CS/Prabhupada 0230 - Na základě Védské civilizace existují čtyři společenské třídy: Difference between revisions

(Created page with "<!-- BEGIN CATEGORY LIST --> Category:1080 Czech Pages with Videos Category:Prabhupada 0230 - in all Languages Category:CS-Quotes - 1974 Category:CS-Quotes - Lec...")
 
(Vanibot #0023: VideoLocalizer - changed YouTube player to show hard-coded subtitles version)
 
Line 6: Line 6:
[[Category:CS-Quotes - in Germany]]
[[Category:CS-Quotes - in Germany]]
<!-- END CATEGORY LIST -->
<!-- END CATEGORY LIST -->
<!-- BEGIN NAVIGATION BAR -- DO NOT EDIT OR REMOVE -->
{{1080 videos navigation - All Languages|Czech|CS/Prabhupada 0229 - Chci vidět, že alespoň jeden žák pochopil Krišnovu filozofii|0229|CS/Prabhupada 0231 - Ten, kdo je vlastníkem celého vesmíru, to je Bhagavan|0231}}
<!-- END NAVIGATION BAR -->
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->
<div class="center">
<div class="center">
Line 14: Line 17:


<!-- BEGIN VIDEO LINK -->
<!-- BEGIN VIDEO LINK -->
{{youtube_right|0wdaLE3dVwA|According to Vedic civilization, There are Four Divisions of the Society - Prabhupāda 0230}}
{{youtube_right|DSipriH66l4|Na základě Védské civilizace existují čtyři společenské třídy<br />- Prabhupāda 0230}}
<!-- END VIDEO LINK -->
<!-- END VIDEO LINK -->


<!-- BEGIN AUDIO LINK -->
<!-- BEGIN AUDIO LINK -->
<mp3player>http://vaniquotes.org/w/images/740616BG.GER_clip1.mp3</mp3player>
<mp3player>https://s3.amazonaws.com/vanipedia/clip/740616BG.GER_clip1.mp3</mp3player>
<!-- END AUDIO LINK -->
<!-- END AUDIO LINK -->


Line 30: Line 33:
Takže Ardžuna patřil do skupiny lidí, kteří byli určeni k ochraně společnosti. Takže když Ardžuna odmítal bojovat, když odmítal bojovat, tak v té chvíli mu dal Krišna rady "Je to tvá povinnost abys bojoval." Takže obecně zabíjení není dobré, ale když je tady nepřítel, útočník, tak potom zabít útočníka není hříchem. Takže druhá strana na Bojišti Kurukṣetra, oni se stali útočníkem proti Ardžunovej straně. Nyní je toto začátkem Bhagavad Gíty. Opravdovým záměrem je poučit Ardžunu o duchovním poznání.
Takže Ardžuna patřil do skupiny lidí, kteří byli určeni k ochraně společnosti. Takže když Ardžuna odmítal bojovat, když odmítal bojovat, tak v té chvíli mu dal Krišna rady "Je to tvá povinnost abys bojoval." Takže obecně zabíjení není dobré, ale když je tady nepřítel, útočník, tak potom zabít útočníka není hříchem. Takže druhá strana na Bojišti Kurukṣetra, oni se stali útočníkem proti Ardžunovej straně. Nyní je toto začátkem Bhagavad Gíty. Opravdovým záměrem je poučit Ardžunu o duchovním poznání.


Takže duchovní porozumění jako první znamená vědět co je duchovno. Pokud nevíte co je duchovno, tak kde je potom duchovní poznání? Lidé jsou příliš pohrouženi do svého těla. To se jmenuje materialismus. Ale když rozumíte tomu co je duchovno a chováte se podle toho, to se jmenuje spiritualismus. Takže Ardžuna nechtěl bojovat s druhou stranou, protože měl s nimi materiální vztah. Takže mezi Ardžunem a Krišnou byl rozhovor, ale to byl přátelský rozhovor. Proto když Ardžuna pochopil, že přátelský rozhovor nemůže vyřešit problém, tak se stal Jeho žákem. Ardžuna se odevzdal Kršnovi, śiṣyas te 'ham śādhi māṁ prapannam: ([[Vanisource:BG 2.7|BG 2.7]]) "Můj drahý Krišna, už si dlouho povídáme jako přátelé. Nyní budu tvým žákem. Milostivě mě zachraň Svými pokyny. Co mám dělat? Proto, když došlo k této chvíli, Krišna radí Ardžunovi následovně: : śrī-bhagavān uvāca. Nyní je zde řečeno ... Kdo říká Ardžunovi? Autor nebo vypravěč Bhagavad Gíty ... Bhagavad Gita byla převyprávěná Krišnou. Byl to rozhovor mezi Krišnou a Ardžunem a byl zaznamenán Vjásadévem a později se z toho stala kniha. Tak jako když si mi povídáme a je to zaznamenáno a později se to vydá a je z toho kniha. Proto je v této knize řečeno, bhagavān uvāca. Vjásadéva je spisovatel. On neříká, že "Já říkám." On říká, bhagavān uvāca - "A nejvýš Osobnost Božství řekla."
Takže duchovní porozumění jako první znamená vědět co je duchovno. Pokud nevíte co je duchovno, tak kde je potom duchovní poznání? Lidé jsou příliš pohrouženi do svého těla. To se jmenuje materialismus. Ale když rozumíte tomu co je duchovno a chováte se podle toho, to se jmenuje spiritualismus. Takže Ardžuna nechtěl bojovat s druhou stranou, protože měl s nimi materiální vztah. Takže mezi Ardžunem a Krišnou byl rozhovor, ale to byl přátelský rozhovor. Proto když Ardžuna pochopil, že přátelský rozhovor nemůže vyřešit problém, tak se stal Jeho žákem. Ardžuna se odevzdal Kršnovi, śiṣyas te 'ham śādhi māṁ prapannam: ([[CS/BG 2.7|BG 2.7]]) "Můj drahý Krišna, už si dlouho povídáme jako přátelé. Nyní budu tvým žákem. Milostivě mě zachraň Svými pokyny. Co mám dělat? Proto, když došlo k této chvíli, Krišna radí Ardžunovi následovně: : śrī-bhagavān uvāca. Nyní je zde řečeno ... Kdo říká Ardžunovi? Autor nebo vypravěč Bhagavad Gíty ... Bhagavad Gita byla převyprávěná Krišnou. Byl to rozhovor mezi Krišnou a Ardžunem a byl zaznamenán Vjásadévem a později se z toho stala kniha. Tak jako když si mi povídáme a je to zaznamenáno a později se to vydá a je z toho kniha. Proto je v této knize řečeno, bhagavān uvāca. Vjásadéva je spisovatel. On neříká, že "Já říkám." On říká, bhagavān uvāca - "A nejvýš Osobnost Božství řekla."
<!-- END TRANSLATED TEXT -->
<!-- END TRANSLATED TEXT -->

Latest revision as of 00:28, 15 October 2018



Lecture on BG 2.1-5 -- Germany, June 16, 1974

Takže tohle byl rozhovor mezi Ardžunem a Krišnou na Bojišti Kurukṣetra. Takže předmětem rozhovoru bylo, že i když už byl boj vyhlášen, tak Ardžunovi došlo, že "Na druhé straně jsou moji příbuzní," jak je mohl tedy zabít? Krišna mu poradil, že "Každý si musí vykonávat své předepsané povinosti bez ohledu na osobní zisk, nebo ztrátu. " Podle Védské civilizace, existují čtyři rozdělení společnosti. Všude ve světě jsou tytéž rozdělení. To je velmi přirozené. Tak jak můžeme studovat vlastní tělo, je tu hlava, ruka, břicho a noha. podobně, ve společnosti musí být třída, která je považována za rozum, další třída zde musí být aby ochránila společnost před nebezpečím, další třída lidí budou experti na produkci obilovin a ochrání krav a budou dělat obchody. Tak ... A zbytek společnosti, jmenovitě ti, kteří nemohou fungovat jako rozum, ani jako ochránci od nebezpečí, ani nemohou produkovat obiloviny a ochraňovat krávy, oni se jmenují šúdrové: tak jako nemůže být Vaše tělo nekompletní, oddělení rozumu, oddělení rukou, oddělení břicha a chodící, nebo pracující oddělení.

Takže Ardžuna patřil do skupiny lidí, kteří byli určeni k ochraně společnosti. Takže když Ardžuna odmítal bojovat, když odmítal bojovat, tak v té chvíli mu dal Krišna rady "Je to tvá povinnost abys bojoval." Takže obecně zabíjení není dobré, ale když je tady nepřítel, útočník, tak potom zabít útočníka není hříchem. Takže druhá strana na Bojišti Kurukṣetra, oni se stali útočníkem proti Ardžunovej straně. Nyní je toto začátkem Bhagavad Gíty. Opravdovým záměrem je poučit Ardžunu o duchovním poznání.

Takže duchovní porozumění jako první znamená vědět co je duchovno. Pokud nevíte co je duchovno, tak kde je potom duchovní poznání? Lidé jsou příliš pohrouženi do svého těla. To se jmenuje materialismus. Ale když rozumíte tomu co je duchovno a chováte se podle toho, to se jmenuje spiritualismus. Takže Ardžuna nechtěl bojovat s druhou stranou, protože měl s nimi materiální vztah. Takže mezi Ardžunem a Krišnou byl rozhovor, ale to byl přátelský rozhovor. Proto když Ardžuna pochopil, že přátelský rozhovor nemůže vyřešit problém, tak se stal Jeho žákem. Ardžuna se odevzdal Kršnovi, śiṣyas te 'ham śādhi māṁ prapannam: (BG 2.7) "Můj drahý Krišna, už si dlouho povídáme jako přátelé. Nyní budu tvým žákem. Milostivě mě zachraň Svými pokyny. Co mám dělat? Proto, když došlo k této chvíli, Krišna radí Ardžunovi následovně: : śrī-bhagavān uvāca. Nyní je zde řečeno ... Kdo říká Ardžunovi? Autor nebo vypravěč Bhagavad Gíty ... Bhagavad Gita byla převyprávěná Krišnou. Byl to rozhovor mezi Krišnou a Ardžunem a byl zaznamenán Vjásadévem a později se z toho stala kniha. Tak jako když si mi povídáme a je to zaznamenáno a později se to vydá a je z toho kniha. Proto je v této knize řečeno, bhagavān uvāca. Vjásadéva je spisovatel. On neříká, že "Já říkám." On říká, bhagavān uvāca - "A nejvýš Osobnost Božství řekla."