CS/BG 2.59: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|C59]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.58| BG 2.58]] '''[[CS/BG 2.58|BG 2.58]] - [[CS/BG 2.60|BG 2.60]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.60| BG 2.60]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.58| BG 2.58]] '''[[CS/BG 2.58|BG 2.58]] - [[CS/BG 2.60|BG 2.60]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.60| BG 2.60]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 59 ==== | ==== VERŠ 59 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :विषया विनिवर्तन्ते निराहारस्य देहिनः । | ||
: | :रसवर्जं रसोऽप्यस्य परं दृष्ट्वा निवर्तते ॥५९॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:viṣayā vinivartante | |||
:nirāhārasya dehinaḥ | |||
:rasa-varjaṁ raso 'py asya | |||
:paraṁ dṛṣṭvā nivartate | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
viṣayāḥ — objekty smyslového požitku; vinivartante — cvičení v odmítání; nirāhārasya — pomocí zákazových omezení; dehinaḥ — vtělené; rasa-varjam — ke zříkání se chuti; rasaḥ — pocit požitku; api — ačkoliv existuje; asya — jeho; param — mnohem vyšší; dṛṣṭvā — když okusí; nivartate — upustí od. | ''viṣayāḥ'' — objekty smyslového požitku; ''vinivartante'' — cvičení v odmítání; ''nirāhārasya'' — pomocí zákazových omezení; ''dehinaḥ'' — vtělené; ''rasa-varjam'' — ke zříkání se chuti; ''rasaḥ'' — pocit požitku; ''api'' — ačkoliv existuje; ''asya'' — jeho; ''param'' — mnohem vyšší; ''dṛṣṭvā'' — když okusí; ''nivartate'' — upustí od. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Přestože může být vtělená duše omezena v uspokojování smyslů, zalíbení ve smyslových objektech jí zůstává. Zanechá-li však těchto činností díky tomu, že pozná vyšší chuť, pak bude její vědomí neochvějné. | Přestože může být vtělená duše omezena v uspokojování smyslů, zalíbení ve smyslových objektech jí zůstává. Zanechá-li však těchto činností díky tomu, že pozná vyšší chuť, pak bude její vědomí neochvějné. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Nikdo nemůže zanechat uspokojování smyslů, dokud není na transcendentální úrovni. Omezovat smyslový požitek pomocí pravidel a usměrnění je něco podobného jako zakazovat nemocnému člověku jíst určitá jídla. Pacient nemá takové zákazy rád a ani neztratí na zakázaná jídla chuť. Držet smysly na uzdě nějakým duchovním procesem, jako je například aṣṭāṅga-yoga — sestávající ze stupňů zvaných yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a tak dále — je tedy doporučeno méně inteligentním osobám, které neznají nic lepšího. Avšak ten, kdo si s pokrokem v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy vychutnal Kṛṣṇovu krásu, krásu Nejvyššího Pána, již nenachází chuť v mrtvých, hmotných věcech. Omezení jsou tedy určena pro méně inteligentní začátečníky v duchovním životě. Jsou užitečná jen do té doby, než se nalezne chuť, zalíbení ve vědomí Kṛṣṇy. Když si je někdo skutečně vědom Kṛṣṇy, přirozeně ztrácí zálibu ve věcech, které jsou mdlé. | Nikdo nemůže zanechat uspokojování smyslů, dokud není na transcendentální úrovni. Omezovat smyslový požitek pomocí pravidel a usměrnění je něco podobného jako zakazovat nemocnému člověku jíst určitá jídla. Pacient nemá takové zákazy rád a ani neztratí na zakázaná jídla chuť. Držet smysly na uzdě nějakým duchovním procesem, jako je například aṣṭāṅga-yoga — sestávající ze stupňů zvaných yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a tak dále — je tedy doporučeno méně inteligentním osobám, které neznají nic lepšího. Avšak ten, kdo si s pokrokem v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy vychutnal Kṛṣṇovu krásu, krásu Nejvyššího Pána, již nenachází chuť v mrtvých, hmotných věcech. Omezení jsou tedy určena pro méně inteligentní začátečníky v duchovním životě. Jsou užitečná jen do té doby, než se nalezne chuť, zalíbení ve vědomí Kṛṣṇy. Když si je někdo skutečně vědom Kṛṣṇy, přirozeně ztrácí zálibu ve věcech, které jsou mdlé. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:54, 26 June 2018
VERŠ 59
- विषया विनिवर्तन्ते निराहारस्य देहिनः ।
- रसवर्जं रसोऽप्यस्य परं दृष्ट्वा निवर्तते ॥५९॥
- viṣayā vinivartante
- nirāhārasya dehinaḥ
- rasa-varjaṁ raso 'py asya
- paraṁ dṛṣṭvā nivartate
Překlad slovo od slova
viṣayāḥ — objekty smyslového požitku; vinivartante — cvičení v odmítání; nirāhārasya — pomocí zákazových omezení; dehinaḥ — vtělené; rasa-varjam — ke zříkání se chuti; rasaḥ — pocit požitku; api — ačkoliv existuje; asya — jeho; param — mnohem vyšší; dṛṣṭvā — když okusí; nivartate — upustí od.
Překlad
Přestože může být vtělená duše omezena v uspokojování smyslů, zalíbení ve smyslových objektech jí zůstává. Zanechá-li však těchto činností díky tomu, že pozná vyšší chuť, pak bude její vědomí neochvějné.
Význam
Nikdo nemůže zanechat uspokojování smyslů, dokud není na transcendentální úrovni. Omezovat smyslový požitek pomocí pravidel a usměrnění je něco podobného jako zakazovat nemocnému člověku jíst určitá jídla. Pacient nemá takové zákazy rád a ani neztratí na zakázaná jídla chuť. Držet smysly na uzdě nějakým duchovním procesem, jako je například aṣṭāṅga-yoga — sestávající ze stupňů zvaných yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a tak dále — je tedy doporučeno méně inteligentním osobám, které neznají nic lepšího. Avšak ten, kdo si s pokrokem v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy vychutnal Kṛṣṇovu krásu, krásu Nejvyššího Pána, již nenachází chuť v mrtvých, hmotných věcech. Omezení jsou tedy určena pro méně inteligentní začátečníky v duchovním životě. Jsou užitečná jen do té doby, než se nalezne chuť, zalíbení ve vědomí Kṛṣṇy. Když si je někdo skutečně vědom Kṛṣṇy, přirozeně ztrácí zálibu ve věcech, které jsou mdlé.