CS/BG 1.37-38: Difference between revisions

Latest revision as of 17:47, 26 June 2018

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA PRVNÍ: Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli

BG 1.36 - BG 1.39

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda

VERŠE 37-38

यद्यप्येते न पश्यन्ति लोभोपहतचेतसः ।

कुलक्षयकृतं दोषं मित्रद्रोहे च पातकम् ॥३७॥

कथं न ज्ञेयमस्माभिः पापादस्मान्निवर्तितुम् ।

कुलक्षयकृतं दोषं प्रपश्यद्भिर्जनार्दन ॥३८॥

kiṁ no rājyena govinda

kiṁ bhogair jīvitena vā

yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no

rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca

ta ime 'vasthitā yuddhe

prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca

ācāryāḥa pitaraḥ putrās

tathaiva ca pitāmahāḥ

mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ

śyālāḥ sambandhinas tathā

etān na hantum icchāmi

ghnato 'pi madhusūdana

api trailokya-rājyasya

hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte

nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ

kā prītiḥ syāj janārdana

Překlad slovo od slova

kim — k čemu; naḥ — nám; rājyena — je království; govinda — ó Kṛṣṇo; kim — jaký; bhogaiḥ — požitek; jīvitena — žití; vā — nebo; yeṣām — koho; arthe — v zájmu; kāṅkṣitam — je chtěné; naḥ — námi; rājyam — království; bhogāḥ — hmotný požitek; sukhāni — veškeré štěstí; ca — také; te — ti všichni; ime — tito; avasthitāḥ — nacházející se; yuddhe — na tomto bojišti; prāṇān — životy; tyaktvā — obětující; dhanāni — bohatství; ca — také; ācāryāḥ — učitelé; pitaraḥ — otcové; putrāḥ — synové; tathā — jakož i; eva — jistě; ca — také; pitāmahāḥ — dědové; mātulāḥ — strýcové z matčiny strany; śvaśurāḥ — tcháni; pautrāḥ — vnuci; śyālāḥ — švagři; sambandhinaḥ — příbuzní; tathā — jakož i; etān — všechny tyto; na — nikdy; hantum — zabít; icchāmi — přeji si; ghnataḥ — být zabit; api — dokonce; madhusūdana — ó hubiteli démona Madhua (Kṛṣṇo); api — i kdyby; trailokya — tří světů; rājyasya — za království; hetoḥ — výměnou; kim nu — nemluvě o; mahī-kṛte — kvůli této zemi; nihatya — zabitím; dhārtarāṣṭrān — synů Dhṛtarāṣṭry; naḥ — naše; kā — jaké; prītiḥ — potěšení; syāt — bude; janārdana — ó udržovateli všech živých bytostí.

Překlad

Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?

Význam

Arjuna oslovuje Pána Kṛṣṇu Govindo, protože Kṛṣṇa je zdrojem veškeré radosti krav a smyslů. Použitím tohoto důležitého slova Arjuna naznačuje, že Kṛṣṇa by měl pochopit, co uspokojí Arjunovy smysly. Govinda tu však není proto, aby uspokojoval naše smysly. Když se ovšem my snažíme uspokojovat smysly Govindy, jsou naše smysly automaticky uspokojeny. Každý si přeje hmotným způsobem uspokojovat své smysly a chce, aby mu k tomu Bůh dodával vše potřebné. Pán uspokojí smysly živých bytostí natolik, nakolik si to zaslouží, ale ne do takové míry, jakou mohou požadovat. Bude-li však živá bytost postupovat opačným způsobem — snažit se uspokojit Govindovy smysly bez touhy po vlastním smyslovém uspokojení — pak budou Jeho milostí ukojeny všechny její touhy. Arjunova hluboká náklonnost ke členům společnosti a vlastní rodiny se zde projevuje částečně kvůli tomu, že s nimi má přirozený soucit. Proto také nechce bojovat. Každý si přeje pochlubit se svým bohatstvím přátelům a příbuzným; Arjuna se ovšem obává, že budou všichni na bitevním poli zabiti a on se s nimi nebude moci o vítězstvím nabyté bohatství podělit. To je uvažování typické pro hmotný život. Transcendentální život je však jiný. Oddaný se snaží vyplnit přání Pána, a tak je-li to Pánova vůle, může pro službu Jemu přijmout nejrůznější bohatství. A když si to Pán nepřeje, oddaný nepřijme nic. Arjuna nechtěl zabít své příbuzné, a byla-li jejich smrt nutná, přál si, aby je Kṛṣṇa zabil osobně. V tuto chvíli ještě nevěděl, že Kṛṣṇa je zabil již předtím, než přišli na bitevní pole, a že on se má při této příležitosti stát pouze Kṛṣṇovým nástrojem. Tato skutečnost vyjde najevo v následujících kapitolách. Arjuna jakožto rozený oddaný Pána se nechtěl mstít svým ničemným bratrancům a bratrům; bylo však Pánovým plánem, že musí být zabiti. Oddaný Pána se provinilcovi nemstí, ale Pán nestrpí žádné ničemné jednání namířené proti oddanému. Pán může odpustit osobě, která se provinila proti Němu, ale neodpouští nikomu, kdo ublížil Jeho oddaným. Proto byl pevně rozhodnutý darebáky zabít, přestože jim Arjuna chtěl odpustit.

BG 1.36 - BG 1.39

@@ Line 1: / Line 1: @@
-[[Category:CS/Bhagavad-gītā - Chapter 1|B38]]
+[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PRVNÍ|C38]]
 <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 1| KAPITOLA PRVNÍ: Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli]]'''</div>
 <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 1.36| BG 1.36]] '''[[CS/BG 1.36|BG 1.36]] - [[CS/BG 1.39|BG 1.39]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 1.39| BG 1.39]]</div>
-{{RandomImageRU}}
+{{RandomImage|Czech}}
-==== VERŠ 37-38 ====
+==== VERŠE 37-38 ====
-<div class="verse inter_diac">
+<div class="devanagari">
-:''yady apy ete na paśyanti''
+:यद्यप्येते न पश्यन्ति लोभोपहतचेतसः ।
-:''lobhopahata-cetasaḥ''
+:कुलक्षयकृतं दोषं मित्रद्रोहे च पातकम् ॥३७॥
-:''kula-kṣaya-kṛtaṁ doṣaṁ''
-:''mitra-drohe ca pātakam''
-:''kathaṁ na jñeyam asmābhiḥ''
-:''pāpād asmān nivartitum''
-:''kula-kṣaya-kṛtaṁ doṣaṁ''
-:''prapaśyadbhir janārdana''
+:कथं न ज्ञेयमस्माभिः पापादस्मान्निवर्तितुम् ।
+:कुलक्षयकृतं दोषं प्रपश्यद्भिर्जनार्दन ॥३८॥
+</div>
+<div class="verse">
+:kiṁ no rājyena govinda
+:kiṁ bhogair jīvitena vā
+:yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
+:rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca
+:ta ime 'vasthitā yuddhe
+:prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
+:ācāryāḥa pitaraḥ putrās
+:tathaiva ca pitāmahāḥ
+:mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
+:śyālāḥ sambandhinas tathā
+:etān na hantum icchāmi
+:ghnato 'pi madhusūdana
+:api trailokya-rājyasya
+:hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
+:nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
+:kā prītiḥ syāj janārdana
 </div>
 ==== Překlad slovo od slova  ====
-<div class="synonyms inter_diac">
+<div class="synonyms">
-yadi — když; api — dokonce; ete — oni; na — ne; paśyanti — vidí; lobha — chamtivostí; upahata — přemožena; cetasaḥ — jejich srdce; kula-kṣaya — ve zničení rodiny; kṛtam — učiněnou; doṣam — chybu; mitra-drohe — v roztržkách s přáteli; ca — také; pātakam — reakce za hříšné činy; katham — proč; na — nemělo by; jñeyam — být věděno; asmābhiḥ — námi; pāpāt — od hříchů; asmāt — těchto; nivartitum — upustit; kula-kṣaya — ve zničení dynastie; kṛtam — spáchaný; doṣam — zločin; prapaśyadbhiḥ — těmi, kteří mohou vidět; janārdana — ó Kṛṣṇo.
+''kim'' — k čemu; ''naḥ'' — nám; ''rājyena'' — je království; ''govinda'' — ó Kṛṣṇo; ''kim'' — jaký; ''bhogaiḥ'' — požitek; ''jīvitena'' — žití; ''vā'' — nebo; ''yeṣām'' — koho; ''arthe'' — v zájmu; ''kāṅkṣitam'' — je chtěné; ''naḥ'' — námi; ''rājyam'' — království; ''bhogāḥ'' — hmotný požitek; ''sukhāni'' — veškeré štěstí; ''ca'' — také; ''te'' — ti všichni; ''ime'' — tito; ''avasthitāḥ'' — nacházející se; ''yuddhe'' — na tomto bojišti; ''prāṇān'' — životy; ''tyaktvā'' — obětující; ''dhanāni'' — bohatství; ''ca'' — také; ''ācāryāḥ'' — učitelé; ''pitaraḥ'' — otcové; ''putrāḥ'' — synové; ''tathā'' — jakož i; ''eva'' — jistě; ''ca'' — také; ''pitāmahāḥ'' — dědové; ''mātulāḥ'' — strýcové z matčiny strany; ''śvaśurāḥ'' — tcháni; ''pautrāḥ'' — vnuci; ''śyālāḥ'' — švagři; ''sambandhinaḥ'' — příbuzní; ''tathā'' — jakož i; ''etān'' — všechny tyto; ''na'' — nikdy; ''hantum'' — zabít; ''icchāmi'' — přeji si; ''ghnataḥ'' — být zabit; ''api'' — dokonce; ''madhusūdana'' — ó hubiteli démona Madhua (Kṛṣṇo); ''api'' — i kdyby; ''trailokya'' — tří světů; ''rājyasya'' — za království; ''hetoḥ'' — výměnou; ''kim nu'' — nemluvě o; ''mahī-kṛte'' — kvůli této zemi; ''nihatya'' — zabitím; ''dhārtarāṣṭrān'' — synů Dhṛtarāṣṭry; ''naḥ'' — naše; ''kā'' — jaké; ''prītiḥ'' — potěšení; ''syāt'' — bude; ''janārdana'' — ó udržovateli všech živých bytostí.
 </div>
@@ Line 28: / Line 42: @@
 <div class="translation">
-Ó Janārdano, třebaže tito muži se srdci podmaněnými chamtivostí nevidí nic špatného ve zničení svého rodu a v roztržkách se svými přáteli, proč bychom my, kteří zločin ve zničení rodu vidíme, měli spáchat takové hříchy?
+Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?
 </div>
@@ Line 35: / Line 48: @@
 <div class="purport">
-Kṣatriya nikdy neodmítá výzvu k boji či k hazardní hře. Arjuna tedy nemohl boj odmítnout, protože ho k němu Duryodhanova strana vyzvala. Když k tomu došlo, uvažoval následujícím způsobem. Jeho soupeři mohou být slepí pokud jde o následky této výzvy, ale on dokáže zlé následky předvídat a nemůže takovou výzvu přijmout; povinnost je závazná jen tehdy, pokud je její výsledek prospěšný. Po zvážení všech pro a proti se Arjuna rozhodl nebojovat.
+Arjuna oslovuje Pána Kṛṣṇu Govindo, protože Kṛṣṇa je zdrojem veškeré radosti krav a smyslů. Použitím tohoto důležitého slova Arjuna naznačuje, že Kṛṣṇa by měl pochopit, co uspokojí Arjunovy smysly. Govinda tu však není proto, aby uspokojoval naše smysly. Když se ovšem my snažíme uspokojovat smysly Govindy, jsou naše smysly automaticky uspokojeny. Každý si přeje hmotným způsobem uspokojovat své smysly a chce, aby mu k tomu Bůh dodával vše potřebné. Pán uspokojí smysly živých bytostí natolik, nakolik si to zaslouží, ale ne do takové míry, jakou mohou požadovat. Bude-li však živá bytost postupovat opačným způsobem — snažit se uspokojit Govindovy smysly bez touhy po vlastním smyslovém uspokojení — pak budou Jeho milostí ukojeny všechny její touhy. Arjunova hluboká náklonnost ke členům společnosti a vlastní rodiny se zde projevuje částečně kvůli tomu, že s nimi má přirozený soucit. Proto také nechce bojovat. Každý si přeje pochlubit se svým bohatstvím přátelům a příbuzným; Arjuna se ovšem obává, že budou všichni na bitevním poli zabiti a on se s nimi nebude moci o vítězstvím nabyté bohatství podělit. To je uvažování typické pro hmotný život. Transcendentální život je však jiný. Oddaný se snaží vyplnit přání Pána, a tak je-li to Pánova vůle, může pro službu Jemu přijmout nejrůznější bohatství. A když si to Pán nepřeje, oddaný nepřijme nic. Arjuna nechtěl zabít své příbuzné, a byla-li jejich smrt nutná, přál si, aby je Kṛṣṇa zabil osobně. V tuto chvíli ještě nevěděl, že Kṛṣṇa je zabil již předtím, než přišli na bitevní pole, a že on se má při této příležitosti stát pouze Kṛṣṇovým nástrojem. Tato skutečnost vyjde najevo v následujících kapitolách. Arjuna jakožto rozený oddaný Pána se nechtěl mstít svým ničemným bratrancům a bratrům; bylo však Pánovým plánem, že musí být zabiti. Oddaný Pána se provinilcovi nemstí, ale Pán nestrpí žádné ničemné jednání namířené proti oddanému. Pán může odpustit osobě, která se provinila proti Němu, ale neodpouští nikomu, kdo ublížil Jeho oddaným. Proto byl pevně rozhodnutý darebáky zabít, přestože jim Arjuna chtěl odpustit.
 </div>