CS/Prabhupada 0418 - Zasvěcení znamená začátek činností
Lecture & Initiation -- Seattle, October 20, 1968
Tak toto zasvěcení ... Tak jako jsou již mnozí naši studenti zasvěceni, stejně budou zasvěceni někteří naši studenti dnes večer. Zasvěcení znamená třetí fázi připojení se k tomuto hnutí. První fází je śraddhā, malá (slabá) víra. Tak jako naši studenti chodí na trh, čentují (zpívají Pánovy jména) a mnoho lidí jim přispívají nějakou částkou; někteří z nich si zakoupí náš časopis Back to Godhead. Toto je začátkem víry: "Oh, toto je pěkné hnutí. Nechte mě spolupracovat." Ādau śraddhā. Pak, když ho to začíná zajímat víc, přijde sem mezi nás, do třídy. "V pořádku, pojďme se podívat na to, co tito lidé v tomto Kṛṣṇa hnutí učí." Tak přijdou. Toto je druhotná víra. Třetím stupněm je automatická sympatizácia pro toto hnutí. Druhým stupněm je připojování se nebo zapojování se do našich aktivit. Tak jak jste sem laskavě přišli a posloucháte mě. Stejně jako když se někdo začne více zajímat, když je jeho víra pokročilejší, přijde sem, což je druhým stupněm. A třetím stupněm je ... Ādau śraddhā tataḥ sādhu-saṅga atha bhajana-kriyā (CC Madhya 23.14-15). Nyní zasvěcení znamená začátek aktivit. Začátek činností. Jak může někdo rozvinout Kṛṣṇa vědomí na dokonalou úroveň, která se jmenuje zasvěcení. Toto není takové zasvěcení, které by znamenalo konec. Je jen třetím stupněm. Poté bude na čtvrtém stupni někdo, kdo už je zasvěcen, kdo následuje pravidla a regulace, a kdo pravidelně s upevněným počtem zpívá Hare Kṛṣṇa, tomu postupně zmizí všechny jeho obavy. Jaké jsou to obavy? Žádáme naše studenty, aby upustily od jejich nedovoleného sexuálního života, nevegetariánskej stravy, a intoxikace, a účastnení se na hazardních hrách. Tyto čtyři principy. Tyto čtyři běžné věci jsou velmi slavné v této společnosti, zvláště v západních zemích. Ale tito studenti, kteří byli zasvěceni a následují zpívání svatého jména Pána, velmi jednoduše zanechají těchto čtyř činností bez jakýchkoliv překážek. Toto se jmenuje anartha nivṛtti. Toto je čtvrtým stupněm. Pátý stupeň je když se ustálí, že: "Ano." Tak jako jeden student, pan Anderson, neviděl jsem ho, ale jednoduchým setkáváním se s ostatními oddanými, napsal, že: "Přál bych si věnovat celou mou bytost tomuto Kṛṣṇa vědomí." Toto se nazývá niṣṭhā, upevnění. Tato niṣṭhā tato ruci. Ruci znamená - přijít na chuť. Proč chodí tito chlapci ven? Přišli na chuť zpívání svatých jmen Pána. Rozvinuly chuť. Jinak neutrácejí na nic čas. Jsou vzdělaní, vyrostly. Tolik chutě. Upevnili si chuť tathāsaktis. Když je chuť, je i upevnění oddanosti. Neví s tím přestat. Dostávám tolik dopisů. Někteří studenti, kteří nevědí spolupracovat s jejich duchovními bratry, prostě odejdou, i když píší, že: "Nemohu jít, nemohu jít." Je zajat. Vidíte? Umāpati pak napsal dopis, že se dostává do potíží, že nemůže žít, že nemůže žiť nebo odejít. Žije v Dallasu. Vidíte? Nemůže opustit společnost, ale pro nějaké nedorozumění nemůže žít se svými duchovními bratry. Ale toto je jen dočasné. Nazývá se to asaktiḥ, dočasná podřízenost. Tathāsaktis tato bhava. Pak postupně roste na nějakou eksatitckú pozici, vždy myslí na Kṛṣṇu. A pak se dostane na dokonalou úroveň tak, že miluje Kṛṣṇu na sto procent. Toto je ten proces.