CS/BG 5.18: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|C18]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.17| BG 5.17]] '''[[CS/BG 5.17|BG 5.17]] - [[CS/BG 5.19|BG 5.19]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.19| BG 5.19]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.17| BG 5.17]] '''[[CS/BG 5.17|BG 5.17]] - [[CS/BG 5.19|BG 5.19]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.19| BG 5.19]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 18 ==== | ==== VERŠ 18 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :विद्याविनयसम्पन्ने ब्राह्मणे गवि हस्तिनि । | ||
: | :शुनि चैव श्वपाके च पण्डिताः समदर्शिनः ॥१८॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:vidyā-vinaya-sampanne | |||
:brāhmaṇe gavi hastini | |||
:śuni caiva śva-pāke ca | |||
:paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
vidyā — vzdělání; vinaya — a mírnost; sampanne — v plné míře vlastnící; brāhmaṇe — v brāhmaṇovi; gavi — v krávě; hastini — ve slonovi; śuni — v psovi; ca — a; eva — jistě; śva-pāke — v pojídači psů; ca — v každém z nich; paṇḍitāḥ — ti, kdo jsou moudří; sama-darśinaḥ — kdo vidí stejně. | ''vidyā'' — vzdělání; ''vinaya'' — a mírnost; ''sampanne'' — v plné míře vlastnící; ''brāhmaṇe'' — v brāhmaṇovi; ''gavi'' — v krávě; ''hastini'' — ve slonovi; ''śuni'' — v psovi; ''ca'' — a; ''eva'' — jistě; ''śva-pāke'' — v pojídači psů; ''ca'' — v každém z nich; ''paṇḍitāḥ'' — ti, kdo jsou moudří; ''sama-darśinaḥ'' — kdo vidí stejně. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 26: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Díky pravému poznání vidí pokorní mudrci stejně učeného a mírného brāhmaṇu, krávu, slona, psa i pojídače psů. | Díky pravému poznání vidí pokorní mudrci stejně učeného a mírného brāhmaṇu, krávu, slona, psa i pojídače psů. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 33: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nedělá žádný rozdíl mezi životními formami či společenskými skupinami. Brāhmaṇa a společenský odpadlík se mohou lišit ze sociálního hlediska a pes, kráva a slon se mohou lišit jako životní druhy, ale z pohledu učeného transcendentalisty jsou tyto rozdíly v tělech naprosto bezvýznamné. Je to dáno tím, že všichni mají vztah s Nejvyšším, neboť Nejvyšší Pán je svou úplnou částí zvanou Paramātmā přítomný v srdci každého. Takové porozumění Nejvyššímu je příkladem pravého poznání. Co se týče těl v různých společenských skupinách či životních druzích, Pán projevuje stejnou přízeň všem. Ke všem živým bytostem se chová jako přítel a doprovází je v postavení Paramātmy — bez ohledu na podmínky, ve kterých se nacházejí. V podobě Paramātmy je přítomný jak ve společenském odpadlíkovi, tak v brāhmaṇovi, přestože se těla obou od sebe liší. Těla jsou hmotné výtvory různých kvalit hmotné přírody, ale duše a Nadduše v těle jsou téže duchovní povahy. Kvalitativní podobnost duše a Nadduše ovšem neznamená, že si jsou rovnocenné i kvantitativně — individuální duše je přítomná pouze v jednom těle, zatímco Paramātmā ve všech. Jelikož ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, tyto věci dokonale zná, je opravdu učený a vidí všechny bytosti stejně. Duše a Nadduše se navzájem podobají tím, že obě oplývají vědomím, jsou věčné a blažené. Liší se však v tom, že individuální duše má vědomí rozšířené pouze v omezené oblasti jednoho těla, zatímco Paramātmā si je vědoma všech těl. Nadduše je přítomná ve všech tělech bez rozdílu. | Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nedělá žádný rozdíl mezi životními formami či společenskými skupinami. Brāhmaṇa a společenský odpadlík se mohou lišit ze sociálního hlediska a pes, kráva a slon se mohou lišit jako životní druhy, ale z pohledu učeného transcendentalisty jsou tyto rozdíly v tělech naprosto bezvýznamné. Je to dáno tím, že všichni mají vztah s Nejvyšším, neboť Nejvyšší Pán je svou úplnou částí zvanou Paramātmā přítomný v srdci každého. Takové porozumění Nejvyššímu je příkladem pravého poznání. Co se týče těl v různých společenských skupinách či životních druzích, Pán projevuje stejnou přízeň všem. Ke všem živým bytostem se chová jako přítel a doprovází je v postavení Paramātmy — bez ohledu na podmínky, ve kterých se nacházejí. V podobě Paramātmy je přítomný jak ve společenském odpadlíkovi, tak v brāhmaṇovi, přestože se těla obou od sebe liší. Těla jsou hmotné výtvory různých kvalit hmotné přírody, ale duše a Nadduše v těle jsou téže duchovní povahy. Kvalitativní podobnost duše a Nadduše ovšem neznamená, že si jsou rovnocenné i kvantitativně — individuální duše je přítomná pouze v jednom těle, zatímco Paramātmā ve všech. Jelikož ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, tyto věci dokonale zná, je opravdu učený a vidí všechny bytosti stejně. Duše a Nadduše se navzájem podobají tím, že obě oplývají vědomím, jsou věčné a blažené. Liší se však v tom, že individuální duše má vědomí rozšířené pouze v omezené oblasti jednoho těla, zatímco Paramātmā si je vědoma všech těl. Nadduše je přítomná ve všech tělech bez rozdílu. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:32, 26 June 2018
VERŠ 18
- विद्याविनयसम्पन्ने ब्राह्मणे गवि हस्तिनि ।
- शुनि चैव श्वपाके च पण्डिताः समदर्शिनः ॥१८॥
- vidyā-vinaya-sampanne
- brāhmaṇe gavi hastini
- śuni caiva śva-pāke ca
- paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ
Překlad slovo od slova
vidyā — vzdělání; vinaya — a mírnost; sampanne — v plné míře vlastnící; brāhmaṇe — v brāhmaṇovi; gavi — v krávě; hastini — ve slonovi; śuni — v psovi; ca — a; eva — jistě; śva-pāke — v pojídači psů; ca — v každém z nich; paṇḍitāḥ — ti, kdo jsou moudří; sama-darśinaḥ — kdo vidí stejně.
Překlad
Díky pravému poznání vidí pokorní mudrci stejně učeného a mírného brāhmaṇu, krávu, slona, psa i pojídače psů.
Význam
Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nedělá žádný rozdíl mezi životními formami či společenskými skupinami. Brāhmaṇa a společenský odpadlík se mohou lišit ze sociálního hlediska a pes, kráva a slon se mohou lišit jako životní druhy, ale z pohledu učeného transcendentalisty jsou tyto rozdíly v tělech naprosto bezvýznamné. Je to dáno tím, že všichni mají vztah s Nejvyšším, neboť Nejvyšší Pán je svou úplnou částí zvanou Paramātmā přítomný v srdci každého. Takové porozumění Nejvyššímu je příkladem pravého poznání. Co se týče těl v různých společenských skupinách či životních druzích, Pán projevuje stejnou přízeň všem. Ke všem živým bytostem se chová jako přítel a doprovází je v postavení Paramātmy — bez ohledu na podmínky, ve kterých se nacházejí. V podobě Paramātmy je přítomný jak ve společenském odpadlíkovi, tak v brāhmaṇovi, přestože se těla obou od sebe liší. Těla jsou hmotné výtvory různých kvalit hmotné přírody, ale duše a Nadduše v těle jsou téže duchovní povahy. Kvalitativní podobnost duše a Nadduše ovšem neznamená, že si jsou rovnocenné i kvantitativně — individuální duše je přítomná pouze v jednom těle, zatímco Paramātmā ve všech. Jelikož ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, tyto věci dokonale zná, je opravdu učený a vidí všechny bytosti stejně. Duše a Nadduše se navzájem podobají tím, že obě oplývají vědomím, jsou věčné a blažené. Liší se však v tom, že individuální duše má vědomí rozšířené pouze v omezené oblasti jednoho těla, zatímco Paramātmā si je vědoma všech těl. Nadduše je přítomná ve všech tělech bez rozdílu.