CS/Prabhupada 0338 - Jakou hodnotu má demokracie? Všechno jsou to jen hlupáci a darebáci



Lecture on BG 1.31 -- London, July 24, 1973

Catur-vidhā bhajante māṁ sukṛtina. Sukṛtina znamená zbožný. Kṛtī znamená velmi expertní ve světských aktivitách. Tak ti co jsou zaměstnáni v zbožných aktivitách, oni se jmenují sukṛtī. Existují dva druhy aktivit: bezbožné aktivity, hříšné aktivity; a zbožné aktivity. Takže ti co se chodí modlit do kostela, nebo chrámu, "Ó Bože, dej nám náš každodenní chléb," nebo "Bože, dej nám nějaké peníze," nebo "Bože, vysvoboď mě od tohoto trápení," oni jsou také zbožný. Oni nejsou zbožní. Bezbožný lidé, oni se nikdy neodevzdávají Bohu, Krišnovi. Na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ, prapadyante narādhamāḥ (BG 7.15). Tato třída lidí, hříšný lidé, darebáci, nejnižší z lidstva, jejichž poznání bylo vzato máyou a démoni - tyto třídy lidí se nikdy neodevzdávají Bohu. Proto oni jsou duṣkṛtina, bezbožný. Takže je zbožný, ale i tak chce rodinný prospěch. Toto je defekt. Er, Arjuna. Rodinná prosperita. On chce být šťastný ve společnosti, přátelství a láska. Proto říká, že na kāṅkṣe vijayam. To se jmenuje vairāgya. Śmaśāna-vairāgya. To se jmenuje śmaśāna-vairāgya. Śmaśāna-vairāgya znamená, že v Indii, Hinduisté, oni pálí mrtvá těla. Tak příbuzný vezmou mrtvé tělo k pálenisku ghāṭa, a když je tělo spáleno, každý kdo je tam přítomen, po nějaký čas, oni se stanou trochu odpoutaní: "Ó, toto je tělo. My pracujeme pro toto tělo. Nyní je po něm. Je spálené na popel. Tak jaký je prospěch? " Tento druh vairāgya, zřeknutí se je tam. Ale jakmile se vrátí z páleniska ghāṭa, on znovu začne své aktivity. V śmaśāne, v pálenisku ghāṭa, on se stane odpoutaný. A jakmile se vrátí domů, tak je opět aktivní, aktivní jak vydělat, jak získat peníze, jak získat peníze, jak získat peníze. Takže takovýto druh vairāgyi se jmenuje śmaśāna-vairāgya, dočasná. On se nemůže stát vairāgī. A on řekl, na kāṅkṣe vijayam: (BG 1.31) "Já nechci vítězství. Já nechci toto." Toto je dočasný sentiment. Dočasný sentiment. Tito lidé jsou připoután k rodinému životu. Oni takto mohou říkat, že "Já nechci toto štěstí, nechci toto velmi pěkné postavení, vítězství. Já to nechci. " Ale on chce všechno. On chce všechno. Protože neví co je to śreyas. Śreyas je Krišna. Ve skutečnosti, když někdo získá Krišnu nebo Krišna vědomí, pak může říci, že "Já toto nechci." Oni neřeknou, že. Proč by řekli, "Já tohle nechci?" Tu co jsme získali? Předpokládejme, že jsem dostal králoství. Tak je to moje králoství? Ne. To je Krišnovo králoství. Protože Kršna říká bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram (BG 5.29). On je vlastníkem. Já mohu být Jeho zástupcem. Krišna chce aby byl každý Krišna vědomí.

Takže králova povinnost jako zástupce Kršnu je udělat každého občana Krišna vědomého. Pak provádí pěknou povinnost. A protože monarchorvia to takto nedělají, proto je monarchie nyní všude zrušena. Tak monarchové znovu, kdekoli je monarchie, malá, přinejmenším se tváří jako monarchie, tak jako tady v Anglii tam je, pokud by se monarcha stal opravdu Krišna vědomí, opravdu se stal zástupcem Krišnu, pak by se změnil obraz celého králoství. To je potřeba. Naše Krišna vědomé hnutí je určené pro tento smysl. My moc nemáme rádi tuto takzvanou demokracii. Jakou má hodnotu tato dmokracia? Všechno jsou to hlupáci a darebáci. Oni volí dalšího hlupáka a darebáka a on se stane premiérem, nebo to, nebo tamto. Tak jako ... V tak mnoho případech. To není pro lidi dobré. My nejsme za tuto takzvanou demokracii, protože oni nejsou trénovaný. Pokud je král trénovaný ... To byl systém monarchie. Tak jako Yudhisthira Mahārāja nebo Arjuna, nebo kdokoliv. Vše králové. Rājarṣi. Oni se jmenovali rājarṣi.

imaṁ vivasvate yogaṁ
proktavān aham avyayam
vivasvān manave prāha
manur ikṣvākave 'bravīt
(BG 4.1)

Evaṁ paramparā-prāptam imaṁ rājarṣayo viduḥ (BG 4.2). Rājarṣayaḥ. Rāja, král znamená, on není jen král. On je velký ṛṣi, svatá osoba, tak jak Mahārāja Yudhiṣṭhira nebo Arjuna. Oni jsou svaté osoby. Oni nejsou obyčejný, tito opilý králové, že "Já mám tak hodně peněz. Budu pít a ať prostitutka tančí." Takhle ne. Oni byli ṛṣi. I když byli králové, oni byli ṛṣi. Takový druh krále je potřeba, rājarṣi. Pak budou lidé šťastný. V Bengálsku je rčení, rājara pāpe rāja naṣṭa gṛhiṇī doṣe gṛhastha bhraṣṭa. V životě gṛhasthu, v rodinách životě, pokud není manželka dobrá, tak pak nikdo v tom domově nikdo nebude šťastní, život gṛhasthu, rodinný život. Podobně, v králoství, pokud je král bezbožný, tak pak vše, každý bude trpět. To je ten problém.