CS/BG 17.15: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA SEDMNÁCTÁ|B15]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA SEDMNÁCTÁ|C15]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 17| KAPITOLA SEDMNÁCTÁ: Druhy víry]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 17| KAPITOLA SEDMNÁCTÁ: Druhy víry]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 17.14| BG 17.14]] '''[[CS/BG 17.14|BG 17.14]] - [[CS/BG 17.16|BG 17.16]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 17.16| BG 17.16]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 17.14| BG 17.14]] '''[[CS/BG 17.14|BG 17.14]] - [[CS/BG 17.16|BG 17.16]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 17.16| BG 17.16]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 15 ====
==== VERŠ 15 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:''anudvega-karaṁ vākyaṁ''
:अनुद्वेगकरं वाक्यं सत्यं प्रियहितं च यत् ।
:''satyaṁ priya-hitaṁ ca yat''
:स्वाध्यायाभ्यसनं चैव वाङ्मयं तप उच्यते ॥१५॥
:''svādhyāyābhyasanaṁ caiva''
</div>
:''vāṅ-mayaṁ tapa ucyate''


<div class="verse">
:anudvega-karaṁ vākyaṁ
:satyaṁ priya-hitaṁ ca yat
:svādhyāyābhyasanaṁ caiva
:vāṅ-mayaṁ tapa ucyate
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
anudvega-karam — nezneklidňující; vākyam — slova; satyam — pravdivá; priya — milá; hitam — prospěšná; ca — také; yat — která; svādhyāya — studia Ved; abhyasanam — praktikování; ca — také; eva — jistě; vāk-mayam — hlasu; tapaḥ — askeze; ucyate — je řečeno, že je.
''anudvega-karam'' — nezneklidňující; ''vākyam'' — slova; ''satyam'' — pravdivá; ''priya'' — milá; ''hitam'' — prospěšná; ''ca'' — také; ''yat'' — která; ''svādhyāya'' — studia Ved; ''abhyasanam'' — praktikování; ''ca'' — také; ''eva'' — jistě; ''vāk-mayam'' — hlasu; ''tapaḥ'' — askeze; ''ucyate'' — je řečeno, že je.
 
</div>
</div>


Line 25: Line 28:
<div class="translation">
<div class="translation">
Askeze řeči spočívá v používání slov, která jsou pravdivá, příjemná, prospěšná a nezneklidňují druhé a také v pravidelném čtení védské literatury.
Askeze řeči spočívá v používání slov, která jsou pravdivá, příjemná, prospěšná a nezneklidňují druhé a také v pravidelném čtení védské literatury.
</div>
</div>


Line 32: Line 34:
<div class="purport">
<div class="purport">
Nikdo nemá mluvit způsobem, kterým by zneklidňoval mysl druhých. Učitel může samozřejmě říkat pravdu v zájmu poučení svých žáků, ale neměl by promlouvat k těm, kdo nejsou jeho žáky, pokud by jeho slova zneklidňovala jejich mysl. To je askeze řeči. Kromě toho se nemají mluvit nesmysly. V duchovních kruzích se hovoří tak, že se říkají věci, které se opírají o písma — aby dotyčný podložil to, co říká, měl by okamžitě citovat autoritu písem. Zároveň má jeho řeč lahodit uchu. Takovými hovory může získat ten největší prospěch a zároveň povznést společnost. Existuje neomezené množství védské literatury, kterou je třeba studovat. To se nazývá ukáznění řeči.
Nikdo nemá mluvit způsobem, kterým by zneklidňoval mysl druhých. Učitel může samozřejmě říkat pravdu v zájmu poučení svých žáků, ale neměl by promlouvat k těm, kdo nejsou jeho žáky, pokud by jeho slova zneklidňovala jejich mysl. To je askeze řeči. Kromě toho se nemají mluvit nesmysly. V duchovních kruzích se hovoří tak, že se říkají věci, které se opírají o písma — aby dotyčný podložil to, co říká, měl by okamžitě citovat autoritu písem. Zároveň má jeho řeč lahodit uchu. Takovými hovory může získat ten největší prospěch a zároveň povznést společnost. Existuje neomezené množství védské literatury, kterou je třeba studovat. To se nazývá ukáznění řeči.
</div>
</div>



Latest revision as of 19:03, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 15

अनुद्वेगकरं वाक्यं सत्यं प्रियहितं च यत् ।
स्वाध्यायाभ्यसनं चैव वाङ्मयं तप उच्यते ॥१५॥
anudvega-karaṁ vākyaṁ
satyaṁ priya-hitaṁ ca yat
svādhyāyābhyasanaṁ caiva
vāṅ-mayaṁ tapa ucyate

Překlad slovo od slova

anudvega-karam — nezneklidňující; vākyam — slova; satyam — pravdivá; priya — milá; hitam — prospěšná; ca — také; yat — která; svādhyāya — studia Ved; abhyasanam — praktikování; ca — také; eva — jistě; vāk-mayam — hlasu; tapaḥ — askeze; ucyate — je řečeno, že je.

Překlad

Askeze řeči spočívá v používání slov, která jsou pravdivá, příjemná, prospěšná a nezneklidňují druhé a také v pravidelném čtení védské literatury.

Význam

Nikdo nemá mluvit způsobem, kterým by zneklidňoval mysl druhých. Učitel může samozřejmě říkat pravdu v zájmu poučení svých žáků, ale neměl by promlouvat k těm, kdo nejsou jeho žáky, pokud by jeho slova zneklidňovala jejich mysl. To je askeze řeči. Kromě toho se nemají mluvit nesmysly. V duchovních kruzích se hovoří tak, že se říkají věci, které se opírají o písma — aby dotyčný podložil to, co říká, měl by okamžitě citovat autoritu písem. Zároveň má jeho řeč lahodit uchu. Takovými hovory může získat ten největší prospěch a zároveň povznést společnost. Existuje neomezené množství védské literatury, kterou je třeba studovat. To se nazývá ukáznění řeči.