CS/BG 2.8

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty

BG 2.7 - BG 2.9

Его Божественная Милость А.Ч. Бхактиведанта Свами Прабхупада

VERŠ 8

na hi prapaśyāmi mamāpanudyād

yac chokam ucchoṣaṇam indriyāṇām

avāpya bhūmāv asapatnam ṛddhaṁ

rājyaṁ surāṇām api cādhipatyam

Překlad slovo od slova

na — ne; hi — zajisté; prapaśyāmi — vidím; mama — můj; apanudyāt — může zahnat; yat — to, co; śokam — nářek; ucchoṣaṇam — vysoušení; indriyāṇām — smyslů; avāpya — když získám; bhūmau — na Zemi; asapatnam — bez nepřítele; ṛddham — vzkvétající; rājyam — království; surāṇām — polobohů; api — dokonce; ca — také; ādhipatyam — nadvládu.

Překlad

Nenacházím nic, co by mohlo zahnat zármutek, který mi vysouší smysly. Nebudu se ho moci zbavit, ani když získám vzkvétající království na Zemi, jež nebude mít nepřítele, a vládnoucí moc jako polobozi v nebi.

Význam

I když Arjuna předkládal mnoho argumentů založených na znalosti náboženských a morálních zásad, ukazuje se, že svůj skutečný problém nebyl schopen vyřešit bez pomoci duchovního učitele, Pána Śrī Kṛṣṇy. Uvědomoval si, že k odstranění problémů, které vysoušejí celé jeho bytí, mu jeho takzvané poznání není nic platné; bez pomoci duchovního učitele, jako je Pán Kṛṣṇa, nedokázal najít řešení. Akademické poznání, vzdělanost, vysoké postavení atd. jsou k vyřešení životních problémů bezcenné — pomoc může poskytnout jedině duchovní učitel, jako je Kṛṣṇa. Z toho plyne, že duchovní učitel, který si je stoprocentně vědom Kṛṣṇy, je pravým duchovním učitelem, protože je schopen vyřešit problémy života. Pán Caitanya řekl, že každý, kdo ovládá vědu o vědomí Kṛṣṇy, je skutečný duchovní učitel, bez ohledu na své společenské postavení.

kibā vipra, kibā nyāsī, śūdra kene naya yei kṛṣṇa-tattva-vettā, sei ’guru' haya

“Nezáleží na tom, zda je člověk vipra (znalý védské moudrosti), zda se narodil v nízko postavené rodině či zda je ve stavu odříkání — pokud ovládá nauku o Kṛṣṇovi, je dokonalým a pravým duchovním učitelem.” (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 8.128) Nikdo tedy nemůže být pravý duchovní učitel, neovládá-li vědu o vědomí Kṛṣṇy. Ve védských písmech také stojí:

ṣaṭ-karma-nipuṇo vipro mantra-tantra-viśāradaḥ avaiṣṇavo gurur na syād vaiṣṇavaḥ śva-paco guruḥ

“Pokud učený brāhmaṇa, který velmi dobře zná všechna odvětví védského poznání, není vaiṣṇavou neboli znalcem vědy o vědomí Kṛṣṇy, není způsobilý stát se duchovním učitelem. Naproti tomu člověk, který se narodil v rodině nižší společenské třídy, se může stát duchovním učitelem, je-li vaiṣṇava, vědomý si Kṛṣṇy.” (Padma Purāṇa)

Problémy hmotné existence — zrození, stáří, nemoc a smrt — nelze odvrátit hromaděním bohatství a hospodářským rozvojem. V mnoha oblastech světa jsou bohaté a hospodářsky rozvinuté země, plné veškerých materiálních možností, ale problémů hmotné existence se přesto nezbavily. Různými způsoby hledají mír, ale skutečného štěstí mohou dosáhnout jedině tehdy, když přijmou radu od Kṛṣṇy, čili z Bhagavad-gīty a Śrīmad-Bhāgavatamu (jež jsou podstatou vědy o Kṛṣṇovi), prostřednictvím Kṛṣṇova pravého zástupce — osoby, která si je vědoma Kṛṣṇy.

Kdyby hospodářský rozvoj a hmotné pohodlí mohly odstranit naše nářky nad rodinnými, společenskými, celonárodními nebo mezinárodními problémy, Arjuna by neřekl, že jeho nářek nemůže utišit ani království na Zemi, jež by nemělo nepřítele, ani vládnoucí moc, jakou mají polobozi na nebeských planetách. Hledal tedy útočiště u vědomí Kṛṣṇy, to je pravá cesta k dosažení míru a harmonie. Hospodářský rozvoj nebo vláda nad světem mohou být každou chvíli ukončeny katastrofami, které jsou dílem hmotné přírody. I když člověk dospěje na vyšší planety — tak jako se nyní lidé pokoušejí dostat na Měsíc — může toto postavení také rázem ztratit. To dokládá Bhagavad-gītā: kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti. “Jakmile živá bytost vyčerpá výsledky zbožných činností, poklesne zpátky z vrcholu štěstí až na nejnižší úroveň života.” Mnoho politiků takto pokleslo. Takové pády jsou jen dalšími důvody k nářku.

Chceme-li tedy s nářkem nadobro skoncovat, musíme přijmout útočiště u Pána Kṛṣṇy, tak jako o to usiluje Arjuna. Arjuna požádal Śrī Kṛṣṇu, aby vyřešil jeho problém s konečnou platností. Tak se projevuje vědomí Kṛṣṇy.

BG 2.7 - BG 2.9