CS/Prabhupada 0308 - Principem duše je vědomí Krišny
Lecture -- Seattle, October 2, 1968
Mladík (2): Jak si někdo trénuje mysl?
Prabhupáda: Toto je trénink. Vy se jen zaměstnáte v aktivitách Krišna vědomí. Toto je praktické. Tak jako zpívání, deset letý chlapec on je také zaměstnán. Jeho mysl je koncentrovaná na vibraci Hare Krišna. Jeho další smysly, nohy nebo ruka, oni fungují, tančí. Takže tímto způsobem musíme trénovat svou mysl, naše smysly, vždy zaměstnávat v Krišna vědomí. To vás udělá dokonalým. A to je možné pro každého. Vy nepotřebujete sedět na nějakém místě a uměle nad něčím meditovat. Jakmile zpíváte Hare Krišna, okamžitě je vaše mysl stažena, okamžitě vzpomínáte na Krišnu, pokyny Krišny, práci pro Krišnuy, na všechno. To vyžaduje praxi.
Mladík (2): Když jste v té záři slunce, tak řečeno ...
Prabhupáda: Ano.
Mladík (2): Můžete myslet na sebe?
Prabhupáda: Proč ne? Já jsem individuální.
Mladík (2): A když takto myslíte, myslíte na Krišnu?
Prabhupáda: I když jsem malý, já jsem individuální. Já mám sílu myšlení, cítění, chtění. My to děláme. My jsme individuální. Vy jste sem přišli na základě své individuální vůle. Nikdo vás nenutil. Pokud chcete, můžete jít. Někdo tu přijde, někdo nikdy nepřijde, někdo chodí denně. Proč? I když jste malý, tak vy máte individualitu. Dokonce v tomto podmíněném stavu, vy jste tak svobodný, tak velmi svobodný. A když nejste podmíněný, čistě duchovní, vy nevíte kolik jste dostali svobody. Na tom nezáleží, že jste malý, ale vy jste duchovní jiskra. Nevidíte malou duchovní jiskru, kterou ani doktoři, ani lékařská věda stále neobjevili, kde je duše, ale duše je tam. To je fakt. Jakmile duše z tohoto těla odejde, tak je to na nic. Zjistit co je tou důležitou částí. To není možné, protože je tak malá, že vaše, s těmito hmotnými smysly nebo mikroskopem nebo jakýmkoli skopem nemůžete najít. Proto říkají, že tam duše není. Ale nemohou vysvětlit co je pryč. Dokonce tato malá částice duše je tak mocná, že dokud je v tomto těle, udržuje ho čerstvé, pěkné, krásné. A jakmile je pryč, okamžitě shnije. Vidíte. Tak jako lék, injekce. Malá, jedno zrnko, udržuje v kondici. Je to něco takového, je to tak mocné. Vy nevíte jaká je síla té duše. To se musíte naučit. Pak je to seberealizace. Tento proces meditace, sezení na tichém místě, to se doporučuje v nejhrubším stavu tělesného konceptu života. Ať přemýšlí, medituj, "Jsem toto tělo?" pak dělá analýzu. Uvidíte, "Ne. Já nejsem toto tělo. Já jsem odlišný od těla." Pak pokročilejší meditace: "Pokud nejsem toto tělo, tak pak činy těla, jak se to děje?" Děje se to kvůli přítomnosti té malé částečky, mě samotného. Jak tělo roste? Kvůli vaší přítomnosti. Tak jako toto tělo, tento chlapec má malé tělo. Nyní, tento chlapec naroste ve velmi robustního a silného v jeho mladém věku, ve věku dvacet čtyři let. Nyní, toto tělo odejde, přijde další tělo. Jak to je možné? Na základě přítomnosti malé části duše. Ale pokud je ta část duše odejmuta, nebo je pryč, toto tělo už neroste nebo se nemění. Toto jsou předměty na meditaci. Ale když přijdete do bodu porozumění, že "Já nejsem toto tělo. Já jsem duše," tak pak další úrovní bude "Jaký je účel duše?" Tím účelem duše je Krišna vědomí, práca v Krišna vědomí. Takže v tomto věku člověk musí přímo převzít účel duše; pak ostatní věci automaticky přijdou. Není možné momentálně, že můžete jít na osamělé místo a v klidu sedět a meditovat nad ... To není možné v tomto věku. To není možné. Pokud se o to pokusíte uměle, tak to bude selhání. Proto musíte přijmout tento proces,
- harer nāma harer nāma harer nāma eva kevalam
- kalau nāsty eva nāsty eva nāsty eva gatir anyathā
- (CC Adi 17.21)
V tomto věku Kali, neexistuje žádná jiná cesta pro seberealizaci kromě tohoto zpívání Hare Krišna. To je praktické. Opravdový fakt.