CS/BG 6.7: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|B07]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C07]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.6| BG 6.6]] '''[[CS/BG 6.6|BG 6.6]] - [[CS/BG 6.8|BG 6.8]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.8| BG 6.8]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.6| BG 6.6]] '''[[CS/BG 6.6|BG 6.6]] - [[CS/BG 6.8|BG 6.8]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.8| BG 6.8]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 7 ====
==== VERŠ 7 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:''jitātmanaḥ praśāntasya''
:जितात्मनः प्रशान्तस्य परमात्मा समाहितः ।
:''paramātmā samāhitaḥ''
:शीतोष्णसुखदुःखेषु तथा मानापमानयोः ॥७॥
:''śītoṣṇa-sukha-duḥkheṣu''
</div>
:''tathā mānāpamānayoḥ''


<div class="verse">
:jitātmanaḥ praśāntasya
:paramātmā samāhitaḥ
:śītoṣṇa-sukha-duḥkheṣu
:tathā mānāpamānayoḥ
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
jita-ātmanaḥ — toho, kdo přemohl mysl; praśāntasya — kdo ovládnutím mysli dosáhl klidu; parama-ātmā — Nadduše; samāhitaḥ — zcela dosažena; śīta — v chladu; uṣṇa — horku; sukha — štěstí; duḥkheṣu — a neštěstí; tathā — také; māna — v poctě; apamānayoḥ — a zneuctění.
''jita-ātmanaḥ'' — toho, kdo přemohl mysl; ''praśāntasya'' — kdo ovládnutím mysli dosáhl klidu; ''parama-ātmā'' — Nadduše; ''samāhitaḥ'' — zcela dosažena; ''śīta'' — v chladu; ''uṣṇa'' — horku; ''sukha'' — štěstí; ''duḥkheṣu'' — a neštěstí; ''tathā'' — také; ''māna'' — v poctě; ''apamānayoḥ'' — a zneuctění.
 
 
</div>
</div>


Line 25: Line 27:


<div class="translation">
<div class="translation">
Pro svého přemožitele je mysl nejlepším přítelem; avšak pro toho, kdo ji neovládl, zůstává největším nepřítelem.
Ten, kdo přemohl mysl, již dosáhl Nadduše, neboť nabyl klidu. Pro něho znamená štěstí i neštěstí, horko i chlad, pocta i zneuctění jedno a totéž.
 
</div>
</div>


Line 32: Line 33:


<div class="purport">
<div class="purport">
Ten, kdo přemohl mysl, již dosáhl Nadduše, neboť nabyl klidu. Pro něho znamená štěstí i neštěstí, horko i chlad, pocta i zneuctění jedno a totéž.
Každá živá bytost se má řídit příkazy Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž dlí v srdci každého v podobě Paramātmy. Když je mysl svedena vnější, matoucí energií, živá bytost se zaplete do hmotných činností. Jakmile tedy někdo díky některému ze systémů yogy ovládne mysl, mělo by se vědět, že již dosáhl cíle. Každý musí uznávat nařízení výše postaveného. Ten, jehož mysl je upřená na vyšší podstatu, nemá jinou možnost než se držet nařízení Nejvyššího. Mysl musí přijmout vyšší pokyny a jednat podle nich. Výsledkem ovládnutí mysli je, že živá bytost přirozeně jedná podle pokynů Paramātmy, Nadduše. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, dosahuje tohoto transcendentálního stavu okamžitě, a proto takový oddaný Pána není ovlivněn protiklady hmotné existence, jako je štěstí a neštěstí, horko a chlad a tak dále. Tak vypadá praktické samādhi neboli stav, kdy je živá bytost zcela upoutána Nejvyšším.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
</div>
</div>



Latest revision as of 20:52, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 7

जितात्मनः प्रशान्तस्य परमात्मा समाहितः ।
शीतोष्णसुखदुःखेषु तथा मानापमानयोः ॥७॥
jitātmanaḥ praśāntasya
paramātmā samāhitaḥ
śītoṣṇa-sukha-duḥkheṣu
tathā mānāpamānayoḥ

Překlad slovo od slova

jita-ātmanaḥ — toho, kdo přemohl mysl; praśāntasya — kdo ovládnutím mysli dosáhl klidu; parama-ātmā — Nadduše; samāhitaḥ — zcela dosažena; śīta — v chladu; uṣṇa — horku; sukha — štěstí; duḥkheṣu — a neštěstí; tathā — také; māna — v poctě; apamānayoḥ — a zneuctění.

Překlad

Ten, kdo přemohl mysl, již dosáhl Nadduše, neboť nabyl klidu. Pro něho znamená štěstí i neštěstí, horko i chlad, pocta i zneuctění jedno a totéž.

Význam

Každá živá bytost se má řídit příkazy Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž dlí v srdci každého v podobě Paramātmy. Když je mysl svedena vnější, matoucí energií, živá bytost se zaplete do hmotných činností. Jakmile tedy někdo díky některému ze systémů yogy ovládne mysl, mělo by se vědět, že již dosáhl cíle. Každý musí uznávat nařízení výše postaveného. Ten, jehož mysl je upřená na vyšší podstatu, nemá jinou možnost než se držet nařízení Nejvyššího. Mysl musí přijmout vyšší pokyny a jednat podle nich. Výsledkem ovládnutí mysli je, že živá bytost přirozeně jedná podle pokynů Paramātmy, Nadduše. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, dosahuje tohoto transcendentálního stavu okamžitě, a proto takový oddaný Pána není ovlivněn protiklady hmotné existence, jako je štěstí a neštěstí, horko a chlad a tak dále. Tak vypadá praktické samādhi neboli stav, kdy je živá bytost zcela upoutána Nejvyšším.