CS/BG 12.6-7

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA DVANÁCTÁ: Oddaná služba

BG 12.5 - BG 12.8

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda

VERŠE 6-7

ये तु सर्वाणि कर्माणि मयि संन्यस्य मत्परः ।

अनन्येनैव योगेन मां ध्यायन्त उपासते ॥६॥

तेषामहं समुद्धर्ता मृत्युसंसारसागरात् ।

भवामि नचिरात्पार्थ मय्यावेशितचेतसाम् ॥७॥

ye tu sarvāṇi karmāṇi

mayi sannyasya mat-parāḥ

ananyenaiva yogena

māṁ dhyāyanta upāsate

teṣām ahaṁ samuddhartā

mṛtyu-saṁsāra-sāgarāt

bhavāmi na cirāt pārtha

mayy āveśita-cetasām

Překlad slovo od slova

ye — ti, kdo; tu — ale; sarvāṇi — všechny; karmāṇi — činnosti; mayi — Mně; sannyasya — odevzdávající; mat-parāḥ — oddaní Mně; ananyena — bez odchýlení; eva — jistě; yogena — tímto praktikováním bhakti-yogy; mām — o Mně; dhyāyantaḥ — meditující; upāsate — uctívají; teṣām — jich; aham — Já; samuddhartā — zachránce; mṛtyu — smrti; saṁsāra — v hmotné existenci; sāgarāt — z oceánu; bhavāmi — stávám se; na — ne; cirāt — za dlouhou dobu; pārtha — ó synu Pṛthy; mayi — na Mě; āveśita — upřená; cetasām — těch, jejichž mysl je.

Překlad

Avšak ty, kdo Mě uctívají — odevzdávají Mi všechny své činnosti, jsou neochvějně oddáni Mně, prokazují Mi výlučnou oddanou službu a neustále o Mně meditují s myslí upřenou na Mne — ty rychle vysvobodím z oceánu zrození a smrti, synu Pṛthy.

Význam

Zde se jasně říká, že oddaným se dostává velkého štěstí, neboť je Pán rychle vysvobodí z hmotné existence. Ten, kdo vykonává čistou oddanou službu, pozná, že Bůh je velký a individuální duše je vůči Němu v podřízeném postavení. Její povinností je Mu sloužit, a jestliže to nedělá, bude sloužit māyi. Jak již bylo uvedeno, Nejvyššího Pána Kṛṣṇu lze znát pouze oddanou službou. Proto je třeba být plně oddán. Aby někdo Pána dosáhl, měl by na Něho zcela upřít svou mysl a pracovat jen pro Něj. Nezáleží na tom, jakou práci dělá, ale má ji dělat výhradně pro Kṛṣṇu. To je očekávaná úroveň oddané služby. Oddaný si nepřeje nic jiného než potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství. Jeho životním posláním je potěšit Kṛṣṇu a Kṛṣṇově spokojenosti může obětovat vše, jak to učinil Arjuna v bitvě na Kurukṣetře. Způsob, kterým toho dosáhne, je velmi jednoduchý — může se věnovat svému zaměstnání a přitom zpívat Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Toto transcendentální zpívání způsobí, že ho bude Osobnost Božství přitahovat. Nejvyšší Pán zde slibuje, že čistého oddaného, který takto jedná, neprodleně vysvobodí z oceánu hmotné existence. Ti, kdo jsou pokročilí v yoze, se s její pomocí mohou z vlastní vůle přemístit na jakoukoliv planetu a jiní využívají možnosti jinak. Avšak o oddaném se zde jasně říká, že se ho ujme samotný Pán. Nemusí čekat, až nabyde dostatek zkušeností, aby se mohl přemístit do duchovního nebe. Ve Varāha Purāṇě je tento verš: nayāmi paramaṁ sthānam arcir-ādi-gatiṁ vinā garuḍa-skandham āropya yatheccham anivāritaḥ Tím je řečeno, že oddaný nemusí provádět aṣṭāṅga-yogu, aby se přemístil na duchovní planety. Zodpovědnost za něj přebírá sám Nejvyšší Pán, který jasně říká, že se osobně stává zachráncem. Dítě je v bezpečí, protože jeho rodiče se starají o vše, co potřebuje. Podobně oddaný nemusí vyvíjet úsilí, aby se pomocí yogy dostal na jiné planety. Místo toho Nejvyšší Pán ze své nesmírné milosti okamžitě přiletí na svém ptačím přepravci Garuḍovi a oddaného vysvobodí z hmotné existence. Ten, kdo spadl do oceánu, sice může usilovně zápasit o život a být sebelepším plavcem, ale sám se není schopen zachránit. Pokud však někdo přispěchá a z vody ho vytáhne, je záchrana snadná. Podobným způsobem Pán vysvobozuje oddaného z hmotné existence. Je třeba jen uplatnit v praxi snadný proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy a plně se zaměstnat oddanou službou. Všichni inteligentní lidé by měli dát vždy přednost oddané službě před všemi ostatními cestami. To je potvrzeno ve spisu jménem Nārāyaṇīya: yā vai sādhana-sampattiḥ puruṣārtha-catuṣṭaye tayā vinā tad āpnoti naro nārāyaṇāśrayaḥ Tento verš učí, že se nemáme věnovat různým procesům plodonosných činností ani rozvíjet poznání myšlenkovou spekulací. Ten, kdo se odevzdává Nejvyšší Osobnosti, může získat veškerý přínos dosažitelný jinými procesy yogy, spekulací, obřady, oběťmi, rozdáváním milodarů a tak dále. To je zvláštní požehnání, které skýtá oddaná služba. Stačí, aby oddaný Pána zpíval svaté jméno Kṛṣṇy: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare — a může snadno a šťastně dospět k nejvyššímu cíli. Tohoto cíle ovšem nelze dosáhnout žádným jiným náboženským postupem. Závěr Bhagavad-gīty je předložen v osmnácté kapitole: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ Každý jednotlivec se má zříci všech ostatních metod seberealizace a pouze vykonávat oddanou službu s vědomím Kṛṣṇy. To mu umožní dosáhnout nejvyšší dokonalosti, kterou život nabízí. Nemusí brát v úvahu hříšné činnosti svého dřívějšího žití, protože starost o něj plně přebírá Nejvyšší Pán. Neměl by tedy vyvíjet neúčelnou snahu o osvobození prostřednictvím duchovní realizace. Nechť každý přijme útočiště u svrchovaného všemocného Boha, Kṛṣṇy. To je nejvyšší dokonalost života.

BG 12.5 - BG 12.8