CS/Prabhupada 0230 - Na základě Védské civilizace existují čtyři společenské třídy
Lecture on BG 2.1-5 -- Germany, June 16, 1974
Takže tohle byl rozhovor mezi Ardžunem a Krišnou na Bojišti Kurukṣetra. Takže předmětem rozhovoru bylo, že i když už byl boj vyhlášen, tak Ardžunovi došlo, že "Na druhé straně jsou moji příbuzní," jak je mohl tedy zabít? Krišna mu poradil, že "Každý si musí vykonávat své předepsané povinosti bez ohledu na osobní zisk, nebo ztrátu. " Podle Védské civilizace, existují čtyři rozdělení společnosti. Všude ve světě jsou tytéž rozdělení. To je velmi přirozené. Tak jak můžeme studovat vlastní tělo, je tu hlava, ruka, břicho a noha. podobně, ve společnosti musí být třída, která je považována za rozum, další třída zde musí být aby ochránila společnost před nebezpečím, další třída lidí budou experti na produkci obilovin a ochrání krav a budou dělat obchody. Tak ... A zbytek společnosti, jmenovitě ti, kteří nemohou fungovat jako rozum, ani jako ochránci od nebezpečí, ani nemohou produkovat obiloviny a ochraňovat krávy, oni se jmenují šúdrové: tak jako nemůže být Vaše tělo nekompletní, oddělení rozumu, oddělení rukou, oddělení břicha a chodící, nebo pracující oddělení.
Takže Ardžuna patřil do skupiny lidí, kteří byli určeni k ochraně společnosti. Takže když Ardžuna odmítal bojovat, když odmítal bojovat, tak v té chvíli mu dal Krišna rady "Je to tvá povinnost abys bojoval." Takže obecně zabíjení není dobré, ale když je tady nepřítel, útočník, tak potom zabít útočníka není hříchem. Takže druhá strana na Bojišti Kurukṣetra, oni se stali útočníkem proti Ardžunovej straně. Nyní je toto začátkem Bhagavad Gíty. Opravdovým záměrem je poučit Ardžunu o duchovním poznání.
Takže duchovní porozumění jako první znamená vědět co je duchovno. Pokud nevíte co je duchovno, tak kde je potom duchovní poznání? Lidé jsou příliš pohrouženi do svého těla. To se jmenuje materialismus. Ale když rozumíte tomu co je duchovno a chováte se podle toho, to se jmenuje spiritualismus. Takže Ardžuna nechtěl bojovat s druhou stranou, protože měl s nimi materiální vztah. Takže mezi Ardžunem a Krišnou byl rozhovor, ale to byl přátelský rozhovor. Proto když Ardžuna pochopil, že přátelský rozhovor nemůže vyřešit problém, tak se stal Jeho žákem. Ardžuna se odevzdal Kršnovi, śiṣyas te 'ham śādhi māṁ prapannam: (BG 2.7) "Můj drahý Krišna, už si dlouho povídáme jako přátelé. Nyní budu tvým žákem. Milostivě mě zachraň Svými pokyny. Co mám dělat? Proto, když došlo k této chvíli, Krišna radí Ardžunovi následovně: : śrī-bhagavān uvāca. Nyní je zde řečeno ... Kdo říká Ardžunovi? Autor nebo vypravěč Bhagavad Gíty ... Bhagavad Gita byla převyprávěná Krišnou. Byl to rozhovor mezi Krišnou a Ardžunem a byl zaznamenán Vjásadévem a později se z toho stala kniha. Tak jako když si mi povídáme a je to zaznamenáno a později se to vydá a je z toho kniha. Proto je v této knize řečeno, bhagavān uvāca. Vjásadéva je spisovatel. On neříká, že "Já říkám." On říká, bhagavān uvāca - "A nejvýš Osobnost Božství řekla."