CS/BG 2.31: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|C31]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.30| BG 2.30]] '''[[CS/BG 2.30|BG 2.30]] - [[CS/BG 2.32|BG 2.32]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.32| BG 2.32]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.30| BG 2.30]] '''[[CS/BG 2.30|BG 2.30]] - [[CS/BG 2.32|BG 2.32]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.32| BG 2.32]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 31 ==== | ==== VERŠ 31 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :स्वधर्ममपि चावेक्ष्य न विकम्पितुमर्हसि । | ||
: | :धर्म्याद्धि युद्धाच्छ्रेयोऽन्यत्क्षत्रियस्य न विद्यते ॥३१॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:sva-dharmam api cāvekṣya | |||
:na vikampitum arhasi | |||
:dharmyād dhi yuddhāc chreyo 'nyat | |||
:kṣatriyasya na vidyate | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
sva-dharmam — vlastní náboženské zásady; api — také; ca — vskutku; avekṣya — beroucí v úvahu; na — nikdy; vikampitum — váhat; arhasi — měl bys; dharmyāt — pro náboženské zásady; hi — jistě; yuddhāt — než boj; śreyaḥ — lepší zaměstnání; anyat — jakékoliv jiné; kṣatriyasya — pro kṣatriyu; na — ne; vidyate — existuje. | ''sva-dharmam'' — vlastní náboženské zásady; ''api'' — také; ''ca'' — vskutku; ''avekṣya'' — beroucí v úvahu; ''na'' — nikdy; ''vikampitum'' — váhat; ''arhasi'' — měl bys; ''dharmyāt'' — pro náboženské zásady; ''hi'' — jistě; ''yuddhāt'' — než boj; ''śreyaḥ'' — lepší zaměstnání; ''anyat'' — jakékoliv jiné; ''kṣatriyasya'' — pro kṣatriyu; ''na'' — ne; ''vidyate'' — existuje. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Když uvážíš svou kšatrijskou povinnost, měl bys vědět, že pro tebe neexistuje lepší zaměstnání než boj motivovaný náboženskými zásadami; proto nemusíš váhat. | Když uvážíš svou kšatrijskou povinnost, měl bys vědět, že pro tebe neexistuje lepší zaměstnání než boj motivovaný náboženskými zásadami; proto nemusíš váhat. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 46: | Line 48: | ||
Jsou dva druhy sva-dharmy neboli příslušných povinností. Dokud člověk není osvobozený, musí v souladu s náboženskými zásadami konat povinnosti odpovídající jeho tělu, aby k osvobození dospěl. A když ho dosáhne, jeho sva-dharma — vlastní povinnost — se stává duchovní; není na úrovni hmotného tělesného pojetí. Na úrovni tělesného pojetí života mají brāhmaṇové a kṣatriyové své příslušné povinnosti, kterým se nemohou vyhnout. Ve čtvrté kapitole bude vyloženo, že sva-dharmu určuje Pán. Na tělesné úrovni se sva-dharma nazývá varṇāśrama-dharma, prostředek napomáhající duchovnímu porozumění. U varṇāśrama-dharmy—povinností odpovídajících tomu, jaké kvality přírody jsou spojené s daným tělem — začíná lidská civilizace. Konat svou příslušnou povinnost v každé oblasti jednání, v souladu s pokyny vyšších autorit, vede k dosažení vyšší úrovně života. | Jsou dva druhy sva-dharmy neboli příslušných povinností. Dokud člověk není osvobozený, musí v souladu s náboženskými zásadami konat povinnosti odpovídající jeho tělu, aby k osvobození dospěl. A když ho dosáhne, jeho sva-dharma — vlastní povinnost — se stává duchovní; není na úrovni hmotného tělesného pojetí. Na úrovni tělesného pojetí života mají brāhmaṇové a kṣatriyové své příslušné povinnosti, kterým se nemohou vyhnout. Ve čtvrté kapitole bude vyloženo, že sva-dharmu určuje Pán. Na tělesné úrovni se sva-dharma nazývá varṇāśrama-dharma, prostředek napomáhající duchovnímu porozumění. U varṇāśrama-dharmy—povinností odpovídajících tomu, jaké kvality přírody jsou spojené s daným tělem — začíná lidská civilizace. Konat svou příslušnou povinnost v každé oblasti jednání, v souladu s pokyny vyšších autorit, vede k dosažení vyšší úrovně života. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:44, 26 June 2018
VERŠ 31
- स्वधर्ममपि चावेक्ष्य न विकम्पितुमर्हसि ।
- धर्म्याद्धि युद्धाच्छ्रेयोऽन्यत्क्षत्रियस्य न विद्यते ॥३१॥
- sva-dharmam api cāvekṣya
- na vikampitum arhasi
- dharmyād dhi yuddhāc chreyo 'nyat
- kṣatriyasya na vidyate
Překlad slovo od slova
sva-dharmam — vlastní náboženské zásady; api — také; ca — vskutku; avekṣya — beroucí v úvahu; na — nikdy; vikampitum — váhat; arhasi — měl bys; dharmyāt — pro náboženské zásady; hi — jistě; yuddhāt — než boj; śreyaḥ — lepší zaměstnání; anyat — jakékoliv jiné; kṣatriyasya — pro kṣatriyu; na — ne; vidyate — existuje.
Překlad
Když uvážíš svou kšatrijskou povinnost, měl bys vědět, že pro tebe neexistuje lepší zaměstnání než boj motivovaný náboženskými zásadami; proto nemusíš váhat.
Význam
Druhá ze čtyř společenských tříd, která zajišťuje dobrou státosprávu, se nazývá kṣatriya. Kṣat znamená ublížení a kṣatriya je ten, kdo chrání před ublížením (trāyate znamená chránit). Kṣatriyové se učí zabíjet v lese. Dříve bývalo zvykem, že kṣatriya šel do lesa a s mečem se postavil tygrovi. Když ho zabil, zvíře čekala královská kremace. Tento zvyk dodnes zachovávají kšatrijští králové v Jaipuru. Kṣatriyové se učí vyzývat na souboj a zabíjet, protože násilí motivované náboženskými zásadami je někdy nezbytné. Náhle přijmout sannyās, stav odříkání, se jim proto nikdy nedoporučuje. Nenásilí může být v politice diplomatickým krokem, ale nikdy není zásadou. V náboženských zákonících je uvedeno:
āhaveṣu mitho 'nyonyaṁ jighāṁsanto mahī-kṣitaḥ yuddhamānāḥ paraṁ śaktyā svargaṁ yānty aparāṅ-mukhāḥ
yajñeṣu paśavo brahman hanyante satataṁ dvijaiḥ saṁskṛtāḥ kila mantraiś ca te 'pi svargam avāpnuvan
“Král či kṣatriya, který se na bitevním poli utkává s jiným, zlovolným králem, je způsobilý dosáhnout po smrti nebeských planet, stejně jako jich dosahují brāhmaṇové obětováním zvířat v obětním ohni.” Zabití na bojišti, které je motivované náboženskými zásadami, a zabití zvířat v obětním ohni tedy rozhodně nejsou považovány za násilné činy, protože jejich náboženská stránka přinese prospěch všem. Obětované zvíře dostane okamžitě lidské tělo, aniž by muselo procházet postupnou evolucí z jedné životní formy do druhé, a kṣatriyové zabití na bojišti dosáhnou nebeských planet stejně jako brāhmaṇové, kteří jich dosahují konáním obětí.
Jsou dva druhy sva-dharmy neboli příslušných povinností. Dokud člověk není osvobozený, musí v souladu s náboženskými zásadami konat povinnosti odpovídající jeho tělu, aby k osvobození dospěl. A když ho dosáhne, jeho sva-dharma — vlastní povinnost — se stává duchovní; není na úrovni hmotného tělesného pojetí. Na úrovni tělesného pojetí života mají brāhmaṇové a kṣatriyové své příslušné povinnosti, kterým se nemohou vyhnout. Ve čtvrté kapitole bude vyloženo, že sva-dharmu určuje Pán. Na tělesné úrovni se sva-dharma nazývá varṇāśrama-dharma, prostředek napomáhající duchovnímu porozumění. U varṇāśrama-dharmy—povinností odpovídajících tomu, jaké kvality přírody jsou spojené s daným tělem — začíná lidská civilizace. Konat svou příslušnou povinnost v každé oblasti jednání, v souladu s pokyny vyšších autorit, vede k dosažení vyšší úrovně života.