. V materiálním světě, tam není možná láska. To není možné. To se jmenuje podvádění, pouze podvádění. "Já tě miluju. Já tě miluju protože ty jsi krásný. Uspokojí to mé smysly. Protože ty jsi mladý, to uspokojí mé smysly. " Takový je svět. Materiální svět znamená toto. Puṁsaḥ striyā maithunī-bhāvam etat. Celým základním principem materiálního světa je smyslový požitek. Yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tucchaṁ kaṇḍūyanena karayor iva duḥkha-duḥkham (SB 7.9.45).