CS/Prabhupada 0272 - Bhakti je transcendentální
Lecture on BG 2.7 -- London, August 7, 1973
Tak to jsou aktivity, pošetilé činnosti. Ale když je člověk v dobrotě, je střízlivý. Dokáže pochopit, což je hodnota života, jak by měl člověk žít, jaký je cíl života, jaký je cíl života. Cílem života je pochopit Brahman. Brahma jānātīti brahmaṇaḥ. Proto kvalita dobra znamená brāhmaṇa. Stejně tak, kṣatriya. Takže jsou guṇa-karma-vibhāgaśaḥ. Guṇa. Guṇa třeba vzít v úvahu. Srí Kṛṣṇa proto řekl: catur vārṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ (BG 4.13). Jsme spoutaný nějakou gunou. Je to velmi těžké. Ale můžeme hned překonat všechny guny. Okamžitě. Jak na to? Pomocí procesu bhakti. Sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate (BG 14.26). Pokud přijmete proces bhakti-jógy, pak už víc nejste ovlivněni ať už těmito třemi kvalitami, dobro, vášeň a nevědomost. To je také uvedeno v Bhagavad-Gite: māṁ ca avyabhicāriṇī bhakti-yogena sevate. Každý, kdo se věnuje oddané službě Krišnovi, avyabhicāriṇī bez vychýlení, pevně, s upřímnou pozorností, taková osoba, māṁ cāvyabhicāriṇī yogena, māṁ ca avyabhicāreṇa yogena bhajate māṁ sa guṇān samatītyaitān (BG 14.26). Okamžitě se stane transcendentální všem kvalitám. Takže oddaná služba není v rámci těchto hmotných kvalit. Oni jsou transcendentální. Bhakti je transcendentální. Z tohoto důvodu není možné pochopit Krišnu ani Boha bez bhakti. Bhaktyā māṁ abhijānāti (BG 18.55). Iba bhaktyā māṁ abhijānāti. V opačném případě, to není možné. Bhaktyā māṁ abhijānāti yāvan yas cāsmi tattvataḥ. Realita, ve skutečnosti, pokud chcete pochopit, co je Bůh, pak budete muset přijmout tento proces bhakti, oddané služby. Poté transcendujete. Proto v Šrímad Bhágavatamu, Nārada říká, že: tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer (SB 1.5.17). Pokud se někdo, dokonce i se sentimentu, dá takovému, vzdá se své předepsané povinnosti na základě guny ... To se nazývá svadharma ... Svadharma znamená nieči npovinnosť podle kvality, kterou získal. To se nazývá svadharma. Brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, oni jsou rozděleni guṇa-karma-vibhāgaśaḥ (BG 4.13), guṇou a karmou.
Tak tady Arjuna říká, že kārpaṇya-doṣopahataḥ-svabhāvaḥ (BG 2.7). "Já jsem kṣatriya." Chápe, že: "Já jednám nesprávné pokud odmítám bojovat .. Proto je kārpaṇya-dosa, sobecký. " Sobecký znamená, že mám nějaké prostředky, které mohu využít, ale když to nevyužiji, tak to se nazývá sobectví, kṛpaṇatā. Takže Krpani, jsou dva druhy lidí, brāhmaṇa a śūdra. Brāhmaṇa a śūdra. Brāhmaṇa znamená, že to není sobec. On má příležitost, úžasnou kvalitu této lidské tělesné podoby, hodná mnoho milionů dolarů, tato lidská ... Ale on ji nepoužívá správně. jen se podívejte "Jaký jsem krásný." To je vše. Jen použijte svou krásu, nebo využijte svoji výhodu, lidské ... To je brāhmaṇa, být liberální.