CS/Prabhupada 0015 - Nejsem toto tělo

Revision as of 09:59, 10 April 2015 by Rishab (talk | contribs) (Created page with "<!-- BEGIN CATEGORY LIST --> Category:1080 Czech Pages with Videos Category:Prabhupada 0015 - in all Languages Category:CS-Quotes - 1966 Category:CS-Quotes - Lec...")
(diff) ← Older revision | Latest revision (diff) | Newer revision → (diff)


Invalid source, must be from amazon or causelessmery.com

Lecture on BG 9.34 -- New York, December 26, 1966

Existuje šest příznaků přítomnosti duše. Růst je jedním z těch nejdůležitějších. Růst. Jakmile je tělo bez duše, růst se zastaví. Zemře-li dítě, pak jistě už nebude dál růst. A rodičům už není k ničemu. Zbaví se ho. Podobně Pán Krišna dává Ardžunovi první příklad toho, že "Nemysli si, že tato duchovní jiskra uvnitř tohoto těla, díky které tělo roste od dětství přes chlapectví, od chlapectví do jinošství, od jinošství do stáří. Proto když se toto tělo stane nepotřebným, duše nepozorovatelně opouští toto tělo. " Vāsāṁsi jīrṇāni yathā vihāya (BG 2.22). Tak jako ze sebe svlékneme starý oděv a oblékneme si nový, i duše přijímá další tělo. A my jsme přijali další tělo nikoli podle našeho výběru. Tento výběr závisí na zákonech přírody. Tento výběr závisí na zákonech přírody. Na smrtelné posteli nejste schopni mluvit, ale můžete stále myslet. Můžeme řící, tedy já chci říci, že tento výběr osobnosti se odehrává právě tam. Yaṁ yaṁ vāpi smaran loke tyajaty ante kalevaram (BG 8.6). Právě tehdy, v okamžiku smrti, podle vašeho smýšlení, podle toho, jakým směrem se vaše myšlenky ubírají, dostanete v příštím zrození náležité tělo. Inteligentní člověk, ten, kdo není šílený, by tedy měl pochopit, že není tímto tělem. To je začátek. Nejsem toto tělo. Pak by měl pochopit, jaké jsou jeho povinnosti? Jako duchovní duše, jaké jsou jeho povinnosti?

Jeho povinností je, jak je uvedeno v Bhagavad-gítě, v posledním verši deváté kapitoly, kde se říká man-manā bhava. Přemýšlíte o něčem. Všichni z nás, kdo máme těla, o něčem přemýšlíme. Bez přemýšlení, dokonce ani na moment, není možné být. Není to možné. Naše povinnost je tedy následující. Myslete na Krišnu. Myslete na Krišnu. O něčem přemýšlet musíte. Jak vám tedy ublíží, když budete myslete na Krišnu? Krišna vykonává tolik různých činností, existuje o Něm tolik různých knih, tolik různých věcí se s Ním pojí. Krišna je i zde. U nás najdete svazky a svazky knih. Chcete-li myslet na Krišnu, můžeme vás zásobit tak velkým množstvím literatury, že ji nebudete moci přečíst, ani když budete číst celý den po zbytek svého života. Stačí tedy myslet na Krišnu. Myslet na Krišnu. Man-manā bhava. Můžu přece myslet na vás.

Jako někdo, kdo slouží svému šéfovi. Takový člověk přece pořád myslí na svého šéfa. Páni, měl jsem tam být v devět a můj šéf se mnou nebude spokojen. Přemýšlí za nějakým účelem. Takové myšlení vám ale nepomůže. Krišna proto potom říká, bhava mad-bhaktaḥ. "Prostě o Mně přemýšlej láskyplně." Vůči tomu pánovi či šěfovi, když ten, chci říct, když ten služebník o něm přemýšlí, není to láskyplné. Přemýšli jen o penězích. "Protože když nebudu v kanceláři v devět, budu mít zpoždění a přijdu a pár korun." Přemýšlí tedy ne o pánovi, přemýšlí o těch penězích. Takové myšlení vás nezachrání. Proto Krišna říká, bhava mad-bhaktaḥ. "Prostě se staň mým oddaným. Pak o Mně budeš přemýšlet dobře." A co je tato bhakti? Mad-bhaktaḥ.

Oddaná...Oddanost znamená služba. Mad-yājī. Vykonávej nějaký druh služby pro Pána. Třeba jako tady jsme pořád nějak zaměstnaní. Kdykoli přijdete, uvidíte, že vykonáváme nějaké povinnosti. Zkrátka jsme našli způsob, jak vykonávat naše povinnosti. Prostě myslete na Krišnu.