CS/BG 2.11: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|C11]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.10| BG 2.10]] '''[[CS/BG 2.10|BG 2.10]] - [[CS/BG 2.12|BG 2.12]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.12| BG 2.12]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.10| BG 2.10]] '''[[CS/BG 2.10|BG 2.10]] - [[CS/BG 2.12|BG 2.12]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.12| BG 2.12]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 11 ==== | ==== VERŠ 11 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :श्रीभगवानुवाच । | ||
:अशोच्यानन्वशोचस्त्वं प्रज्ञावादांश्च भाषसे । | |||
:गतासूनगतासूंश्च नानुशोचन्ति पण्डिताः ॥११॥ | |||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:śrī-bhagavān uvāca | |||
:aśocyān anvaśocas tvaṁ | |||
:prajñā-vādāṁś ca bhāṣase | |||
:gatāsūn agatāsūṁś ca | |||
:nānuśocanti paṇḍitāḥ | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; aśocyān — co není hodno nářku; anvaśocaḥ — naříkáš; tvam — ty; prajñā-vādān — učená slova; ca — také; bhāṣase — pronášíš; gata — ztracený; asūn — život; agata — neprošlý; asūn — život; ca — také; na — nikdy; anuśocanti — naříkají; paṇḍitāḥ — učení. | ''śrī-bhagavān uvāca'' — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; ''aśocyān'' — co není hodno nářku; ''anvaśocaḥ'' — naříkáš; ''tvam'' — ty; ''prajñā-vādān'' — učená slova; ''ca'' — také; ''bhāṣase'' — pronášíš; ''gata'' — ztracený; ''asūn'' — život; ''agata'' — neprošlý; ''asūn'' — život; ''ca'' — také; ''na'' — nikdy; ''anuśocanti'' — naříkají; ''paṇḍitāḥ'' — učení. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 27: | Line 32: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Zatímco pronášíš učená slova, naříkáš nad něčím, co není hodno zármutku. Ti, kdo jsou moudří, netruchlí ani nad živým, ani nad mrtvým. | Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Zatímco pronášíš učená slova, naříkáš nad něčím, co není hodno zármutku. Ti, kdo jsou moudří, netruchlí ani nad živým, ani nad mrtvým. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 34: | Line 38: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Pán ihned přijal postavení učitele a svého žáka pokáral, když ho nepřímo nazval hlupákem. Řekl mu: “Mluvíš jako učenec, a přitom nevíš, že ten, kdo je učený — kdo ví, co je tělo a co duše — neběduje nad žádným stavem těla, ať živým či mrtvým.” V pozdějších kapitolách bude objasněno, že poznání znamená znát hmotu, duši a toho, kdo obojímu vládne. Arjuna argumentoval tím, že náboženským zásadám je třeba přikládat větší důležitost než politice nebo společenským pravidlům, ale nevěděl, že poznání hmoty, duše a Nejvyššího je ještě důležitější než náboženské zásady. A jelikož toto poznání postrádal, neměl se vydávat za nadmíru učeného. Takový nebyl, a proto bědoval pro něco, co nebylo hodno zármutku. Tělo se rodí a dříve či později je předurčeno k zániku; z toho důvodu není tak důležité jako duše. Ten, kdo to ví, je skutečně učený. Nemá důvod bědovat, ať už se hmotné tělo nachází v jakémkoliv stavu. | Pán ihned přijal postavení učitele a svého žáka pokáral, když ho nepřímo nazval hlupákem. Řekl mu: “Mluvíš jako učenec, a přitom nevíš, že ten, kdo je učený — kdo ví, co je tělo a co duše — neběduje nad žádným stavem těla, ať živým či mrtvým.” V pozdějších kapitolách bude objasněno, že poznání znamená znát hmotu, duši a toho, kdo obojímu vládne. Arjuna argumentoval tím, že náboženským zásadám je třeba přikládat větší důležitost než politice nebo společenským pravidlům, ale nevěděl, že poznání hmoty, duše a Nejvyššího je ještě důležitější než náboženské zásady. A jelikož toto poznání postrádal, neměl se vydávat za nadmíru učeného. Takový nebyl, a proto bědoval pro něco, co nebylo hodno zármutku. Tělo se rodí a dříve či později je předurčeno k zániku; z toho důvodu není tak důležité jako duše. Ten, kdo to ví, je skutečně učený. Nemá důvod bědovat, ať už se hmotné tělo nachází v jakémkoliv stavu. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:37, 26 June 2018
VERŠ 11
- श्रीभगवानुवाच ।
- अशोच्यानन्वशोचस्त्वं प्रज्ञावादांश्च भाषसे ।
- गतासूनगतासूंश्च नानुशोचन्ति पण्डिताः ॥११॥
- śrī-bhagavān uvāca
- aśocyān anvaśocas tvaṁ
- prajñā-vādāṁś ca bhāṣase
- gatāsūn agatāsūṁś ca
- nānuśocanti paṇḍitāḥ
Překlad slovo od slova
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; aśocyān — co není hodno nářku; anvaśocaḥ — naříkáš; tvam — ty; prajñā-vādān — učená slova; ca — také; bhāṣase — pronášíš; gata — ztracený; asūn — život; agata — neprošlý; asūn — život; ca — také; na — nikdy; anuśocanti — naříkají; paṇḍitāḥ — učení.
Překlad
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Zatímco pronášíš učená slova, naříkáš nad něčím, co není hodno zármutku. Ti, kdo jsou moudří, netruchlí ani nad živým, ani nad mrtvým.
Význam
Pán ihned přijal postavení učitele a svého žáka pokáral, když ho nepřímo nazval hlupákem. Řekl mu: “Mluvíš jako učenec, a přitom nevíš, že ten, kdo je učený — kdo ví, co je tělo a co duše — neběduje nad žádným stavem těla, ať živým či mrtvým.” V pozdějších kapitolách bude objasněno, že poznání znamená znát hmotu, duši a toho, kdo obojímu vládne. Arjuna argumentoval tím, že náboženským zásadám je třeba přikládat větší důležitost než politice nebo společenským pravidlům, ale nevěděl, že poznání hmoty, duše a Nejvyššího je ještě důležitější než náboženské zásady. A jelikož toto poznání postrádal, neměl se vydávat za nadmíru učeného. Takový nebyl, a proto bědoval pro něco, co nebylo hodno zármutku. Tělo se rodí a dříve či později je předurčeno k zániku; z toho důvodu není tak důležité jako duše. Ten, kdo to ví, je skutečně učený. Nemá důvod bědovat, ať už se hmotné tělo nachází v jakémkoliv stavu.