CS/BG 18.57: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ|C57]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.56| BG 18.56]] '''[[CS/BG 18.56|BG 18.56]] - [[CS/BG 18.58|BG 18.58]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.58| BG 18.58]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.56| BG 18.56]] '''[[CS/BG 18.56|BG 18.56]] - [[CS/BG 18.58|BG 18.58]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.58| BG 18.58]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 57 ==== | ==== VERŠ 57 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :चेतसा सर्वकर्माणि मयि संन्यस्य मत्परः । | ||
: | :बुद्धियोगमुपाश्रित्य मच्चित्तः सततं भव ॥५७॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:cetasā sarva-karmāṇi | |||
:mayi sannyasya mat-paraḥ | |||
:buddhi-yogam upāśritya | |||
:mac-cittaḥ satataṁ bhava | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
cetasā — prostřednictvím inteligence; sarva-karmāṇi — činnosti všeho druhu; mayi — Mně; sannyasya — odevzdávající; mat-paraḥ — pod Mou ochranou; buddhi-yogam — činnosti patřící k oddané službě; upāśritya — nacházející útočiště u; mat-cittaḥ — vědom si Mě; satatam — dvacet čtyři hodin denně; bhava — staň se. | ''cetasā'' — prostřednictvím inteligence; ''sarva-karmāṇi'' — činnosti všeho druhu; ''mayi'' — Mně; ''sannyasya'' — odevzdávající; ''mat-paraḥ'' — pod Mou ochranou; ''buddhi-yogam'' — činnosti patřící k oddané službě; ''upāśritya'' — nacházející útočiště u; ''mat-cittaḥ'' — vědom si Mě; ''satatam'' — dvacet čtyři hodin denně; ''bhava'' — staň se. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ve všech činnostech buď závislý na Mně a jednej vždy pod Mou ochranou. Při této oddané službě si Mě buď plně vědom. | Ve všech činnostech buď závislý na Mně a jednej vždy pod Mou ochranou. Při této oddané službě si Mě buď plně vědom. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, se nechová jako pán světa. Každý by měl dělat vše podle nařízení Nejvyššího, jako obyčejný služebník. Ten není nezávislou osobou — jedná pouze podle pokynu pána. Služebníka, který jedná jménem Nejvyššího Pána, neovlivní zisk ani ztráta. Pouze věrně koná svou povinnost podle Pánova nařízení. Někdo možná namítne: “Arjuna jednal pod vedením Kṛṣṇy, který byl osobně přítomen, ale jak se chovat, když tu Kṛṣṇa není?” Když se jedná podle Kṛṣṇových pokynů daných v této knize a zároveň pod vedením Kṛṣṇova zástupce, výsledek bude stejný. V tomto verši je velmi důležitý výraz mat-paraḥ. Vyjadřuje, že cílem života není nic jiného než jednat s vědomím Kṛṣṇy za účelem Pánova uspokojení. Při tom je třeba myslet pouze na Kṛṣṇu: “Kṛṣṇa mě určil, abych plnil tuto povinnost.” Takto je každý přirozeně nucen přemýšlet o Kṛṣṇovi. To je dokonalé vědomí Kṛṣṇy. Je ale třeba vědět, že když se něco udělá z vlastního rozmaru, nelze výsledek nabídnout Nejvyššímu Pánu. Takové jednání nemá s oddanou službou Kṛṣṇovi nic společného. Je nutné jednat podle Kṛṣṇova nařízení; to je velice důležité. Kṛṣṇovo nařízení přichází skrze učednickou posloupnost, od pravého duchovního učitele. Nařízení duchovního učitele je proto třeba uznat za prvořadou povinnost, kterou v životě máme. Jestliže se někdo stane žákem pravého duchovního učitele a jedná podle jeho nařízení, je zaručené, že dosáhne dokonalosti života na úrovni vědomí Kṛṣṇy. | Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, se nechová jako pán světa. Každý by měl dělat vše podle nařízení Nejvyššího, jako obyčejný služebník. Ten není nezávislou osobou — jedná pouze podle pokynu pána. Služebníka, který jedná jménem Nejvyššího Pána, neovlivní zisk ani ztráta. Pouze věrně koná svou povinnost podle Pánova nařízení. Někdo možná namítne: “Arjuna jednal pod vedením Kṛṣṇy, který byl osobně přítomen, ale jak se chovat, když tu Kṛṣṇa není?” Když se jedná podle Kṛṣṇových pokynů daných v této knize a zároveň pod vedením Kṛṣṇova zástupce, výsledek bude stejný. V tomto verši je velmi důležitý výraz mat-paraḥ. Vyjadřuje, že cílem života není nic jiného než jednat s vědomím Kṛṣṇy za účelem Pánova uspokojení. Při tom je třeba myslet pouze na Kṛṣṇu: “Kṛṣṇa mě určil, abych plnil tuto povinnost.” Takto je každý přirozeně nucen přemýšlet o Kṛṣṇovi. To je dokonalé vědomí Kṛṣṇy. Je ale třeba vědět, že když se něco udělá z vlastního rozmaru, nelze výsledek nabídnout Nejvyššímu Pánu. Takové jednání nemá s oddanou službou Kṛṣṇovi nic společného. Je nutné jednat podle Kṛṣṇova nařízení; to je velice důležité. Kṛṣṇovo nařízení přichází skrze učednickou posloupnost, od pravého duchovního učitele. Nařízení duchovního učitele je proto třeba uznat za prvořadou povinnost, kterou v životě máme. Jestliže se někdo stane žákem pravého duchovního učitele a jedná podle jeho nařízení, je zaručené, že dosáhne dokonalosti života na úrovni vědomí Kṛṣṇy. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:27, 26 June 2018
VERŠ 57
- चेतसा सर्वकर्माणि मयि संन्यस्य मत्परः ।
- बुद्धियोगमुपाश्रित्य मच्चित्तः सततं भव ॥५७॥
- cetasā sarva-karmāṇi
- mayi sannyasya mat-paraḥ
- buddhi-yogam upāśritya
- mac-cittaḥ satataṁ bhava
Překlad slovo od slova
cetasā — prostřednictvím inteligence; sarva-karmāṇi — činnosti všeho druhu; mayi — Mně; sannyasya — odevzdávající; mat-paraḥ — pod Mou ochranou; buddhi-yogam — činnosti patřící k oddané službě; upāśritya — nacházející útočiště u; mat-cittaḥ — vědom si Mě; satatam — dvacet čtyři hodin denně; bhava — staň se.
Překlad
Ve všech činnostech buď závislý na Mně a jednej vždy pod Mou ochranou. Při této oddané službě si Mě buď plně vědom.
Význam
Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, se nechová jako pán světa. Každý by měl dělat vše podle nařízení Nejvyššího, jako obyčejný služebník. Ten není nezávislou osobou — jedná pouze podle pokynu pána. Služebníka, který jedná jménem Nejvyššího Pána, neovlivní zisk ani ztráta. Pouze věrně koná svou povinnost podle Pánova nařízení. Někdo možná namítne: “Arjuna jednal pod vedením Kṛṣṇy, který byl osobně přítomen, ale jak se chovat, když tu Kṛṣṇa není?” Když se jedná podle Kṛṣṇových pokynů daných v této knize a zároveň pod vedením Kṛṣṇova zástupce, výsledek bude stejný. V tomto verši je velmi důležitý výraz mat-paraḥ. Vyjadřuje, že cílem života není nic jiného než jednat s vědomím Kṛṣṇy za účelem Pánova uspokojení. Při tom je třeba myslet pouze na Kṛṣṇu: “Kṛṣṇa mě určil, abych plnil tuto povinnost.” Takto je každý přirozeně nucen přemýšlet o Kṛṣṇovi. To je dokonalé vědomí Kṛṣṇy. Je ale třeba vědět, že když se něco udělá z vlastního rozmaru, nelze výsledek nabídnout Nejvyššímu Pánu. Takové jednání nemá s oddanou službou Kṛṣṇovi nic společného. Je nutné jednat podle Kṛṣṇova nařízení; to je velice důležité. Kṛṣṇovo nařízení přichází skrze učednickou posloupnost, od pravého duchovního učitele. Nařízení duchovního učitele je proto třeba uznat za prvořadou povinnost, kterou v životě máme. Jestliže se někdo stane žákem pravého duchovního učitele a jedná podle jeho nařízení, je zaručené, že dosáhne dokonalosti života na úrovni vědomí Kṛṣṇy.