CS/BG 18.51-53: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ|C53]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.50| BG 18.50]] '''[[CS/BG 18.50|BG 18.50]] - [[CS/BG 18.54|BG 18.54]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.54| BG 18.54]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.50| BG 18.50]] '''[[CS/BG 18.50|BG 18.50]] - [[CS/BG 18.54|BG 18.54]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.54| BG 18.54]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 51-53 ==== | ==== VERŠ 51-53 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :बुद्ध्या विशुद्धया युक्तो धृत्यात्मानं नियम्य च । | ||
: | :शब्दादीन्विषयांस्त्यक्त्वा रागद्वेषौ व्युदस्य च ॥५१॥ | ||
:विविक्तसेवी लघ्वाशी यतवाक्कायमानसः । | |||
:ध्यानयोगपरो नित्यं वैराग्यं समुपाश्रितः ॥५२॥ | |||
:अहंकारं बलं दर्पं कामं क्रोधं परिग्रहम् । | |||
:विमुच्य निर्ममः शान्तो ब्रह्मभूयाय कल्पते ॥५३॥ | |||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:buddhyā viśuddhayā yukto | |||
:dhṛtyātmānaṁ niyamya ca | |||
:śabdādīn viṣayāṁs tyaktvā | |||
:rāga-dveṣau vyudasya ca | |||
:vivikta-sevī laghv-āśī | |||
:yata-vāk-kāya-mānasaḥ | |||
:dhyāna-yoga-paro nityaṁ | |||
:vairāgyaṁ samupāśritaḥ | |||
:ahaṅkāraṁ balaṁ darpaṁ | |||
:kāmaṁ krodhaṁ parigraham | |||
:vimucya nirmamaḥ śānto | |||
:brahma-bhūyāya kalpate | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
buddhyā — inteligencí; viśuddhayā — zcela očištěný; yuktaḥ — zaměstnaný; dhṛtyā — s odhodlaností; ātmānam — sebe; niyamya — usměrňující; ca — také; śabda-ādīn — jako je zvuk; viṣayān — objekty smyslů; tyaktvā — zříkající se; rāga — připoutanost; dveṣau — a odpor; vyudasya — ponechávající stranou; ca — také; vivikta-sevī — žijící v ústraní; laghu-āśī — přijímající jen malé množství potravy; yata — ovládající; vāk — mluva; kāya — tělo; mānasaḥ — mysl; dhyāna-yoga-paraḥ — pohroužený v tranzu; nityam — dvacet čtyři hodiny denně; vairāgyam — odpoutanost; samupāśritaḥ — uchylující se k; ahaṅkāram — falešné ego; balam — klamná síla; darpam — klamná pýcha; kāmam — chtíč; krodham — hněv; parigraham — a přijímání hmotných věcí; vimucya — osvobozený od; nirmamaḥ — bez pocitu vlastnictví; śāntaḥ — klidný; brahma-bhūyāya — k seberealizaci; kalpate — je způsobilý. | ''buddhyā'' — inteligencí; ''viśuddhayā'' — zcela očištěný; ''yuktaḥ'' — zaměstnaný; ''dhṛtyā'' — s odhodlaností; ''ātmānam'' — sebe; ''niyamya'' — usměrňující; ''ca'' — také; ''śabda-ādīn'' — jako je zvuk; ''viṣayān'' — objekty smyslů; ''tyaktvā'' — zříkající se; ''rāga'' — připoutanost; ''dveṣau'' — a odpor; ''vyudasya'' — ponechávající stranou; ''ca'' — také; ''vivikta-sevī'' — žijící v ústraní; ''laghu-āśī'' — přijímající jen malé množství potravy; ''yata'' — ovládající; ''vāk'' — mluva; ''kāya'' — tělo; ''mānasaḥ'' — mysl; ''dhyāna-yoga-paraḥ'' — pohroužený v tranzu; ''nityam'' — dvacet čtyři hodiny denně; ''vairāgyam'' — odpoutanost; ''samupāśritaḥ'' — uchylující se k; ''ahaṅkāram'' — falešné ego; ''balam'' — klamná síla; ''darpam'' — klamná pýcha; ''kāmam'' — chtíč; ''krodham'' — hněv; ''parigraham'' — a přijímání hmotných věcí; ''vimucya'' — osvobozený od; ''nirmamaḥ'' — bez pocitu vlastnictví; ''śāntaḥ'' — klidný; ''brahma-bhūyāya'' — k seberealizaci; ''kalpate'' — je způsobilý. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 33: | Line 42: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace. | Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 47: | Line 55: | ||
“Klidu a míru může dosáhnout jen ten, koho neznepokojuje neustálý tok tužeb — jež přicházejí stejně, jako se řeky vlévají do oceánu, který je takto věčně plněn, ale přesto zůstává vždy klidný — a nikoliv ten, kdo chce tyto touhy ukojit.” | “Klidu a míru může dosáhnout jen ten, koho neznepokojuje neustálý tok tužeb — jež přicházejí stejně, jako se řeky vlévají do oceánu, který je takto věčně plněn, ale přesto zůstává vždy klidný — a nikoliv ten, kdo chce tyto touhy ukojit.” | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:26, 26 June 2018
VERŠ 51-53
- बुद्ध्या विशुद्धया युक्तो धृत्यात्मानं नियम्य च ।
- शब्दादीन्विषयांस्त्यक्त्वा रागद्वेषौ व्युदस्य च ॥५१॥
- विविक्तसेवी लघ्वाशी यतवाक्कायमानसः ।
- ध्यानयोगपरो नित्यं वैराग्यं समुपाश्रितः ॥५२॥
- अहंकारं बलं दर्पं कामं क्रोधं परिग्रहम् ।
- विमुच्य निर्ममः शान्तो ब्रह्मभूयाय कल्पते ॥५३॥
- buddhyā viśuddhayā yukto
- dhṛtyātmānaṁ niyamya ca
- śabdādīn viṣayāṁs tyaktvā
- rāga-dveṣau vyudasya ca
- vivikta-sevī laghv-āśī
- yata-vāk-kāya-mānasaḥ
- dhyāna-yoga-paro nityaṁ
- vairāgyaṁ samupāśritaḥ
- ahaṅkāraṁ balaṁ darpaṁ
- kāmaṁ krodhaṁ parigraham
- vimucya nirmamaḥ śānto
- brahma-bhūyāya kalpate
Překlad slovo od slova
buddhyā — inteligencí; viśuddhayā — zcela očištěný; yuktaḥ — zaměstnaný; dhṛtyā — s odhodlaností; ātmānam — sebe; niyamya — usměrňující; ca — také; śabda-ādīn — jako je zvuk; viṣayān — objekty smyslů; tyaktvā — zříkající se; rāga — připoutanost; dveṣau — a odpor; vyudasya — ponechávající stranou; ca — také; vivikta-sevī — žijící v ústraní; laghu-āśī — přijímající jen malé množství potravy; yata — ovládající; vāk — mluva; kāya — tělo; mānasaḥ — mysl; dhyāna-yoga-paraḥ — pohroužený v tranzu; nityam — dvacet čtyři hodiny denně; vairāgyam — odpoutanost; samupāśritaḥ — uchylující se k; ahaṅkāram — falešné ego; balam — klamná síla; darpam — klamná pýcha; kāmam — chtíč; krodham — hněv; parigraham — a přijímání hmotných věcí; vimucya — osvobozený od; nirmamaḥ — bez pocitu vlastnictví; śāntaḥ — klidný; brahma-bhūyāya — k seberealizaci; kalpate — je způsobilý.
Překlad
Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.
Význam
Když je někdo očištěný prostřednictvím inteligence, setrvává na úrovni kvality dobra. Tak se stane pánem mysli a je stále v tranzu. Neulpívá na objektech smyslového požitku a jedná bez připoutanosti a odporu. Žije přirozeně raději v ústraní, nejí víc, než kolik potřebuje, a ovládá činnosti svého těla a mysli. Nemá falešné ego, neboť se neztotožňuje s tělem. A nechce ani přijímat mnoho hmotných věcí, díky kterým by pak jeho tělo bylo velké a silné. Jelikož nemá tělesné pojetí života, není nemístně pyšný. Spokojí se se vším, co dostane z milosti Pána, a nikdy se nehněvá, když se smyslům nedostává požitku. Ani neusiluje o získání smyslových objektů. Když je tedy někdo zcela prostý falešného ega, nebudou ho přitahovat žádné hmotné věci. Tak vypadá stav poznání sebe jakožto Brahmanu, zvaný brahma-bhūta. Ten, kdo nemá hmotné pojetí života, bude klidný a nic ho nerozruší. To je popsáno v sedmdesátém verši druhé kapitoly Bhagavad-gīty:
āpūryamāṇam acala-pratiṣṭhaṁ samudram āpaḥ praviśanti yadvat tadvat kāmā yaṁ praviśanti sarve sa śāntim āpnoti na kāma-kāmī
“Klidu a míru může dosáhnout jen ten, koho neznepokojuje neustálý tok tužeb — jež přicházejí stejně, jako se řeky vlévají do oceánu, který je takto věčně plněn, ale přesto zůstává vždy klidný — a nikoliv ten, kdo chce tyto touhy ukojit.”