CS/BG 2.53: Difference between revisions

Latest revision as of 19:52, 26 June 2018

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty

BG 2.52 - BG 2.54

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda

VERŠ 53

श्रुतिविप्रतिपन्ना ते यदा स्थास्यति निश्चला ।

समाधावचला बुद्धिस्तदा योगमवाप्स्यसि ॥५३॥

arjuna uvāca

sthita-prajñasya kā bhāṣā

samādhi-sthasya keśava

sthita-dhīḥ kiṁ prabhāṣeta

kim āsīta vrajeta kim

Překlad slovo od slova

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sthita-prajñasya — toho, kdo má neochvějné vědomí Kṛṣṇy; kā — jaký; bhāṣā — jazyk; samādhi-sthasya — toho, kdo je v tranzu; keśava — Kṛṣṇo; sthita-dhīḥ — ten, kdo neochvějně setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy; kim — co; prabhāṣeta — říká; kim — jak; āsīta — zůstává v klidu; vrajeta — chodí; kim — jak.

Překlad

Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, čím se vyznačuje ten, jehož vědomí je takto pohroužené v transcendenci? Jak a jakým jazykem mluví? Jak sedí a jak chodí?

Význam

Tak jako se každý člověk vyznačuje určitými povahovými rysy, které odpovídají jeho postavení, svou příznačnou povahu má také ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy — určitý způsob mluvy, chůze, myšlení, cítění a podobně. Stejně jako bohatý člověk projevuje známky toho, že je bohatý, nemocný známky toho, že je nemocný, nebo učený známky učenosti, podobně osoba s transcendentálním vědomím Kṛṣṇy se při svém jednání různého druhu projevuje určitým způsobem. O jejích povahových rysech se můžeme dozvědět z Bhagavad-gīty. Velice důležité je, jak hovoří, protože mluva je nejvýznamnějším projevem každého člověka. Je řečeno, že hlupák zůstává neodhalen, dokud nezačne mluvit. Pěkně oblečeného hlupáka skutečně nelze rozpoznat, dokud nepromluví; jakmile však začne hovořit, ihned se prozradí. První nápadnou vlastností osoby vědomé si Kṛṣṇy je, že mluví pouze o Kṛṣṇovi a o věcech, které jsou s Ním spojené. Další povahové rysy pak přirozeně následují a budou zde popsány.

BG 2.52 - BG 2.54

@@ Line 1: / Line 1: @@
-[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|B53]]
+[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|C53]]
 <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div>
 <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.52| BG 2.52]] '''[[CS/BG 2.52|BG 2.52]] - [[CS/BG 2.54|BG 2.54]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.54| BG 2.54]]</div>
-{{RandomImageRU}}
+{{RandomImage|Czech}}
 ==== VERŠ 53 ====
-<div class="verse inter_diac">
+<div class="devanagari">
-:''śruti-vipratipannā te''
+:श्रुतिविप्रतिपन्ना ते यदा स्थास्यति निश्चला ।
-:''yadā sthāsyati niścalā''
+:समाधावचला बुद्धिस्तदा योगमवाप्स्यसि ॥५३॥
-:''samādhāv acalā buddhis''
+</div>
-:''tadā yogam avāpsyasi''
+<div class="verse">
+:arjuna uvāca
+:sthita-prajñasya kā bhāṣā
+:samādhi-sthasya keśava
+:sthita-dhīḥ kiṁ prabhāṣeta
+:kim āsīta vrajeta kim
 </div>
 ==== Překlad slovo od slova  ====
-<div class="synonyms inter_diac">
+<div class="synonyms">
-śruti — védského zjevení; vipratipannā — neovlivněna plody jednání; te — tvá; yadā — když; sthāsyati — zůstává; niścalā — nepohnutá; samādhau — na úrovni transcendentálního vědomí, vědomí Kṛṣṇy; acalā — neochvějná; buddhiḥ — inteligence; tadā — tehdy; yogam — seberealizace; avāpsyasi — dosáhneš.
+''arjunaḥ uvāca'' — Arjuna pravil; ''sthita-prajñasya'' — toho, kdo má neochvějné vědomí Kṛṣṇy; ''kā'' — jaký; ''bhāṣā'' — jazyk; ''samādhi-sthasya'' — toho, kdo je v tranzu; ''keśava'' — Kṛṣṇo; ''sthita-dhīḥ'' — ten, kdo neochvějně setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy; ''kim'' — co; ''prabhāṣeta'' — říká; ''kim'' — jak; ''āsīta'' — zůstává v klidu; ''vrajeta'' — chodí; ''kim'' — jak.
 </div>
@@ Line 24: / Line 29: @@
 <div class="translation">
-Až tvá mysl již nebude rozrušena květnatým jazykem Ved a zůstane neochvějná v tranzu seberealizace, bude to znamenat, že jsi nabyl božského vědomí.
+Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, čím se vyznačuje ten, jehož vědomí je takto pohroužené v transcendenci? Jak a jakým jazykem mluví? Jak sedí a jak chodí?
 </div>
@@ Line 31: / Line 35: @@
 <div class="purport">
-Říci, že někdo je ve stavu samādhi, znamená říci, že v úplnosti poznal vědomí Kṛṣṇy; osoba v dokonalém samādhi dosáhla realizace Brahmanu, Paramātmy a Bhagavāna. Nejvyšší dokonalostí seberealizace je pochopení, že jsme věčně Kṛṣṇovými služebníky a naší jedinou starostí je plnit své povinnosti s vědomím Kṛṣṇy. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, neochvějný oddaný Pána — by neměl být rozrušen květnatým jazykem Ved ani se uchylovat k plodonosným činnostem, jež vedou na nebeské planety. Živá bytost, která má vědomí Kṛṣṇy, se dostává přímo do styku s Kṛṣṇou, a tak v tomto transcendentálním stavu může porozumět všem Jeho pokynům. Takovým jednáním zaručeně dosáhne odpovídajících výsledků a nabyde konečného poznání. Musí jen vykonávat příkazy Kṛṣṇy nebo Jeho zástupce, duchovního učitele.
+Tak jako se každý člověk vyznačuje určitými povahovými rysy, které odpovídají jeho postavení, svou příznačnou povahu má také ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy — určitý způsob mluvy, chůze, myšlení, cítění a podobně. Stejně jako bohatý člověk projevuje známky toho, že je bohatý, nemocný známky toho, že je nemocný, nebo učený známky učenosti, podobně osoba s transcendentálním vědomím Kṛṣṇy se při svém jednání různého druhu projevuje určitým způsobem. O jejích povahových rysech se můžeme dozvědět z Bhagavad-gīty. Velice důležité je, jak hovoří, protože mluva je nejvýznamnějším projevem každého člověka. Je řečeno, že hlupák zůstává neodhalen, dokud nezačne mluvit. Pěkně oblečeného hlupáka skutečně nelze rozpoznat, dokud nepromluví; jakmile však začne hovořit, ihned se prozradí. První nápadnou vlastností osoby vědomé si Kṛṣṇy je, že mluví pouze o Kṛṣṇovi a o věcech, které jsou s Ním spojené. Další povahové rysy pak přirozeně následují a budou zde popsány.
 </div>