CS/Prabhupada 0065 - Káždý bude šťastný
Arrival Lecture -- Gainesville, July 29, 1971
Návštěvnice: Existuje v tomto hnutí prostor pro další lidi, kteří nepřímo slouží Krišnovi místo zpívání Hare Krišna po celý den?
Prabhupáda: Ne, proces je takový, jako když zaléváte kořeny stromu, tato voda je pak roznesena k listům, větvím a větvičkám a ty pak zůstanou svěžími. Když ale budete zalévat jen listy, nakonec i tyto listy uschnou, stejně jako větvičky. Když přijmete jídlo do svého žaludku, získaná energie se dostane do vašich prstů, vlasů, vašich nehtů, prostě všude. A když byste se pokusili přijmout jídlo skrze ruku namísto žaludku, jen budete zbytečně plýtvat. Všechna tato humanitární služba je jen ztrátou času, protože v ní není vědomí Krišny. Lidé se snaží tolika různými způsoby sloužit společnosti, jenže jsou z toho jen otrávení, protože jejich snaha je k ničemu, když v ní není vědomí Krišny. A když se lidé budou vzdělávat k tomu, aby si byli vědomi Krišny, všichni budou automaticky šťastní. Kdokoli se připojí, kdokoli bude naslouchat, kdokoli nějak pomůže - všichni budou šťastní. Náš proces je přirozený proces. Milujete Boha, a pokud budete opravdu se vši vážností milovat Boha, přirozeně budete milovat všechny ostatní. Osoba vědomá si Krišny díky své lásce k Bohu miluj také zvířata. Miluje ptáky, šelmy, každého. Avšak tato tak zvaná humanitární láska znamená, že milují některé z lidských bytostí, ale zvířata mohou být zabita. Proč nemilují také zvířata? Protože jsou nedokonalí. Člověk vědomý si Krišny však nikdy nezabije zvíře nebo mu nebude způsobovat potíže. Je to totiž univerzální láska. Pokud milujete pouze svého bratra či svou sestru, není to univerzální. Univerzální láska znamená, že milujete každého. Taková univerzální láska může být dosažena díky vědomí Krišny, ne jinak.
Návštěvnice: Vím, že někteří oddaní museli odseknout své vztahy, abych tak řekla, vztahy se svými světskými rodiči, a to jim způsobilo jistý zármutek, protože jejich rodiče to nechápou. Co jim tedy říkáte, abyste jim tak nějak ulehčil situaci?
Prabhupáda: No, chlapec, který si je vědom Krišny, dělá svým rodičům, rodině, spoluobčanům či společnosti tu nejlepší službu. Když si nebudou vědomi Krišny, jakou jinou službu vykonají pro své rodiče? Většinou spolu nežijí. Ale stejně jako Prahláda Mahárádža byl velkým oddaným a jeho otec byl velkým neoddaným, až do té míry, že tento otec byl zabit Nrsimhadévou, avšak Prahláda Mahárádža, když mu Pán nařídil, aby Ho požádal o nějaké požehnání, jen řekl, "Já nejsem obchodník, Pane, abych za to, že Vám poskytnu nějakou sluižbu, dostal něco za odměnu. Prosím omluvte mě." Nrsimhadéva byl pak velice spokojen. "Toto je čistý oddaný." Ten samý čistý oddaný však požádal Pána, "Můj Pane, můj otec byl ateista a dopustil se mnoha přestupků. prosím Tě tedy, aby byl můj otec osvobozen." A Nrsimhadéva řekl, "Tvůj otec už je osvoboze, neboť ty jsi jeho synem. Přes všechny jeho přestupky je osvobozen, protože jsi jeho synem. Nejenom tvůj otec, ale i jeho otec, a další otcové až do sedmé generace, ti všichni jsou osvobozeni." Když se tedy v rodině objeví vaišnava, osvobodí nejen svého otce, ale také otce jeho otce, a jeho otce a tak dál. Stát se vědomým si Krišny je totiž ta nejlepší služba rodině. Pravda je, že se to stalo. Jeden z mých studentů, Kárttikéja, jeho matka si tak užívala cizí společnosti, že obvykle, když ji chtěl její syn navštívit, řekla mu, "Ty seď tady, já si jdu zatancovat." Takový byl jejich vztah. Přesto, protože tento chlapec si je vědom Krišny, hovořil mnohokrát se svou matkou o Krišnovi. A když jeho matka umírala, zeptala se ho, "Kde je tvůj Krišna? Je tady?" A pak okamžitě zemřela. To znamená, že v okamžiku smrti vzpomínala na Krišnu, a pak byla okamžitě osvobozena. To se říká v Bhagavad-gítě, yaṁ yaṁ vāpi smaran loke tyajaty ante kalevaram (BG 8.6). Pokud si někdo v okamžiku smrti vzpomene na Krišnu, jeho život je úspěšný. Tato matka tedy díky svému synovi, Krišny si vědomému synovi, byla osvobozena, aniž by vlastně přišla k vědomí Krišny. Takový je z toho prospěch.