Please join, like or share our Vanipedia Facebook Group
Go to Vaniquotes | Go to Vanisource


Vanipedia - the essence of Vedic knowledge

CS/Prabhupada 0052 - Rozdíl mezi bhaktou a karmīm

From Vanipedia


Rozdíl mezi bhaktou a karmīm
- Prabhupāda 0052


Lecture on SB 1.2.9-10 -- Delhi, November 14, 1973

Toto je rozdíů mezi bhakti a karmou. Karma je smyslové uspokojování a bhakti je uspokojování Pána. Jinak je to stejná věc. Proto lidé nedokážou pochopit, jaký je rozdíl mez bhaktou a karmím. Karmí uspokojuje své smysly a bhakta uspokojuje Pánovy smysly. Vždy je tam nějaké uspokojování smyslů. Když však uspokojíte Krišnu, nazývá se to bhakti. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate (CC Madhya 19.170). Hṛṣīka znamená smysly, očištěné smysly. To už jsem vysvětlil jindy, že

sarvopādhi-vinirmuktaṁ
tat-paratvena nirmalam
hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-
sevanaṁ bhaktir ucyate
(CC Madhya 19.170)

Bhakti neznamená, že přestanete pracovat. Bhakti neznamená sentimentální fanatismus. To není bhakti. Bhakti znamená zaměstnat vaše smysly pro uspokojení vlastníka těchto smyslů. Tomu se říká bhakti. Proto je Krišnovým jménem Hršíkéša. Hṛṣīka znamená smysly. A hṛṣīka īśa, Ten, kdo ovládá smysly. Naše smysly ve skutečnosti nejednají nezávisle. To můžeme pochopit. Krišna je řídí. Sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca (BG 15.15). Mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Vědec pracuje, protože mu Krišna pomáhá, nepracuje sám nezávisle na nikom. To není možné. Lidé to tak však chtějí. Proto jim Krišna dává vše potřebné. Ve skutečnosti je to ale Krišna, kdo vykonává vše. Toto je vysvětleno v Upanišádách. Bez Krišnova konání, bez Jeho vidění, bez Krišnova vidění, nemůžete vidět nic. Brahma-samhitá podobně vysvětluje sluneční svit. yac-cakṣur eṣa savitā sakala-grahāṇāṁ. Slunce je jedním z Krišnových očí.

yac-cakṣur eṣa savitā sakala-grahāṇāṁ
rājā samasta-sura-mūrtir aśeṣa-tejāḥ
yasyājñayā bhramati sambhṛta-kāla-cakro
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Protože je Slunce jedním z Krišnových očí, vyjde-li na nějakém místě, díky tomu, že Slunce vidí, my také můžeme vidět. Nemůžeme nic vidět nezávisle. Přesto jsme tak pyšní na naše oči. Jakou ale mají hodnotu, když by Slunce nesvítilo? Nemohli byste vidět. Dokonce i elektřina je získána pomocí Slunce. Když se tedy Krišna dívá, my také můžeme vidět. Tak na tom jsme. Naše smysly...V Bhagavad-gítě se říká, sarvataḥ pāṇi-pādaṁ tat. Sarvataḥ pāṇi-pāda...Krišnovy ruce a nohy jsou všude. Jak to? Moje ruce, moje ruka, moje noha - patří totiž Krišnovi. Jako kdyby někdo řekl, že jeho společnost má pobočky po celém světě. Tyto pobočky tedy pracují po vedením nejvyššího představitele té společnosti. Podobně i Krišna. Proto se Mu říká Hršíkéša, Hršíkéša. Jde tedy o to...Bhakti znamená, že používáme naše hṛṣīka, naše indriya, naše smysly, ve službě vlastníka těchto smyslů. Tak je náš život dokonalý. Tak je dokonalý... Avšak jakmile se nám zachce použít naše smysly k uspokojení těchto smyslů, jde o karmu. Říká se tomu materiální život. Pro bhaktu tedy není nic hmotného. To je īśāvāsyam idaṁ sarvam (ISO 1). Tento bhakta vidí, že vše náleží Krišnovi. Īśāvāsyam idaṁ sarvaṁ yat kiñca jagatyāṁ jagat, tena tyaktena bhuñjīthā. Vše náleží Krišnovi. Cokoli nám tedy Krišna dá... Tak jako pán. Pán něco přidělí svému sluhovi, aby si toho užíval. Jako prasádam. Prasāde sarva-duḥkhānāṁ hānir asyopajā...Takový je život. Když se stanete vědomými Krišny, když pochopíte, že všechno náleží Krišnovi, dokonce i vaše ruce a nohy také náleží Krišnovi, všechny části vašeho těla náleží Krišnovi, pak víte, že by vše mělo být použito pro Krišnu, a to je bhakti.

anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
(Brs. 1.1.11)

Tak to Krišna, chci říct Ardžuna, udělal. Chtěl nejprve uspokojit své smysly tím, že nebude bojovat, ale po vyslechnutí Bhagavad-gíty souhlasil s tím, že Krišna je Nejvyšší Osobou.

ahaṁ sarvasya prabhavo
mattaḥ sarvaṁ pravartate
iti matvā bhajante māṁ
budhā bhāva-samanvitāḥ
(BG 10.8)

Tyto věci jsou velice dobře vysvětleny v Bhagavad-gítě. Je to takové předstudium v duchovním životě. A když jsme skutečně přesvědčeni o učení Bhagavad-gíty, pak se odevzdáme Krišnovi. To Krišna chce. Sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja (BG 18.66). To Krišna chce. Když opravdu přijmeme tento proces, nazývá se to šraddhá. Šraddhá. Kavirádža Gósvámí vysvětlil, co vlastně znamená šraddhá.