CS/BG 15.2: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PATNÁCTÁ|B02]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PATNÁCTÁ|C02]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 15| KAPITOLA PATNÁCTÁ: Yoga Nejvyšší Osoby]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 15| KAPITOLA PATNÁCTÁ: Yoga Nejvyšší Osoby]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 15.1| BG 15.1]] '''[[CS/BG 15.1|BG 15.1]] - [[CS/BG 15.3-4|BG 15.3-4]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 15.3-4| BG 15.3-4]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 15.1| BG 15.1]] '''[[CS/BG 15.1|BG 15.1]] - [[CS/BG 15.3-4|BG 15.3-4]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 15.3-4| BG 15.3-4]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 2 ====
==== VERŠ 2 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:''adhaś cordhvaṁ prasṛtās tasya śākhā''
:अधश्चोर्ध्वं प्रसृतास्तस्य शाखा
:''guṇa-pravṛddhā viṣaya-pravālāḥ''
:गुणप्रवृद्धा विषयप्रवालाः ।
:''adhaś ca mūlāny anusantatāni''
:अधश्च मूलान्यनुसन्ततानि
:''karmānubandhīni manuṣya-loke''
:कर्मानुबन्धीनि मनुष्यलोके ॥२॥
</div>


<div class="verse">
:adhaś cordhvaṁ prasṛtās tasya śākhā
:guṇa-pravṛddhā viṣaya-pravālāḥ
:adhaś ca mūlāny anusantatāni
:karmānubandhīni manuṣya-loke
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
adhaḥ — dolů; ca — a; ūrdhvam — nahoru; prasṛtāḥ — rozrůstající se; tasya — jeho; śākhāḥ — větve; guṇa — díky kvalitám hmotné přírody; pravṛddhāḥ — vyvinuté; viṣaya — smyslové objekty; pravālāḥ — výhonky; adhaḥ — dolů; ca — a; mūlāni — kořeny; anusantatāni — rostoucí; karma — k činům; anubandhīni — poutány; manuṣya-loke — ve světě lidí.
''adhaḥ'' — dolů; ''ca'' — a; ''ūrdhvam'' — nahoru; ''prasṛtāḥ'' — rozrůstající se; ''tasya'' — jeho; ''śākhāḥ'' — větve; ''guṇa'' — díky kvalitám hmotné přírody; ''pravṛddhāḥ'' — vyvinuté; ''viṣaya'' — smyslové objekty; ''pravālāḥ'' — výhonky; ''adhaḥ'' — dolů; ''ca'' — a; ''mūlāni'' — kořeny; ''anusantatāni'' — rostoucí; ''karma'' — k činům; ''anubandhīni'' — poutány; ''manuṣya-loke'' — ve světě lidí.
 
</div>
</div>


Line 25: Line 30:
<div class="translation">
<div class="translation">
Větve toho stromu směřují dolů i nahoru, živeny třemi kvalitami hmotné přírody. Výhonky jsou objekty smyslového vnímání. Má také kořeny směřující dolů a ty se upínají k plodonosným činům lidské společnosti.
Větve toho stromu směřují dolů i nahoru, živeny třemi kvalitami hmotné přírody. Výhonky jsou objekty smyslového vnímání. Má také kořeny směřující dolů a ty se upínají k plodonosným činům lidské společnosti.
</div>
</div>


Line 34: Line 38:


Výhonky tohoto stromu jsou objekty smyslového vnímání. Rozvojem různých kvalit přírody vyvíjíme různé smysly, jimiž si užíváme rozmanitých smyslových objektů. Konce větví jsou smysly — uši, nos, oči a tak dále — které jsou poutány k vychutnávání smyslových objektů různého druhu. Výhonky jsou zvuk, podoba, dotek a tak dále, tedy smyslové objekty. Postranní kořeny představují druhy připoutanosti a odporu, což jsou produkty různých forem utrpení a smyslového požitku. Uvádí se, že sklony ke zbožnosti a bezbožnosti se vyvíjejí z těchto druhotných kořenů, které rostou do všech stran. Opravdový kořen začíná u Brahmaloky a další jsou v planetárních soustavách lidských bytostí. Poté, co si živá bytost užije výsledků svých zbožných činností na vyšších planetárních soustavách, sestoupí na Zemi a obnoví svou karmu neboli jednání s vidinou jeho plodů, které ji má pozvednout na vyšší úroveň. O této planetě lidí se říká, že je polem činností.
Výhonky tohoto stromu jsou objekty smyslového vnímání. Rozvojem různých kvalit přírody vyvíjíme různé smysly, jimiž si užíváme rozmanitých smyslových objektů. Konce větví jsou smysly — uši, nos, oči a tak dále — které jsou poutány k vychutnávání smyslových objektů různého druhu. Výhonky jsou zvuk, podoba, dotek a tak dále, tedy smyslové objekty. Postranní kořeny představují druhy připoutanosti a odporu, což jsou produkty různých forem utrpení a smyslového požitku. Uvádí se, že sklony ke zbožnosti a bezbožnosti se vyvíjejí z těchto druhotných kořenů, které rostou do všech stran. Opravdový kořen začíná u Brahmaloky a další jsou v planetárních soustavách lidských bytostí. Poté, co si živá bytost užije výsledků svých zbožných činností na vyšších planetárních soustavách, sestoupí na Zemi a obnoví svou karmu neboli jednání s vidinou jeho plodů, které ji má pozvednout na vyšší úroveň. O této planetě lidí se říká, že je polem činností.
</div>
</div>



Latest revision as of 18:52, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 2

अधश्चोर्ध्वं प्रसृतास्तस्य शाखा
गुणप्रवृद्धा विषयप्रवालाः ।
अधश्च मूलान्यनुसन्ततानि
कर्मानुबन्धीनि मनुष्यलोके ॥२॥
adhaś cordhvaṁ prasṛtās tasya śākhā
guṇa-pravṛddhā viṣaya-pravālāḥ
adhaś ca mūlāny anusantatāni
karmānubandhīni manuṣya-loke

Překlad slovo od slova

adhaḥ — dolů; ca — a; ūrdhvam — nahoru; prasṛtāḥ — rozrůstající se; tasya — jeho; śākhāḥ — větve; guṇa — díky kvalitám hmotné přírody; pravṛddhāḥ — vyvinuté; viṣaya — smyslové objekty; pravālāḥ — výhonky; adhaḥ — dolů; ca — a; mūlāni — kořeny; anusantatāni — rostoucí; karma — k činům; anubandhīni — poutány; manuṣya-loke — ve světě lidí.

Překlad

Větve toho stromu směřují dolů i nahoru, živeny třemi kvalitami hmotné přírody. Výhonky jsou objekty smyslového vnímání. Má také kořeny směřující dolů a ty se upínají k plodonosným činům lidské společnosti.

Význam

Zde pokračuje popis banyánu. Jeho větve se rozpínají do všech stran. V dolní části jsou různé živé bytosti — lidé, koně, krávy, psi, kočky a jiná zvířata. Ty se nacházejí na větvích níže, zatímco výše jsou vyspělejší formy živých bytostí — polobozi, Gandharvové a mnohé další. Tak jako je obyčejný strom vyživován vodou, je tento strom živen třemi kvalitami hmotné přírody. V krajině můžeme vidět, že některé oblasti bývají kvůli nedostatku vody holé a jiné jsou plné zeleně. Podobně se různé druhy života projevují úměrně tomu, do jaké míry kde působí příslušné hmotné kvality.

Výhonky tohoto stromu jsou objekty smyslového vnímání. Rozvojem různých kvalit přírody vyvíjíme různé smysly, jimiž si užíváme rozmanitých smyslových objektů. Konce větví jsou smysly — uši, nos, oči a tak dále — které jsou poutány k vychutnávání smyslových objektů různého druhu. Výhonky jsou zvuk, podoba, dotek a tak dále, tedy smyslové objekty. Postranní kořeny představují druhy připoutanosti a odporu, což jsou produkty různých forem utrpení a smyslového požitku. Uvádí se, že sklony ke zbožnosti a bezbožnosti se vyvíjejí z těchto druhotných kořenů, které rostou do všech stran. Opravdový kořen začíná u Brahmaloky a další jsou v planetárních soustavách lidských bytostí. Poté, co si živá bytost užije výsledků svých zbožných činností na vyšších planetárních soustavách, sestoupí na Zemi a obnoví svou karmu neboli jednání s vidinou jeho plodů, které ji má pozvednout na vyšší úroveň. O této planetě lidí se říká, že je polem činností.