View source for CS/Prabhupada 0502 - Zanechte nesmyslných konceptů - přijměte život s širším obzorem ve vědomí Krišny

<!-- BEGIN CATEGORY LIST -->
[[Category:1080 Czech Pages with Videos]]
[[Category:Prabhupada 0502 - in all Languages]]
[[Category:CS-Quotes - 1972]]
[[Category:CS-Quotes - Lectures, Bhagavad-gita As It Is]]
[[Category:CS-Quotes - in India]]
[[Category:CS-Quotes - in India, Hyderabad]]
<!-- END CATEGORY LIST -->
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->
<div class="center">
'''<big>[[Vaniquotes:Real renunciation means you have to give up the andha-kupa life and take shelter of Krsna, harim asrayeta. If you take shelter of Krsna, then you can give up this, all this "ism" life. Otherwise, it is not possible|Original Vaniquotes page in English]]</big>'''
</div>
----
<!-- END ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->

<!-- BEGIN VIDEO LINK -->
{{youtube_right|BGKIaSeins8|Give up Nonsense Conceptions - Take the Broader Life of Krishna Consciousness<br />- Prabhupāda 0502}}
<!-- END VIDEO LINK -->

<!-- BEGIN AUDIO LINK -->
<mp3player>http://vaniquotes.org/w/images/721121BG.HYD_clip6.mp3</mp3player>
<!-- END AUDIO LINK -->

<!-- BEGIN VANISOURCE LINK -->
'''[[Vanisource:Lecture on BG 2.15 -- Hyderabad, November 21, 1972|Lecture on BG 2.15 -- Hyderabad, November 21, 1972]]'''
<!-- END VANISOURCE LINK -->

<!-- BEGIN TRANSLATED TEXT -->
Prahlāda Mahārāja proto radí, že "Vzdejte se všech těchto nesmyslných koncepcí". Vanaṁ gato yad dharim āśrayeta ([[Vanisource:SB 7.5.5|SB 7.5.5]]). Právě vanaṁ gataḥ, znamená osvobodit se od této koncepce, gṛham andha-kūpam ponětí života. Přijměte širší život ve vědomí Kršny. Pak budete šťastní. Hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ vanaṁ gato yad dharim āśrayeta (SB 7.5.5). Harim āśrayeta. Skutečná úloha je harim āśrayeta. Vanaṁ gataḥ. Vanaṁ gataḥ znamená jít do lesa. Kdysi, po gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa způsobu života, bylo zvykem žít v lese. Ale jít do lesa není hlavním smyslem života. Protože v lese je i mnoho zvířat, neznamená to, že jsou pokročilé v duchovním životě? To se nazývá markaṭa-vairāgya. Markaṭa-vairāgya znamená "opičí odříkání." Opice je nahá. Nāga-bābā.. Nahá. A živí se ovocem, opice, a žije pod stromem nebo na stromě. Ale má nejméně tři tucty žen. Takže taková markaṭa-vairāgya, takovýto druh odříkání je bezcenný. Skutečné odříkání. Skutečné odříkání znamená, že se musíte vzdát andha-kūpa života, a přijmout útočiště u Kṛṣṇu, harim āśrayeta. Pokud přijmete útočiště u Kṛṣṇu, pak se můžete vzdát takové podoby života všech "izm-ú". V opačném případě, to není možné; budete v zajetí životního stylu takových "izm-ú". Takže hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ vanaṁ gato yad dharim āśrayeta ([[Vanisource:SB 7.5.5|SB 7.5.5]]). Ne zříci se... Pokud se zřeknete něčeho, tak musíte přijmout něco jiného. V opačném případě budete rozrušení. Je třeba něco přijmout. To je doporučení: paraṁ dṛṣṭvā nivartate ([[Vanisource:BG 2.59|BG 2.59]]). Můžete se zříci svého rodinného života, společenského života, politického života, takového života, onakého života, když přijmete život ve vědomí Kršny. Jinak to není možné. V opačném případě musíte přijmout některý z těch životů. To není otázkou vaší svobody. Není pochyb o zbavení se úzkostí. To je cesta. 

Stejně tattva-darśibhiḥ, ti, kteří jasně vidí Absolutní Pravdu... athāto brahma-jijñāsā, jak se říká ve Vedānta-sūtre... Zrovna včera se mě jeden chlapec zeptal: "Co je to Vedānta? Vedānta, jaký je význam Vedānty?" To je velmi pěkné, to je velmi jednoduché. Veda znamená poznání a anta znamená konečné. Takže Vedānta znamená konečné poznání. Takže nejvyšší dokonalé poznání Kṛṣnu. Kṛṣṇa říká, vedaiś ca sarvair aham eva vedyo vedānta-kṛd veda-vid ca aham. On je tvůrcem Vedānty a On je znalcem Vedānty . Pokud by nebyl znalcem Vedānty, jak by mohl napsat Vedāntu? Ve skutečnosti, filozofie Vedānty byla napsána Vyāsadevom, Kṛṣṇovou inkarnací. Takže On je vedānta-kṛt. A On je také vedānta-vit. Otázkou tedy je, zda Vedānta znamená advaita-vādu nebo dvaita-vādu To se dá velmi snadno pochopit. První aforismus Vedānty je: athāto brahma jijñāsā, ptej se na Brahman, Absolutní Pravdu. Nyní, kde se zeptat? Pokud se chcete zeptat, musíte jít k někomu, kdo tu věc zná. Proto hned v samém počátku Vedānta-sūtry, je ukryta dualita, že jeden se musí zeptat, a druhý musí odpovědět. Athāto brahma jijñāsā. Takže jak můžete chtít, aby ve Vedanta-sútře byla advaita-vāda? To je dvaita-vāda, od samého začátku. Athāto brahma jijñāsā. Někdo se musí ptát, co je Brahman, a jiný musí odpovědět, nebo duchovní učitel nebo žák, to je dualita, dvojakost. Jak můžete říct, že to je advaita-vāda? Takže musíme studovat tímto způsobem. Zde je řečeno, tattva-darśibhiḥ. Tattva-darśibhiḥ znamená vedānta-vit, ten, kdo zná Vedāntu. Janmādy asya yataḥ ([[Vanisource:SB 1.1.1|SB 1.1.1]]). Ten, kdo zná Absolutní Pravdu, z níž všechno začíná. Janmādy asya yataḥ. To je začátek Šrímad-Bhágavatamu.
<!-- END TRANSLATED TEXT -->