CS/Prabhupada 0312 - Člověk je rozumné zvíře



Morning Walk -- April 1, 1975, Mayapur

Prabhupáda: Teď, alespoň pro mě, toto Kršna vědomé hnutí již není pouze teoretické. Je praktické. Mohu vyřešit všechny problémy.

Puṣṭa Kṛṣṇa: Lidé nechtějí přijmout žádné odříkání, i když.

Prabhupáda: Hm?

Puṣṭa Kṛṣṇa: Lidé nechtějí přijmout žádné odříkání.

Prabhupáda: Tak potom musíte trpět nějakou chorobou. Pokud jste nemocný, tak se mě musíte podrobit ... Jaké je toto odříkání? Jaké je toto odříkání?

Puṣṭa Kṛṣṇa: Pokud nepřijmou medicínu, tak pak se nemohou vyléčit.

Prabhupáda: Oni musí trpět. Člověk, on je nemocný a nechce medicínu, tak potom kde je ...? On musí trpět. Kde je léčba?

Pañcadraviḍa: Oni říkají, že my jsme ti co jsou nemocný.

Prabhupáda: Eh?

Pañcadraviḍa: Oni, že my jsme ti kteří jsou nemocní. Oni říkají, že každý z nás je nemocní, a ne oni.

Prabhupáda: Ano. Hluchý člověk si myslí, že i ostatní jsou hluší. To znamená, že oni ně jsou ani lidské bytosti. Zvířata. Oni nepřijdou na to, že "Ať už my jsme nemocní, nebo zda vy jste nemocní. Sednite si. Mluvte." Je to tak, oni nejsou připraveni. Potom? Co můžeme dělat se zvířaty?

Pañcadraviḍa: Oni říkají, že jsme staromódní. Oni se už o nás nechtějí zajímat.

Prabhupáda: Tak potom proč se staráte o problémy? Proč se potom staráte o společenské problémy? Vy se staráte, ale nemůžete najít řešení. Po celém světě, noviny jsou plné, prostě bouchání.

Viṣṇujana: Šrílo Prabhupáda, mohou být rozumní? Pokud jsou nerozumní, existuje nějaký způsob jak je udělat ...

Prabhupáda: Oni jsou rozumní. Člověk, každá lidská bytost je rozumná. Je řečeno, "Člověk je racionální zvíře." Takže když tam chybí racionalita, to znamená že stále jsou to zvířata.

Pañcadraviḍa: Dobře, co se dá udělat se zvířaty?

Prabhupáda: To je ... Je to velmi jednoduchá pravda. Já jsem jen toto tělo. Hledám štěstí. Tak proč hledám štěstí? Pokud budete prostě diskutovat o tomto, tak pak najdete člověka, který je rozumný. Proč hledám štěstí? Jaká je odpověď? Faktem je, že každý hledá štěstí. My hledáme štěstí? Jaká je odpověď?

Pañcadraviḍa: Protože jsou vštci nešťastní, a oni nechtějí být.

Prabhupáda: To je opačný způsob vysvětlení.

Kīrtanānanda: Protože od přírody jsem šťastný.

Prabhupáda: Ano. Od přírody jsem šťastný. A kdo je šťastný, toto tělo, nebo duše?

Puṣṭa Kṛṣṇa: Ne, duše.

Prabhupáda: Kdo chce štěstí? Já chci ochránit toto tělo- proč? Protože jsem v tomto těle. A pokud opustím toto tělo, kdo hledá štěstí pro toto tělo? Zdravý rozum, oni nemají rozum. Proč hledám štěstí? Já oblékám toto tělo aby tělu nebyla zima. Tak proč pak hledám tělesné štěstí ze zimy a tepla? Protože Já jsem uvnitř ... Pokud pojedu pryč z těla, pak už více nehledám štěstí. Pokud jste na ulici, nebo je extrémní zima, nebo extrémní teplo, na tom nezáleží. Tak kdo hledá štěstí? To oni nevědí. Kvůli komu jsou tak zaneprázdnění aby se stali šťastní. Oni to nevědí. Tak jako kočky a psi.

Puṣṭa Kṛṣṇa: Ale oni si myslí, že nemají čas aby zpívali svaté jméno.

Prabhupáda: Hm?

Puṣṭa Kṛṣṇa: Jejich filozofie je to aby se stali, aby byli šťastni, musí pracovat celý den.

Prabhupáda: Hm. To je vaše filozofie. Vy jste darebáci, ale my nepracujeme. Proč nechápete náš příklad? My prostě žijeme šťastně.