CS/BG 6.34: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|B34]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C34]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.33| BG 6.33]] '''[[CS/BG 6.33|BG 6.33]] - [[CS/BG 6.35|BG 6.35]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.35| BG 6.35]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.33| BG 6.33]] '''[[CS/BG 6.33|BG 6.33]] - [[CS/BG 6.35|BG 6.35]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.35| BG 6.35]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 34 ====
==== VERŠ 34 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:''cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa''
:चञ्चलं हि मनः कृष्ण प्रमाथि बलवद् दृढम् ।
:''pramāthi balavad dṛḍham''
:तस्याहं निग्रहं मन्ये वायोरिव सुदुष्करम् ॥३४॥
:''tasyāhaṁ nigrahaṁ manye''
</div>
:''vāyor iva su-duṣkaramm''


<div class="verse">
:cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa
:pramāthi balavad dṛḍham
:tasyāhaṁ nigrahaṁ manye
:vāyor iva su-duṣkaramm
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
cañcalam — těkající; hi — jistě; manaḥ — mysl; kṛṣṇa — Kṛṣṇo; pramāthi — bouřlivá; bala-vat — silná; dṛḍham — umíněná; tasya — její; aham — já; nigraham — zkrocení; manye — myslím; vāyoḥ — větru; iva — jako; su-duṣkaram — obtížné.
''cañcalam'' — těkající; ''hi'' — jistě; ''manaḥ'' — mysl; ''kṛṣṇa'' — Kṛṣṇo; ''pramāthi'' — bouřlivá; ''bala-vat'' — silná; ''dṛḍham'' — umíněná; ''tasya'' — její; ''aham'' — já; ''nigraham'' — zkrocení; ''manye'' — myslím; ''vāyoḥ'' — větru; ''iva'' — jako; ''su-duṣkaram'' — obtížné.
 
</div>
</div>


Line 25: Line 28:
<div class="translation">
<div class="translation">
Ó Kṛṣṇo, mysl je neklidná, bouřlivá, umíněná a velice silná. Myslím, že zkrotit ji je těžší než si podmanit vítr.
Ó Kṛṣṇo, mysl je neklidná, bouřlivá, umíněná a velice silná. Myslím, že zkrotit ji je těžší než si podmanit vítr.
</div>
</div>


Line 44: Line 46:


“Duše je cestující v kočáře hmotného těla a inteligence je vozataj. Mysl představuje otěže a smysly jsou koně. Duše je tedy tím, kdo si užívá nebo trpí ve styku s myslí a smysly. Tak to chápou velcí myslitelé.” Inteligence má řídit mysl, ale mysl je tak silná a umíněná, že ji často přemůže, tak jako silná nákaza může překonat účinnost léku. Tato silná mysl má být ovládána prováděním yogy, ale to není pro osobu jako Arjuna praktické, o moderním člověku ani nemluvě. Uvedená podobnost s větrem je příhodná — vítr není možné spoutat. A ovládnout bouřlivou mysl je ještě obtížnější. Nejsnadnějším způsobem ovládání mysli je s naprostou pokorou zpívat Hare Kṛṣṇa, velkou mantru přinášející osvobození. To doporučil Pán Caitanya. Předepsanou metodou je sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ — je nutné mysl plně zaujmout Kṛṣṇou. Jedině pak již nebude nic, co by ji mohlo rozrušit.
“Duše je cestující v kočáře hmotného těla a inteligence je vozataj. Mysl představuje otěže a smysly jsou koně. Duše je tedy tím, kdo si užívá nebo trpí ve styku s myslí a smysly. Tak to chápou velcí myslitelé.” Inteligence má řídit mysl, ale mysl je tak silná a umíněná, že ji často přemůže, tak jako silná nákaza může překonat účinnost léku. Tato silná mysl má být ovládána prováděním yogy, ale to není pro osobu jako Arjuna praktické, o moderním člověku ani nemluvě. Uvedená podobnost s větrem je příhodná — vítr není možné spoutat. A ovládnout bouřlivou mysl je ještě obtížnější. Nejsnadnějším způsobem ovládání mysli je s naprostou pokorou zpívat Hare Kṛṣṇa, velkou mantru přinášející osvobození. To doporučil Pán Caitanya. Předepsanou metodou je sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ — je nutné mysl plně zaujmout Kṛṣṇou. Jedině pak již nebude nic, co by ji mohlo rozrušit.
</div>
</div>



Latest revision as of 20:46, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 34

चञ्चलं हि मनः कृष्ण प्रमाथि बलवद् दृढम् ।
तस्याहं निग्रहं मन्ये वायोरिव सुदुष्करम् ॥३४॥
cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa
pramāthi balavad dṛḍham
tasyāhaṁ nigrahaṁ manye
vāyor iva su-duṣkaramm

Překlad slovo od slova

cañcalam — těkající; hi — jistě; manaḥ — mysl; kṛṣṇa — Kṛṣṇo; pramāthi — bouřlivá; bala-vat — silná; dṛḍham — umíněná; tasya — její; aham — já; nigraham — zkrocení; manye — myslím; vāyoḥ — větru; iva — jako; su-duṣkaram — obtížné.

Překlad

Ó Kṛṣṇo, mysl je neklidná, bouřlivá, umíněná a velice silná. Myslím, že zkrotit ji je těžší než si podmanit vítr.

Význam

Mysl je tak silná a umíněná, že někdy přemůže i inteligenci, přestože jí má být podřízena. Pro člověka, který se v praktickém životě musí potýkat s mnoha překážkami, je nepochybně velice těžké ji ovládat. Je možné umělým způsobem navodit mentální vyrovnanost a vidět stejně přítele i nepřítele, ale trvale ji žádný světský člověk neudrží, neboť je to těžší než si podmanit zuřící vítr. Ve védských spisech (Kaṭha Upaniṣad 1.3.3-4) stojí:

ātmānaṁ rathinaṁ viddhi śarīraṁ ratham eva ca buddhiṁ tu sārathiṁ viddhi manaḥ pragraham eva ca

indriyāṇi hayān āhur viṣayāṁs teṣu go-carān ātmendriya-mano-yuktaṁ bhoktety āhur manīṣiṇaḥ

“Duše je cestující v kočáře hmotného těla a inteligence je vozataj. Mysl představuje otěže a smysly jsou koně. Duše je tedy tím, kdo si užívá nebo trpí ve styku s myslí a smysly. Tak to chápou velcí myslitelé.” Inteligence má řídit mysl, ale mysl je tak silná a umíněná, že ji často přemůže, tak jako silná nákaza může překonat účinnost léku. Tato silná mysl má být ovládána prováděním yogy, ale to není pro osobu jako Arjuna praktické, o moderním člověku ani nemluvě. Uvedená podobnost s větrem je příhodná — vítr není možné spoutat. A ovládnout bouřlivou mysl je ještě obtížnější. Nejsnadnějším způsobem ovládání mysli je s naprostou pokorou zpívat Hare Kṛṣṇa, velkou mantru přinášející osvobození. To doporučil Pán Caitanya. Předepsanou metodou je sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ — je nutné mysl plně zaujmout Kṛṣṇou. Jedině pak již nebude nic, co by ji mohlo rozrušit.