CS/Prabhupada 0494 - Napoleon postavil mohutné oblouky, ale kam odešel, to nikdo neví: Difference between revisions
Visnu Murti (talk | contribs) (Created page with "<!-- BEGIN CATEGORY LIST --> Category:1080 Czech Pages with Videos Category:Prabhupada 0494 - in all Languages Category:CS-Quotes - 1974 Category:CS-Quotes - Lec...") |
(Vanibot #0023: VideoLocalizer - changed YouTube player to show hard-coded subtitles version) |
||
| Line 6: | Line 6: | ||
[[Category:CS-Quotes - in Germany]] | [[Category:CS-Quotes - in Germany]] | ||
<!-- END CATEGORY LIST --> | <!-- END CATEGORY LIST --> | ||
<!-- BEGIN NAVIGATION BAR -- DO NOT EDIT OR REMOVE --> | |||
{{1080 videos navigation - All Languages|Czech|CS/Prabhupada 0493 - Když toto hrubé tělo odpočívá, jemnohmotné tělo pracuje|0493|CS/Prabhupada 0495 - Tak já si zavřu oči. Jsem mimo nebezpečí|0495}} | |||
<!-- END NAVIGATION BAR --> | |||
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--> | <!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--> | ||
<div class="center"> | <div class="center"> | ||
| Line 14: | Line 17: | ||
<!-- BEGIN VIDEO LINK --> | <!-- BEGIN VIDEO LINK --> | ||
{{youtube_right| | {{youtube_right|eCuVE7w9c-Q|Napoleon postavil mohutné oblouky, ale kam odešel, to nikdo neví<br>- Prabhupāda 0494}} | ||
<!-- END VIDEO LINK --> | <!-- END VIDEO LINK --> | ||
<!-- BEGIN AUDIO LINK --> | <!-- BEGIN AUDIO LINK --> | ||
<mp3player> | <mp3player>https://s3.amazonaws.com/vanipedia/clip/740621BG.GER_clip5.mp3</mp3player> | ||
<!-- END AUDIO LINK --> | <!-- END AUDIO LINK --> | ||
Latest revision as of 01:03, 15 October 2018
Lecture on BG 2.14 -- Germany, June 21, 1974
Anyathā rūpam znamená jinak, pobývat či žít jinak. Jinak znamená, že jsem duše. Mám duchovní tělo. Ale tak či onak, náhodně, kvůli mé touze, Mám někdy lidské tělo a někdy tělo psa, někdy kočičí tělo, někdy tělo stromu, někdy tělo poloboha. Existují různé, 8400000 různých forem těla. Takže já je měním podle mé touhy. A podle mého znečištění, kāraṇaṁ guṇa-saṅgaḥ asya, Jedná se o jemné věci. To je skutečné poznání lidské bytosti, ne vymyslet něco pro dočasné štěstí. To je hloupost. To je hloupost, ztrácet čas. Pokud vymyslíme něco pro pohodlí v tomto přítomném těle, Budu žít velmi pohodlně, ale - "Vám nebude povoleno, pane, žít pohodlně." Najpred byste to měli vědět. Předpokládejme, že člověk staví velmi pěkný dům, velmi silný dům. Nezhroutí se za žádných okolností. Ale to je v pořádku, ale co jste udělali pro sebe, že nikdy nezemřete, tak si to budete užívat? "Ne, nech to být. Dovolte mi, abych měl velmi silně-postavený dům." Tak dům zůstává. Vy jdete tam. Silně-postavený národ. Stejně jako Napoleon zkonštruoval silně-postavené archy, ale kam odešel, nikdo neví. Takže proto Bhaktivinoda Thákur říká, zpívá, jaḍa-bidyā jato māyāra vaibhava tomāra bhajane bādhā. Čím více jsme pokročilejší v takzvaném hmotném štěstí nebo hmotném pokroku tím více zapomínáme na svou skutečnou totožnost. To je ten výsledek. Měli bychom pochopit, že máme oddělenou práci, skutečnou práci. To se nazývá seberealizace, že "Já nejsem toto tělo". To je seberealizace. To je učeno Kṛṣṇem na začátku, že "nejste toto tělo." První porozumění, první poznání, je pochopit, že "Já nejsem toto tělo, jsem duše. Mám odlišnou práci." Není pravda, že tyto dočasné činy nebo aktivity tak jako pes nebo jako lidské bytosti, nebo jako tygr nebo jako strom nebo jako ryby, jsou činnosti. Āhāra-nidrā-bhaya-maithunaṁ ca. Tentýž princip tělesných potřeb. Jedení, spaní, sexuální život a obrana. Ale v lidském těle, mám oddělenou práci, seberealizaci, dostat se ven z tohoto tělesného zapletení. A to se nazývá poznání. Bez tohoto poznání, ať děláme pokrok v jakémkoliv poznání, to je hloupost, to je celé. Śrama eva hi kevalam (SB 1.2.8).