CS/Prabhupada 0426 - Ten kdo je učený nenaříka ani nad živím a ani nad mrtvým tělem: Difference between revisions

(Created page with "<!-- BEGIN CATEGORY LIST --> Category:1080 Czech Pages with Videos Category:Prabhupada 0426 - in all Languages Category:CS-Quotes - 1972 Category:CS-Quotes - Lec...")
 
m (Text replacement - "(<!-- (BEGIN|END) NAVIGATION (.*?) -->\s*){2,15}" to "<!-- $2 NAVIGATION $3 -->")
 
Line 6: Line 6:
[[Category:CS-Quotes - in United Kingdom]]
[[Category:CS-Quotes - in United Kingdom]]
<!-- END CATEGORY LIST -->
<!-- END CATEGORY LIST -->
<!-- BEGIN NAVIGATION BAR -- TO CHANGE TO YOUR OWN LANGUAGE BELOW SEE THE PARAMETERS OR VIDEO -->
<!-- BEGIN NAVIGATION BAR -- DO NOT EDIT OR REMOVE -->
{{1080 videos navigation - All Languages|French|FR/Prabhupada 0425 - Ils ont peut être changé des choses|0425|FR/Prabhupada 0427 - L’âme diffère des corps grossier et subtil|0427}}
{{1080 videos navigation - All Languages|Czech|CS/Prabhupada 0425 - Možná udělali nějaké změny|0425|CS/Prabhupada 0427 - Duša se liší od hrubého a jemnohmotného těla|0427}}
<!-- END NAVIGATION BAR -->
<!-- END NAVIGATION BAR -->
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->
Line 17: Line 17:


<!-- BEGIN VIDEO LINK -->
<!-- BEGIN VIDEO LINK -->
{{youtube_right|Wu3fkC2hIFk|Ten kdo je učený nenaříka ani nad živím a ani nad mrtvým tělem<br/>- Prabhupāda 0426}}
{{youtube_right|DeSEuUevcvY|Ten kdo je učený nenaříka ani nad živím a ani nad mrtvým tělem<br/>- Prabhupāda 0426}}
<!-- END VIDEO LINK -->
<!-- END VIDEO LINK -->


Line 31: Line 31:
Prabhupáda: Překlad.  
Prabhupáda: Překlad.  


Pradyumna: Překlad: Požehanný Pan řekl: Mluvíš učené slová a naříkáš za něčím, co není hodné zármutku. Vzdělaní nenaříká ani pro živé, ani pro mrtvé ([[Vanisource:BG 2.11|BG 2.11]]). "  
Pradyumna: Překlad: Požehanný Pan řekl: Mluvíš učené slová a naříkáš za něčím, co není hodné zármutku. Vzdělaní nenaříká ani pro živé, ani pro mrtvé ([[CS/BG 2.11|BG 2.11]]). "  


Prabhupáda: "Požehnaný Pán řekl: Mluvíš učené slová, a naříkáš nad něčím, co není hodné zármutku. Moudřý nenaříká ani pro živé, ani pro mrtvé." Tato Kṛṣṇova filozofie, Kṛṣṇa vědomé hnutí, je naučit lidi porozumět přirozenému postavení živé bytosti. Zde se říká, že ten, kdo je učený, nenaříká nad živým, ani nad mrtvým tělem. (Stranou :) Měly by být odstranění z přední řady. Měly by být odstranění, měli by jít dozadu. Současná civilizace je založena na tělesném pojetí života: "Jsem toto tělo." "Jsem Ind," "Já jsem Američan," "Já jsem Hinduista," "Já jsem Muslim," "Já jsem černý," "Já jsem bílý," a tak dále. Celá civilizace se zakládá na tomto tělesném pojetí života. Přestože je zde pokrok ve vzdělávání, mnoho univerzit a vzdělávacích zařízení, ale nikde se o této tématice a předmětu nediskutuje ani nevyučuje, "Kdo jsem?" Raději jsou uvedeni v omyl tím, že jim dávají vzdělání jako "Narodil ses na tomto ostrově. Musíš soucítit se svou zemí, musíš pro ni konat dobro." Nebo je vyučována takzvaná národnost.  
Prabhupáda: "Požehnaný Pán řekl: Mluvíš učené slová, a naříkáš nad něčím, co není hodné zármutku. Moudřý nenaříká ani pro živé, ani pro mrtvé." Tato Kṛṣṇova filozofie, Kṛṣṇa vědomé hnutí, je naučit lidi porozumět přirozenému postavení živé bytosti. Zde se říká, že ten, kdo je učený, nenaříká nad živým, ani nad mrtvým tělem. (Stranou :) Měly by být odstranění z přední řady. Měly by být odstranění, měli by jít dozadu. Současná civilizace je založena na tělesném pojetí života: "Jsem toto tělo." "Jsem Ind," "Já jsem Američan," "Já jsem Hinduista," "Já jsem Muslim," "Já jsem černý," "Já jsem bílý," a tak dále. Celá civilizace se zakládá na tomto tělesném pojetí života. Přestože je zde pokrok ve vzdělávání, mnoho univerzit a vzdělávacích zařízení, ale nikde se o této tématice a předmětu nediskutuje ani nevyučuje, "Kdo jsem?" Raději jsou uvedeni v omyl tím, že jim dávají vzdělání jako "Narodil ses na tomto ostrově. Musíš soucítit se svou zemí, musíš pro ni konat dobro." Nebo je vyučována takzvaná národnost.  

Latest revision as of 17:33, 1 October 2020



Lecture on BG 2.11 -- Edinburgh, July 16, 1972

Prabhupáda: Překlad.

Pradyumna: Překlad: Požehanný Pan řekl: Mluvíš učené slová a naříkáš za něčím, co není hodné zármutku. Vzdělaní nenaříká ani pro živé, ani pro mrtvé (BG 2.11). "

Prabhupáda: "Požehnaný Pán řekl: Mluvíš učené slová, a naříkáš nad něčím, co není hodné zármutku. Moudřý nenaříká ani pro živé, ani pro mrtvé." Tato Kṛṣṇova filozofie, Kṛṣṇa vědomé hnutí, je naučit lidi porozumět přirozenému postavení živé bytosti. Zde se říká, že ten, kdo je učený, nenaříká nad živým, ani nad mrtvým tělem. (Stranou :) Měly by být odstranění z přední řady. Měly by být odstranění, měli by jít dozadu. Současná civilizace je založena na tělesném pojetí života: "Jsem toto tělo." "Jsem Ind," "Já jsem Američan," "Já jsem Hinduista," "Já jsem Muslim," "Já jsem černý," "Já jsem bílý," a tak dále. Celá civilizace se zakládá na tomto tělesném pojetí života. Přestože je zde pokrok ve vzdělávání, mnoho univerzit a vzdělávacích zařízení, ale nikde se o této tématice a předmětu nediskutuje ani nevyučuje, "Kdo jsem?" Raději jsou uvedeni v omyl tím, že jim dávají vzdělání jako "Narodil ses na tomto ostrově. Musíš soucítit se svou zemí, musíš pro ni konat dobro." Nebo je vyučována takzvaná národnost.

Ale nikoho nevyučují, kdo vlastně jsme. Ve stejném postavení byl Arjuna, Arjuna na Kuruovskom bojovém poli. Byl to boj. Je to historie velké Indie, Mahábhárata. Jmenuje se Mahábhárata. Tato Bhagavad-Gíta je součástí Mahábháraty. Mahábhárata znamená velká Indie nebo velká planeta. Takže toto je historie velké Indie, že tam byl boj mezi dvěma bratranci, Pánduovcami a Kuruovcami. Pánduovci a Kuruovci pocházely ze stejné rodiny, známé jako Kuruovská dynastie, a v té době, před 5000 lety, vládla Kuruovská dynastie celému světu. Nyní, to co známe jako Bhārata-varṣa je jen zlomek. Kdysi byla tato planeta známá jako Bhārata-varṣa. Ještě předtím, před tisíci lety, byla tato planeta známá jako Ilāvṛta-varṣa. Ale vládl tam velký císař známý jako Bharata. Proto byla i po něm pojmenována tato planeta jako Bhārata-varṣa. Ale postupem času se začala jednota lidstva rozpadat. Stejně jako máme zkušenosti v Indii, řekněme 20 - 25 let spátky zde nebyl žádný Pákistán. Ale jedním nebo druhým způsobem, je zde oddělena krajina Pákistán. Takže vlastně před mnoha, mnoha lety, byla tato planeta nerozdělená - jednotná. Planeta je jedna, a král byl také jen jeden, a kultura také jen jedna. Kultura byla Védská kultura, a její král byl jen jeden. Jak jsem vám řekl, že Kuruovská dynastie panovala po celém světě. Byla to monarchie. Tak a teď tam mezi dvěma bratranci ze stejné rodiny vznikl spor, a to je tématem Bhagavad-Gíty. Bhagavad-Gíta byla přednesena na bitevním poli. Na bojišti máme velmi málo času. Bhagavad-Gíta byla přednesena během toho, jak se setkali obě strany na bojišti. A Arjuna, po tom, jak viděl druhou stranu, tu druhou stranu, všichni z nich patřily k jeho rodině, rodinní členové, protože to byl boj mezi dvěma bratranci, stal se soucitným. Soucitně řekl Kṛṣṇovi: "Můj drahý Kṛṣṇa, nepřeji si bojovat. Nech mé bratrance si užívat toto království. Nemohu je zabít v tomto boji. " O tomhle pojednává Bhagavad-Gíta. Ale Kṛṣṇa ho přinutil tím, že: "Ty jsi kṣatriya. Je tvou povinností bojovat. Proč se příčíš svým povinnostem? "