CS/Prabhupada 0148 - Jsme část části Boha
Lecture on SB 7.6.1 -- Madras, January 2, 1976
To je dharma. Sambandha, abhidheya, prayojana, tyto tři věci. Veškerá Véda je rozdělena do těchto tří částí. Sambandha, jaký je náš vztah s Bohem. Tomu se říká sambandha. A pak abhideya. Podle toto, jaký je náš vztah, musíme jednat. Tomu se říká abhideya. A proč jednáme? Protože máme cíl života, chceme dosáhnout cíle života. A co je ten cíl života? Cílem života je jít zpátky domů k Bohu. To je cílem života. Jsme nedílnými součástmi Boha. Bůh je sanátana a má Své vlastní sídlo, které je také sanátana. Paras tasmāt tu bhāvo 'nyo 'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ (BG 8.20). Existuje místo, které trvá navěky. Tento hmotný svět nebude trvat napořád. Je bhūtvā bhūtvā pralīyate (BG 8.19). V určitý moment se projeví. Stejně jako vaše tělo a moje tělo se v určitý okamžik projevilo. Nějakou dobu zůstane. Poroste. Vytvoří nějaké vedlejší produkty. Pak zestárne, bude chřadnout a nakonec zanikne. Tomu se říká ṣaḍ-vikāra, šest stádií čehokoli hmotného. Existuje však jiná příroda, kde se těchto šest výměn neděje. Ta je věčná. Říká se jí tedy sanátana-dháma. A džívy, my živé bytosti, jsme také popsány jako věčné. Na hanyate hanyamāne śarīre (BG 2.20). A Pán je též oslovován jako sanátana. Naše pravé postavení je tedy, že jsme sanátana, Krišna je sanátana a Krišnovo sídlo je sanátana. Když se tedy vrátíme do tohoto sanátama-dhámu a žijeme tam s nejvyšším sanátanou, Krišnou... A my jsme též sanátana. Proces, kterým můžeme dosáhnout tohoto nejvyššího cíle života, se nazývá sanátana-dharma. My zde vykonáváme sanátana-dharmu. Sanátana-dharma a tato bhágavata-dharma jsou to samé. Bhágavata, Bhagaván. Bhágavata je odvozeno ze slova Bhagaván. Tato bhágavata-dharma byla popsána Šrí Čaitanjou Maháprabhuem. Říká, jīvera svarūpa haya nitya kṛṣṇa dāsa (Cc. Madhya 20.108-109). My jsme věčnými Krišnovými služebníky. Tak to je. V tuto současnou chvíli jsme se však v tomto hmotném spojení místo Božími či Krišnovými služebníky stali služebníky tolika jiných věcí, máji, a proto trpíme. Nejsme spokojeni. Není to možné. Nesedí to. Stejně jako když ze stroje odeberete jeden šroubek. Když tento šroubek z nějakého důvodu spadne na zem, nemá žádnou hodnotu. Když však ten samý šroubek umístíte správně do stroje, nebo když tento stroj nepracuje dobře, protože mu chybí jeden šroubek, když je tento stroj rozbitý, pak vezmete ten samý šroubek a dáte ho zpět na místo, a stroj zase funguje a tento šroubek se stane velice hodnotným. My jsme tedy nedílnými součástmi Boha, Krišny. Mamaivāṁśo jīva-bhūtaḥ (BG 15.7), On to říká, Krišna. Teď jsme ale odděleni. Poklesli jsme. Jiný příklad může být velký oheň a malé jiskry. Male jiskry jsou také ohněm, pokud zůstávají uvnitř tohoto ohně. Když se ale nějak stane, že tyto jiskry z ohně vyskočí, zaniknou. Už nemaji žádné ohnivé vlastnosti. Vezmete-li je však a vložíte je zpět do ohně, znovu se stano jiskrami. Takové je i naše postavení. Nějak se stalo, že jsme přišli do tohoto hmotného světa. Ačkoli jsme malými, nepatrnými částečkami Nejvyššího Pána, protože jsme v tomto hmotném světě, zapomněli jsme na náš vztah s Bohem a naši... Manaḥ-ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛti-sthāni karṣati (BG 15.7). Zápolíme se zákony hmotného světa, s tolika různými věcmi. Zde také sloužíme, protože jsme věčnými služebníky. Protože jsme se však vzdali služby Nejvyššímu Pánu, zaměstnáváme se jako služebníci tolika různých věcí. Nikdo však není spokoje, jak ctihodný pan soudce řekl, nikdo není spokojen. To je fakt. Není možné tu být spokojen. Není to možné, protože naší pravou povahou jsme služebníky Boha, byli jsme však umístěni do tohoto hmotného světa, abychom tu sloužili tolika věcem, což není v pořádku. Proto vytváříme plány, jak sloužit. Tomu se říká výplody mysli. Manaḥ-ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛti-sthāni karṣati (BG 15.7). Boj, je to boj.