CS/BG 15.10: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PATNÁCTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PATNÁCTÁ|C10]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 15| KAPITOLA PATNÁCTÁ: Yoga Nejvyšší Osoby]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 15| KAPITOLA PATNÁCTÁ: Yoga Nejvyšší Osoby]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 15.9| BG 15.9]] '''[[CS/BG 15.9|BG 15.9]] - [[CS/BG 15.11|BG 15.11]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 15.11| BG 15.11]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 15.9| BG 15.9]] '''[[CS/BG 15.9|BG 15.9]] - [[CS/BG 15.11|BG 15.11]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 15.11| BG 15.11]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 10 ==== | ==== VERŠ 10 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :उत्क्रामन्तं स्थितं वापि भुञ्जानं वा गुणान्वितम् । | ||
: | :विमूढा नानुपश्यन्ति पश्यन्ति ज्ञानचक्षुषः ॥१०॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi | |||
:bhuñjānaṁ vā guṇānvitam | |||
:vimūḍhā nānupaśyanti | |||
:paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
utkrāmantam — opouštějící tělo; sthitam — setrvávající v těle; vā api — ani; bhuñjānam — užívající; vā — nebo; guṇa-anvitam — pod vlivem kvalit hmotné přírody; vimūḍhāḥ — pošetilci; na — nikdy; anupaśyanti — mohou vidět; paśyanti — mohou vidět; jñāna-cakṣuṣaḥ — ti, kdo se dívají očima poznání. | ''utkrāmantam'' — opouštějící tělo; ''sthitam'' — setrvávající v těle; ''vā api'' — ani; ''bhuñjānam'' — užívající; ''vā'' — nebo; ''guṇa-anvitam'' — pod vlivem kvalit hmotné přírody; ''vimūḍhāḥ'' — pošetilci; ''na'' — nikdy; ''anupaśyanti'' — mohou vidět; ''paśyanti'' — mohou vidět; ''jñāna-cakṣuṣaḥ'' — ti, kdo se dívají očima poznání. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Pošetilci nechápou, jak dochází k tomu, že živá bytost opouští své tělo, a nechápou ani to, jaké tělo užívá pod vlivem kvalit hmotné přírody. Avšak ten, kdo má oči cvičené v poznání, to vše vidí. | Pošetilci nechápou, jak dochází k tomu, že živá bytost opouští své tělo, a nechápou ani to, jaké tělo užívá pod vlivem kvalit hmotné přírody. Avšak ten, kdo má oči cvičené v poznání, to vše vidí. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Velmi důležité je slovo jñāna-cakṣuṣaḥ. Bez poznání nelze chápat, jak živá bytost opouští své nynější tělo, jaký druh těla bude mít v příštím životě, a dokonce ani to, jak žije právě v těle, které má nyní. K tomu je třeba rozsáhlého poznání z Bhagavad-gīty a podobných písem vyslechnutých od pravého duchovního učitele. Ten, kdo se naučil toto vše vidět, je šťastlivec. Každá živá bytost za určitých okolností opouští tělo, za určitých okolností žije a za určitých okolností užívá ovlivněna hmotnou přírodou. Tak je oklamána iluzí smyslového požitku a zakouší různé druhy štěstí a neštěstí. Ti, kdo jsou věčně klamáni chtíčem a touhou, pozbývají veškeré schopnosti chápat, jak mění tělo a jak setrvávají v těle, které dostali. Avšak ti, kdo rozvinuli duchovní poznání, jsou schopni vidět, že duše se liší od těla, že své tělo mění a užívá různými způsoby. Chápou, jak podmíněná živá bytost v této hmotné existenci trpí. Proto osoby vyznačující se velmi rozvinutým vědomím Kṛṣṇy dělají vše, co mohou, aby předaly toto poznání všem lidem. Podmíněný život je plný útrap, a proto by ho měli všichni opustit, být si vědomi Kṛṣṇy a osvobodit se, a tak dosáhnout duchovního světa. | Velmi důležité je slovo jñāna-cakṣuṣaḥ. Bez poznání nelze chápat, jak živá bytost opouští své nynější tělo, jaký druh těla bude mít v příštím životě, a dokonce ani to, jak žije právě v těle, které má nyní. K tomu je třeba rozsáhlého poznání z Bhagavad-gīty a podobných písem vyslechnutých od pravého duchovního učitele. Ten, kdo se naučil toto vše vidět, je šťastlivec. Každá živá bytost za určitých okolností opouští tělo, za určitých okolností žije a za určitých okolností užívá ovlivněna hmotnou přírodou. Tak je oklamána iluzí smyslového požitku a zakouší různé druhy štěstí a neštěstí. Ti, kdo jsou věčně klamáni chtíčem a touhou, pozbývají veškeré schopnosti chápat, jak mění tělo a jak setrvávají v těle, které dostali. Avšak ti, kdo rozvinuli duchovní poznání, jsou schopni vidět, že duše se liší od těla, že své tělo mění a užívá různými způsoby. Chápou, jak podmíněná živá bytost v této hmotné existenci trpí. Proto osoby vyznačující se velmi rozvinutým vědomím Kṛṣṇy dělají vše, co mohou, aby předaly toto poznání všem lidem. Podmíněný život je plný útrap, a proto by ho měli všichni opustit, být si vědomi Kṛṣṇy a osvobodit se, a tak dosáhnout duchovního světa. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 18:48, 26 June 2018
VERŠ 10
- उत्क्रामन्तं स्थितं वापि भुञ्जानं वा गुणान्वितम् ।
- विमूढा नानुपश्यन्ति पश्यन्ति ज्ञानचक्षुषः ॥१०॥
- utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
- bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
- vimūḍhā nānupaśyanti
- paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ
Překlad slovo od slova
utkrāmantam — opouštějící tělo; sthitam — setrvávající v těle; vā api — ani; bhuñjānam — užívající; vā — nebo; guṇa-anvitam — pod vlivem kvalit hmotné přírody; vimūḍhāḥ — pošetilci; na — nikdy; anupaśyanti — mohou vidět; paśyanti — mohou vidět; jñāna-cakṣuṣaḥ — ti, kdo se dívají očima poznání.
Překlad
Pošetilci nechápou, jak dochází k tomu, že živá bytost opouští své tělo, a nechápou ani to, jaké tělo užívá pod vlivem kvalit hmotné přírody. Avšak ten, kdo má oči cvičené v poznání, to vše vidí.
Význam
Velmi důležité je slovo jñāna-cakṣuṣaḥ. Bez poznání nelze chápat, jak živá bytost opouští své nynější tělo, jaký druh těla bude mít v příštím životě, a dokonce ani to, jak žije právě v těle, které má nyní. K tomu je třeba rozsáhlého poznání z Bhagavad-gīty a podobných písem vyslechnutých od pravého duchovního učitele. Ten, kdo se naučil toto vše vidět, je šťastlivec. Každá živá bytost za určitých okolností opouští tělo, za určitých okolností žije a za určitých okolností užívá ovlivněna hmotnou přírodou. Tak je oklamána iluzí smyslového požitku a zakouší různé druhy štěstí a neštěstí. Ti, kdo jsou věčně klamáni chtíčem a touhou, pozbývají veškeré schopnosti chápat, jak mění tělo a jak setrvávají v těle, které dostali. Avšak ti, kdo rozvinuli duchovní poznání, jsou schopni vidět, že duše se liší od těla, že své tělo mění a užívá různými způsoby. Chápou, jak podmíněná živá bytost v této hmotné existenci trpí. Proto osoby vyznačující se velmi rozvinutým vědomím Kṛṣṇy dělají vše, co mohou, aby předaly toto poznání všem lidem. Podmíněný život je plný útrap, a proto by ho měli všichni opustit, být si vědomi Kṛṣṇy a osvobodit se, a tak dosáhnout duchovního světa.