CS/BG 18.17: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ|B17]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ|C17]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.16| BG 18.16]] '''[[CS/BG 18.16|BG 18.16]] - [[CS/BG 18.18|BG 18.18]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.18| BG 18.18]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.16| BG 18.16]] '''[[CS/BG 18.16|BG 18.16]] - [[CS/BG 18.18|BG 18.18]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.18| BG 18.18]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 17 ====
==== VERŠ 17 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:''yasya nāhaṅkṛto bhāvo''
:यस्य नाहंकृतो भावो बुद्धिर्यस्य न लिप्यते ।
:''buddhir yasya na lipyate''
:हत्वाऽपि स इमाँल्लोकान्न हन्ति न निबध्यते ॥१७॥
:''hatvāpi sa imāl lokān''
</div>
:''na hanti na nibadhyate''


<div class="verse">
:yasya nāhaṅkṛto bhāvo
:buddhir yasya na lipyate
:hatvāpi sa imāl lokān
:na hanti na nibadhyate
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
yasya — ten, jehož; na — nikdy; ahaṅkṛtaḥ — falešného ega; bhāvaḥ — povaha; buddhiḥ — inteligence; yasya — ten, jehož; na — nikdy; lipyate — ulpívá; hatvā — zabíjející; api — i když; saḥ — on; imān — tento; lokān — svět; na — nikdy; hanti — zabíjí; na — nikdy; nibadhyate — zaplétá se.
''yasya'' — ten, jehož; ''na'' — nikdy; ''ahaṅkṛtaḥ'' — falešného ega; ''bhāvaḥ'' — povaha; ''buddhiḥ'' — inteligence; ''yasya'' — ten, jehož; ''na'' — nikdy; ''lipyate'' — ulpívá; ''hatvā'' — zabíjející; ''api'' — i když; ''saḥ'' — on; ''imān'' — tento; ''lokān'' — svět; ''na'' — nikdy; ''hanti'' — zabíjí; ''na'' — nikdy; ''nibadhyate'' — zaplétá se.
 
</div>
</div>


Line 25: Line 28:
<div class="translation">
<div class="translation">
I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.
I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.
</div>
</div>


Line 32: Line 34:
<div class="purport">
<div class="purport">
Pán v tomto verši Arjunu upozorňuje, že jeho přání nebojovat pochází z falešného ega. Arjuna se považoval za jediného konatele, ale nevzal v úvahu svolení Nejvyššího uvnitř a vně. Proč by měl jednat, když neví, zda k tomu má svolení vyššího řádu? Ten, kdo však zná různé faktory jednání — nástroje činnosti, sebe jako konatele a Nejvyššího Pána jakožto svrchovaného schvalovatele — je ve veškerém svém jednání dokonalý. Nikdy nepodléhá iluzi. Svévolné jednání na vlastní zodpovědnost pochází z falešného ega a bezbožnosti, tedy z nedostávajícího se vědomí Kṛṣṇy. Jedná-li někdo s vědomím Kṛṣṇy pod vedením Nadduše či Nejvyšší Osobnosti Božství, pak i když zabíjí, ve skutečnosti vůbec nezabíjí. A nečeká ho ani následek zabíjení. Když voják zabíjí na rozkaz nadřízeného, nikdo ho za to nebude soudit. Pokud však zabíjí svévolně, půjde před soud.
Pán v tomto verši Arjunu upozorňuje, že jeho přání nebojovat pochází z falešného ega. Arjuna se považoval za jediného konatele, ale nevzal v úvahu svolení Nejvyššího uvnitř a vně. Proč by měl jednat, když neví, zda k tomu má svolení vyššího řádu? Ten, kdo však zná různé faktory jednání — nástroje činnosti, sebe jako konatele a Nejvyššího Pána jakožto svrchovaného schvalovatele — je ve veškerém svém jednání dokonalý. Nikdy nepodléhá iluzi. Svévolné jednání na vlastní zodpovědnost pochází z falešného ega a bezbožnosti, tedy z nedostávajícího se vědomí Kṛṣṇy. Jedná-li někdo s vědomím Kṛṣṇy pod vedením Nadduše či Nejvyšší Osobnosti Božství, pak i když zabíjí, ve skutečnosti vůbec nezabíjí. A nečeká ho ani následek zabíjení. Když voják zabíjí na rozkaz nadřízeného, nikdo ho za to nebude soudit. Pokud však zabíjí svévolně, půjde před soud.
</div>
</div>



Latest revision as of 19:13, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 17

यस्य नाहंकृतो भावो बुद्धिर्यस्य न लिप्यते ।
हत्वाऽपि स इमाँल्लोकान्न हन्ति न निबध्यते ॥१७॥
yasya nāhaṅkṛto bhāvo
buddhir yasya na lipyate
hatvāpi sa imāl lokān
na hanti na nibadhyate

Překlad slovo od slova

yasya — ten, jehož; na — nikdy; ahaṅkṛtaḥ — falešného ega; bhāvaḥ — povaha; buddhiḥ — inteligence; yasya — ten, jehož; na — nikdy; lipyate — ulpívá; hatvā — zabíjející; api — i když; saḥ — on; imān — tento; lokān — svět; na — nikdy; hanti — zabíjí; na — nikdy; nibadhyate — zaplétá se.

Překlad

I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.

Význam

Pán v tomto verši Arjunu upozorňuje, že jeho přání nebojovat pochází z falešného ega. Arjuna se považoval za jediného konatele, ale nevzal v úvahu svolení Nejvyššího uvnitř a vně. Proč by měl jednat, když neví, zda k tomu má svolení vyššího řádu? Ten, kdo však zná různé faktory jednání — nástroje činnosti, sebe jako konatele a Nejvyššího Pána jakožto svrchovaného schvalovatele — je ve veškerém svém jednání dokonalý. Nikdy nepodléhá iluzi. Svévolné jednání na vlastní zodpovědnost pochází z falešného ega a bezbožnosti, tedy z nedostávajícího se vědomí Kṛṣṇy. Jedná-li někdo s vědomím Kṛṣṇy pod vedením Nadduše či Nejvyšší Osobnosti Božství, pak i když zabíjí, ve skutečnosti vůbec nezabíjí. A nečeká ho ani následek zabíjení. Když voják zabíjí na rozkaz nadřízeného, nikdo ho za to nebude soudit. Pokud však zabíjí svévolně, půjde před soud.