View source for CS/Prabhupada 1068 - Existují Tři Druhy Činností Podle Různých Kvalit Přírody

<!-- BEGIN CATEGORY LIST -->
[[Category:1080 Czech Pages with Videos]]
[[Category:Prabhupada 1068 - in all Languages]]
[[Category:CS-Quotes - 1966]]
[[Category:CS-Quotes - Lectures, Bhagavad-gita As It Is]]
[[Category:CS-Quotes - in USA]]
[[Category:CS-Quotes - in USA, New York]]
[[Category:CS-Quotes - Introduction to Bhagavad-gita As It Is]]
[[Category:Introduction to Bhagavad-gita As It Is in all Languages]]
[[Category:Czech Language]]
<!-- END CATEGORY LIST -->
<!-- BEGIN NAVIGATION BAR -- DO NOT EDIT OR REMOVE -->
{{1080 videos navigation - All Languages|Czech|CS/Prabhupada 1067 - Musíme Přijmout Bhagavad Gítu Bez Interpretaci, Bez Odstraňování|1067|CS/Prabhupada 1069 - Náboženství Nese Myšlenku Víry. Víra se Může Změnit - Sanatana Dharma se Nemění|1069}}
<!-- END NAVIGATION BAR -->
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->
<div class="center">
'''<big>[[Vaniquotes:In the Bhagavad-gita it is clearly explained that there are three kinds of activities according to the different modes of nature: the activities of goodness, the activities of passion, the activities of ignorance|Original Vaniquotes page in English]]</big>'''
</div>
----
<!-- END ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->

<!-- BEGIN VIDEO LINK -->
{{youtube_right|jeTdFUAGWDo|There are Three Kinds of Activities according to the Different Modes of Nature - Prabhupāda 1068}}
<!-- END VIDEO LINK -->

<!-- BEGIN AUDIO LINK -->
<mp3player>https://s3.amazonaws.com/vanipedia/clip/660219BG-NEW_YORK_clip12.mp3</mp3player>
<!-- END AUDIO LINK -->

<!-- BEGIN VANISOURCE LINK -->
'''[[Vanisource:660219-20 - Lecture BG Introduction - New York|660219-20 - Lecture BG Introduction - New York]]'''
<!-- END VANISOURCE LINK -->

<!-- BEGIN TRANSLATED TEXT -->
Pan je pūrṇam, nebo vše dokonalý, není možné aby se stal podroben zákonům hmotné přírody. Proto by měl být člověk dostatečně inteligentní aby věděl, že kromě Pána ve vesmíru není nikdo vlastníkem ničeho. To je vysvětleno v Bhagavad Gítě:

<div class="quote_verse">
:ahaṁ sarvasya prabhavo
:mattaḥ sarvaṁ pravartate
:iti matvā bhajante māṁ
:budhā bhāva-samanvitāḥ
:([[CS/BG 10.8|BG 10.8]])
</div>

Pán je původní stvořitel. On je stvořitelem Brahmu, On je stvořitelem ... To je také vysvětleno. On je stvořitelem Brahmu. V jedenácté kapitole je Pán nazván jako prapitāmaha ([[CS/BG 11.39|BG 11.39]]) protože, Brahma je osloven jako pitāmaha, praotec, ale On je stvořitelem praotce. Takže nikdo by neměl tvrdit, že je vlastníkem něčeho, ale musí přijmout věci, které jsou dány stranou Pánem jako jeho normu pro udržování. Nyní, existuje tolik příkladů jak musíme využít vlastnictví Pána. To je také vysvětleno v Bhagavad Gítě. Arjuna se na začátku rozhodl, že nebude bojovat. To bylo jeho vlastní uvažování. Arjuna řekl Pánu, že by bylo pro něj nemožné si užívat králoství po porážce jeho vlastních příbuzných. A tento pohled měl kvůli jeho tělesné koncepci. Protože uvažoval o svém těle jako o sobě samém, a tělesný příbuzný, jeho bratři, jeho synovci, tchyně nebo je praotcové, oni byli expanzemi jeho těla a on přemýšlel tímto způsobem aby uspokojil své tělesné potřeby. A celé to bylo vysloveno Pánem jen proto aby změnil jeho pohled. A on souhlasil konat pod vedením Pána. A řekl, kariṣye vacanaṁ tava ([[CS/BG 18.73|BG 18.73]]).

Proto v tomto světě lidská bytost není určena k tomu aby se hádala jako psi a kočky. Musí být dostatečně inteligentní aby zrealizovali důležitost lidského života a odmítli se chovat jako obyčejné zvíře. On by měl ... Lidská bytost by měla zrealizovat cíl lidského života. Tento pokyn je v celé Védské literatuře a esence tohoto je v Bhagavad Gítě. Védská literatura je určena pro lidské bytosti a ne pro kočky a psi. Kočky a psi mohou zabíjet zvířata pro svou potravu a pro ně to není hřích. Ale pokud člověk zabije zvíře pro uspokojení své nekontrolované chuti, tak musí být odpovědný za porušování zákona. A v Bhagavad Gítě je jasně vysvětleno, že existují tři druhy činností Deklarace různých kvalit přírody: činnosti dobra, činnosti ve vášni, činnosti v nevědomosti. Podobně existují tři druhy potravy: jídlo v kvalitě dobra, jídlo v kvalitě vášně, jídlo v kvalitě nevědomosti. Oni jsou všechny jasně popsány a pokud pořádně využijeme pokyny Bhagavad Gíty, pak se celý náš život očistí a pak nakonec budeme schopni dosáhnout náš cíl. Yad gatvā na nivartante tad dhāma paramaṁ mama ([[CS/BG 15.6|BG 15.6]]).

Tato informace je v Bhagavad Gítě, že nad tímto hmotným nebem existuje jiné duchovní nebe; které se jmenuje sanātana nebe. V tomto nebi, v tomto překrytem nebi, vidíme, že všechno je dočasné. Je to projevené, nějaký čas to trvá, dá nám to nějaký vedlejší produkt a pak to začne upadat a pak to zanikne. To je zákon tohoto hmotného světa. Přijmete toto tělo, přijmete nějaké ovoce, nebo něco co je zde stvořeno, na konec to dojde k zániku. Takže nad tímto dočasným světem existuje další svět o kterém zde je informace, že paras tasmāt tu bhāvaḥ anyaḥ ([[CS/BG 8.20|BG 8.20]]). Existuje jiná příroda, která je věčná, sanātana, která je věčná. A jīva, jīva je také věčná, popsána jako sanātana. Mamaivāṁśo jīva-bhūtaḥ jīva-loke sanātanaḥ ([[CS/BG 15.7|BG 15.7]]). Sanātana, sanātana znamená věčná. A Pán je také popsán jako sanātana v jedenácté kapitole. Tak protože máme intimní vztah s Pánem a jsme všichni kvalitativně jedno ... Sanātana-dhama, a sanātana Nejvyšší Osobnost a sanātana živé bytosti, oni jsou na stejné kvalitativní úrovni. Proto celým záměrem Bhagsavad Gíty je obnovit naše sanātana povolání nebo sanātana, to se jmenuje sanātana-dharma nebo věčné povolání živých bytostí. My jsme nyní dočasně zaměstnáni v různých činnostech a všechny tyto činnosti se očišťují. Když se vzdáme všech těchto dočasných činností, sarva-dharmān parityajya ([[CS/BG 18.66|BG 18.66]]), a když přijmeme činnosti po kterých touží Nejvyšší Pán, tak to se nazývá našim čistým životem.
<!-- END TRANSLATED TEXT -->