CS/BG 2.14: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|C14]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.13| BG 2.13]] '''[[CS/BG 2.13|BG 2.13]] - [[CS/BG 2.15|BG 2.15]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.15| BG 2.15]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.13| BG 2.13]] '''[[CS/BG 2.13|BG 2.13]] - [[CS/BG 2.15|BG 2.15]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.15| BG 2.15]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 14 ==== | ==== VERŠ 14 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :मात्रास्पर्शास्तु कौन्तेय शीतोष्णसुखदुःखदाः । | ||
: | :आगमापायिनोऽनित्यास्तांस्तितिक्षस्व भारत ॥१४॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:mātrā-sparśās tu kaunteya | |||
:śītoṣṇa-sukha-duḥkha-dāḥ | |||
:āgamāpāyino 'nityās | |||
:tāṁs titikṣasva bhārata | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
mātrā-sparśāḥ — smyslové vnímání; tu — pouze; kaunteya — ó synu Kuntī; śīta — zima; uṣṇa — léto; sukha — štěstí; duḥkha — a bolest; dāḥ — dávající; āgama — objevující se; apāyinaḥ — mizící; anityāḥ — nestálé; tān — je všechny; titikṣasva — snaž se snášet; bhārata — ó potomku dynastie Bharaty. | ''mātrā-sparśāḥ'' — smyslové vnímání; ''tu'' — pouze; ''kaunteya'' — ó synu Kuntī; ''śīta'' — zima; ''uṣṇa'' — léto; ''sukha'' — štěstí; ''duḥkha'' — a bolest; ''dāḥ'' — dávající; ''āgama'' — objevující se; ''apāyinaḥ'' — mizící; ''anityāḥ'' — nestálé; ''tān'' — je všechny; ''titikṣasva'' — snaž se snášet; ''bhārata'' — ó potomku dynastie Bharaty. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 26: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ó synu Kuntī, dočasné příchody a odchody štěstí a neštěstí jsou jako příchody a odchody zimního a letního období. Pocházejí ze smyslového vnímání, potomku Bharaty, a živá bytost se je musí naučit snášet, aniž by jimi byla rozrušena. | Ó synu Kuntī, dočasné příchody a odchody štěstí a neštěstí jsou jako příchody a odchody zimního a letního období. Pocházejí ze smyslového vnímání, potomku Bharaty, a živá bytost se je musí naučit snášet, aniž by jimi byla rozrušena. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 35: | Line 36: | ||
Dvě různá jména, jimiž je Arjuna osloven, jsou také významná. Slovo kaunteya poukazuje na jeho vznešený původ z matčiny strany a bhārata naznačuje jeho velikost zděděnou z rodu jeho otce. Má tedy vznešený původ z obou stran, který s sebou nese zodpovědnost za náležité plnění povinností. Proto se nemůže vyhnout boji. | Dvě různá jména, jimiž je Arjuna osloven, jsou také významná. Slovo kaunteya poukazuje na jeho vznešený původ z matčiny strany a bhārata naznačuje jeho velikost zděděnou z rodu jeho otce. Má tedy vznešený původ z obou stran, který s sebou nese zodpovědnost za náležité plnění povinností. Proto se nemůže vyhnout boji. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:38, 26 June 2018
VERŠ 14
- मात्रास्पर्शास्तु कौन्तेय शीतोष्णसुखदुःखदाः ।
- आगमापायिनोऽनित्यास्तांस्तितिक्षस्व भारत ॥१४॥
- mātrā-sparśās tu kaunteya
- śītoṣṇa-sukha-duḥkha-dāḥ
- āgamāpāyino 'nityās
- tāṁs titikṣasva bhārata
Překlad slovo od slova
mātrā-sparśāḥ — smyslové vnímání; tu — pouze; kaunteya — ó synu Kuntī; śīta — zima; uṣṇa — léto; sukha — štěstí; duḥkha — a bolest; dāḥ — dávající; āgama — objevující se; apāyinaḥ — mizící; anityāḥ — nestálé; tān — je všechny; titikṣasva — snaž se snášet; bhārata — ó potomku dynastie Bharaty.
Překlad
Ó synu Kuntī, dočasné příchody a odchody štěstí a neštěstí jsou jako příchody a odchody zimního a letního období. Pocházejí ze smyslového vnímání, potomku Bharaty, a živá bytost se je musí naučit snášet, aniž by jimi byla rozrušena.
Význam
Při náležitém konání svých povinností se je nutné učit snášet dočasné příchody a odchody štěstí a neštěstí. Jeden védský pokyn přikazuje koupat se časně ráno i v měsíci Māgha (leden — únor). V té době je velice chladno, ale ten, kdo dodržuje náboženské zásady, se přesto neváhá jít vykoupat. Také žena se nezdráhá vařit v kuchyni během května a června, nejteplejších letních měsíců. Každý musí plnit svou povinnost i přes nepohodlí plynoucí z počasí. Bojovat je náboženskou zásadou kṣatriyů, a i když kṣatriya musí bojovat proti svému příteli nebo příbuznému, nemá se od principu plnění své předepsané povinnosti odchýlit. Všichni se musí řídit předepsanými náboženskými pravidly a usměrněními, aby se povznesli na úroveň poznání, protože jedině poznáním a oddaností se lze vysvobodit ze zajetí māyi (iluze).
Dvě různá jména, jimiž je Arjuna osloven, jsou také významná. Slovo kaunteya poukazuje na jeho vznešený původ z matčiny strany a bhārata naznačuje jeho velikost zděděnou z rodu jeho otce. Má tedy vznešený původ z obou stran, který s sebou nese zodpovědnost za náležité plnění povinností. Proto se nemůže vyhnout boji.