Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je

Ardžuna vidí ve dvou znepřátelených vojskách své příbuzné, učitele a přátele připravené válčit a obětovat své životy. Rozhodne se nebojovat, zachvácen lítostí a soucitem, bez síly a se zmatenou myslí.

KAPITOLA DRUHÁ:
Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty

Ardžuna se odevzdává Kršnovi jako Jeho učedník a Kršna ho začíná učit o základních rozdílech mezi pomíjivým hmotným tělem a věčnou duší. Šrí Kršna vysvětluje princip stěhování duše, povahu nesobecké služby Nejvyššímu a znaky seberealizované osoby.

KAPITOLA TŘETÍ:
Karma-yoga

Všichni v hmotném světě musí být zaměstnáni nějakou činností. Ale činnosti nás k hmotnému světu mohou buď poutat, nebo z něho vysvobozovat. Nesobecké činnosti určené k potěšení Nejvyššího vysvobozují ze zákona karmy (akce a reakce) a takový člověk dosáhne transcendentálního poznání o vlastním já a o Nejvyšším.

KAPITOLA ČTVRTÁ:
Transcendentální poznání

Transcendentální poznání - duchovní poznání duše, Boha a jejich vzájemného vztahu - je očišťující a vysvobozující. Nesobecká oddaná služba přináší takové ovoce. Šrí Kršna vysvětluje dávnou historii Bhagavadgíty, význam a smysl Jeho příchodů do hmotného světa a nutnost přijetí realizovaného duchovního učitele, gurua.

KAPITOLA PÁTÁ:
Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy

Moudří lidé, kteří vykonávají různé druhy činností, ale uvnitř se zříkají jejich plodů, jsou očištěni ohněm transcendentálního poznání a dosáhnou míru, neulpívání, duchovního vidění a blaženosti.

KAPITOLA ŠESTÁ:
Dhyāna-yoga

Aštángajóga, mechanická meditativní metoda, ovládá mysl a smysly a zaměřuje soustředění na Paramátmu (Nadduši, podobu Pána umístěnou v srdci). Vrcholí v samádhi, úplné absorbci v Nejvyšším.

KAPITOLA SEDMÁ:
Poznání o Absolutním

Šrí Kršna je Nejvyšší Pravda, svrchovaná příčina všech příčin a podporující síla jak hmotného, tak duchovního světa. Povznesené duše se Mu oddaně odevzdávají, zatímco bezbožné duše se věnují jinému druhu uctívání.

KAPITOLA OSMÁ:
Dosažení Nejvyššího

Myšlením na Kršnu s oddaností během celého života a hlavně v okamžiku smrti může člověk dospět do Jeho transcendentálního sídla, které je mimo tento hmotný svět.

KAPITOLA DEVÁTÁ:
Nejdůvěrnější poznání

Šrí Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství a nejvyšší objekt uctívání. Duše je s Ním věčně spojena transcendentální oddanou službou (bhakti). Znovuobnovením vlastní čisté oddanosti se člověk vrátí ke Kršnovi do duchovního království.

KAPITOLA DESÁTÁ:
Bohatství Absolutního

Všechny úžasné ukázky síly, krásy, vznešenosti nebo svrchovanosti v tomto nebo v duchovním světě, jsou pouze částečnými projevy Kršnových božských energií a majestátů. Kršna je nejvyšší objekt uctívání pro všechny živé bytosti, neboť je svrchovaná příčina všech příčin a základ všeho.

KAPITOLA JEDENÁCTÁ:
Vesmírná podobaa

Šrí Kršna dává Ardžunovi božský zrak a zjevuje svou úžasnou a neomezenou vesmírnou podobu, a ustanovuje tak své božské postavení. Kršna vysvětluje, že Jeho půvabná lidská podoba, kterou lze spatřit pouze pomocí čisté oddané služby, je původní podoba Boha.

KAPITOLA DVANÁCTÁ:
Oddaná službaa

Bhaktijóga, čistá oddaná služba Kršnovi, je nejvyšší a nejvhodnější způsob, jak dospět k čisté lásce ke Kršnovi, což je nejvyšší cíl duchovního bytí. Ti, kteří následují tuto vznešenou cestu, vyvinou božské vlastnosti.

KAPITOLA TŘINÁCTÁ:
Příroda, poživatel a vědomí

Ten, kdo zná rozdíl mezi tělem, duší a Nadduší, která nad nimi stojí, dosáhne vysvobození z tohoto hmotného světa.

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ:
Tři kvality hmotné přírody

Všechny vtělené duše jsou pod vládou tří kvalit hmotné přírody - dobra, vášně a nevědomosti. Šrí Kršna vysvětluje, co tyto kvality jsou, jaký na nás mají vliv, jak je možno je překonat a znaky toho, kdo je na transcendentální úrovni.

KAPITOLA PÄTNÁSTA:
Yoga Nejvyšší Osoby

Konečný cíl védského poznání je odpoutat se od potíží hmotného světa a poznat Kršnu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Člověk, který zná Kršnovu svrchovanou totožnost, se Mu odevzdá a oddaně Mu slouží.

KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ:
Božská a démonská povaha

Ti, kdo jsou posedlí démonskými vlastnostmi, žijí neuspořádaně a nedodržují zásady písem, se narodí v nízkém postavení a získají další hmotná pouta. Ale ti, kteří mají božské vlastnosti, žijí spořádaným životem a dodržují zásady písem, postupně dospějí k duchovní dokonalosti

KAPITOLA SEDMNÁCTÁ:
Druhy víry

Víru lze rozdělit na tři druhy, podle toho, z jaké kvality hmotné přírody pochází. Činnosti konané lidmi, jejichž víra je ovlivněna vášní a nevědomostí, přinášejí pouze pomíjivé hmotné výsledky, zatímco činy ovlivněné kvalitou dobra a ve shodě s příkazy písem očišťují srdce a vedou k čisté víře a oddanosti ke Kršnovi.

KAPITOLA OSMNÁCTÁ:
Závěr — dokonalost odříkání

Kršna vysvětluje smysl odříkání a vliv tří kvalit hmotné přírody na lidské činnosti a vědomí. Vysvětluje duchovní poznání a slávu Bhagavadgíty. Závěr Gíty je takový, že nejvyšší cesta náboženství je absolutní, nepodmíněné odevzdání se s láskou Šrí Kršnovi, což vysvobozuje od všech hříchů, přináší úplné osvícení a umožňuje návrat do Kršnova duchovního sídla.