CS/Prabhupada 0269 - Scestnými interpretacemi nemůžete pochopit Bhagavad-gítu
Lecture on BG 2.10 -- London, August 16, 1973
Tak pokuste se porozumět Krišnovi jako Hṛṣīkeśovi. Tak Hṛṣīkeśa, Krišna, se začal smát, že "On je můj přítel, věčný společník a taková slabost. Nejprve je entuziastický abych umístil jeho vůz, nayor ubhayor madhye. Nyní viṣīdantan a terza lamentuje. " Tak ... My jsme všichni takový hlupáci. Ardžuna není hlupák. Ardžuna je popsán jako Guḍākeśa. Jak může být hlupák? Ale hraje roli hlupáka. Pokud by nehrál roli hlupáka tak jako by vyšla z úst Krišny tato Bhagavat Gíta? A protože je oddaný, tak on dokonale hraje takovým způsobem, že Krišna mu dává pokyny. Takže dokonalý učitel a dokonalý žák, Ardžuna. My se musíme od nich naučit jejich ... Naše postavení ... Ardžuna reprezentuje obyčejného člověka jakým jsme my, a Krišna je Hṛṣīkeśa, dává svou radu, dokonalou radu. Pokud to přijmeme, pokud čteme Bhagavat Gítu v duchu chápání jaké měl Ardžuna, dokonalý žák, a pokud přijmeme radu a pokyn Krišny, od toho dokonalého učitele, tak pak bychom a, měli vědět. že jsme pochopili Bhagavat Gítu. Mentální spekulací, darebáckým interpretováním, ukazováním své učenosti, vy nemůžete pochopit Bhagavat Gítu. To není možné. Podřízený. Proto je v Bhagavat Gíte řečeno, tad viddhi praṇipātena paripraśnena sevayā (BG 4.34). Takže my se musíme odevzdat jako Ardžuna, on se odevzdal. Śiṣyas te 'haṁ śādhi māṁ prapannam: (BG 2.7) Já se ti odevzdávám. Stávám se tvým žákem. " Stát se žákem znamená se odevzdat, dobrovolně přijmout pokyn, radu, pokyn duchovního učitele. Tak Ardžuna to už akceptoval. I když on říká, že na yotsye, "Krišna, neměl bych bojovat." Ale mistr, když On všechno vysvětlí, tak on bude bojovat. Mistrů pokyn. Nebojovat, to je jeho vlastní smyslový požitek. A bojovat, i přesto, že nemá touhu po boji, tak to je pro uspokojení mistra. Toto je shrnutí a podstata Bhagavad Gíty.
Tak Krišna, když vidí Ardžunu, viṣīdantam velice rozcíteného, lamentujícího, že není připraven na svou povinnost. Proto v dalším verši On začíná, že aśocyān anvaśocas tvaṁ prajna-vādāṁś ca bhāṣase: (BG 2.11) "Můj drahý Ardžuna, ty seš mým přítelem. Nevadí, māyā je velmi silná. Přesto, že si můj osobní přítel, ty jsi tak zaplaven s falešným soucitem. Tak si Mě jen vyslechni. " Proto řekl, aśocyān: "Ty naříkáš nad něčím, co vůbec není dobré." Aśocyān. Śocya znamená lamentování a aśocya znamená, že člověk by neměl naříkat. Aśocya. Tak aśocyān anvaśocas tvaṁ prajna-vādāṁś ca bhāṣase. "Ale ty přemýšlíš jako velice vzdělaný učenec." Protože on vyprávěl. Ale ty věci jsou v pořádku. Co řekl Ardžuna, že varṇa-saṅkara, když se ženy pošpiní, tak pak se z populace stane varṇa-saṅkara, to je pravda. Cokoliv co Ardžuna řekl Krišnovi aby se vyhnul boji, tak ty věci jsou správné. Ale z duchovní úrovně ... Ty věci mohou být v pořádku nebo ne, ale z duchovní úrovně nejsou považovány za velmi vážné. Proto aśocyān anvaśocas tvam. Protože jeho lamentování bylo na tělesné úrovni života. Toto tělesné pojetí života, na samém začátku Krišnova pokynů je zavrženo. Aśocyān anvaśocas tvam: (BG 2.11) "Ty naříkaš nad tělesným pojetím života." Protože každý, kdo je v tělesném pojetí života není lepší než zvíře.