CS/BG 14.6: Difference between revisions

Latest revision as of 18:46, 26 June 2018

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA ČTRNÁCTÁ: Tři kvality hmotné přírody

BG 14.5 - BG 14.7

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda

VERŠ 6

तत्र सत्त्वं निर्मलत्वात्प्रकाशकमनामयम् ।

सुखसङ्गेन बध्नाति ज्ञानसङ्गेन चानघ ॥६॥

tatra sattvaṁ nirmalatvāt

prakāśakam anāmayam

sukha-saṅgena badhnāti

jñāna-saṅgena cānagha

Překlad slovo od slova

tatra — tam; sattvam — kvalita dobra; nirmalatvāt — která je nejčistší v hmotném světě; prakāśakam — osvětlující; anāmayam — bez reakcí za hřích; sukha — štěstím; saṅgena — stykem; badhnāti — podmiňuje; jñāna — poznáním; saṅgena — stykem; ca — také; anagha — ó ty, který jsi prostý hříchu.

Překlad

Ó ty, jenž jsi prostý hříchu! Kvalita dobra, která je ze všech tří nejčistší, vše osvětluje a osvobozuje od všech reakcí za hříšné jednání. Osoby pod jejím vlivem jsou podmíněny pocitem štěstí a poznáním.

Význam

Živé bytosti podmíněné hmotnou přírodou jsou různého druhu. Jedna je šťastná, druhá velmi činná a další bezmocná. Všechny tyto psychologické projevy jsou příčinou jejich podmíněného stavu. V této části Bhagavad-gīty jsou popsány různé podoby jejich podmínění a nejprve se pojednává o kvalitě dobra. Ten, kdo v hmotném světě rozvinul kvalitu dobra, je moudřejší než osoby podmíněné jiným způsobem. Není tolik zasažen hmotnými vlivy a těší ho pokrok v oblasti hmotného poznání. Typickým představitelem je brāhmaṇa, který je na úrovni kvality dobra. Jeho pocit štěstí vyplývá z realizace, že pod vlivem dobra je víceméně oproštěn od reakcí za hříchy. Ve védské literatuře stojí, že kvalita dobra znamená větší poznání a silnější pocit štěstí.

Nese to s sebou tu potíž, že živou bytost, která je na úrovni dobra, začne podmiňovat pocit vlastní moudrosti a nadřazenosti. Nejlepšími příklady jsou vědec a filozof. Oba jsou pyšní na své poznání, a jelikož celkově zlepšují své životní podmínky, pociťují určité hmotné štěstí. Následkem tohoto pocitu vyššího štěstí v podmíněném životě jsou spoutáni hmotnou kvalitou dobra. Tehdy je přitahuje jednání na úrovni kvality dobra, a dokud tento stav trvá, jsou nuceni mít nějaké tělo pod vlivem kvalit hmotné přírody. Není pravděpodobné, že by byli osvobozeni či přemístěni do duchovního světa. Živá bytost se může znovu a znovu stávat vědcem, filozofem či básníkem a znovu a znovu se zaplétat do stejných nepříjemných situací, které přináší zrození a smrt. Přesto však kvůli matoucímu působení hmotné energie považuje takový život za příjemný.

BG 14.5 - BG 14.7

@@ Line 1: / Line 1: @@
-[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTRNÁCTÁ|B06]]
+[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTRNÁCTÁ|C06]]
 <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 14| KAPITOLA ČTRNÁCTÁ: Tři kvality hmotné přírody]]'''</div>
 <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 14.5| BG 14.5]] '''[[CS/BG 14.5|BG 14.5]] - [[CS/BG 14.7|BG 14.7]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 14.7| BG 14.7]]</div>
-{{RandomImageRU}}
+{{RandomImage|Czech}}
 ==== VERŠ 6 ====
-<div class="verse inter_diac">
+<div class="devanagari">
-:''sattvaṁ rajas tama iti''
+:तत्र सत्त्वं निर्मलत्वात्प्रकाशकमनामयम् ।
-:''guṇāḥ prakṛti-sambhavāḥ''
+:सुखसङ्गेन बध्नाति ज्ञानसङ्गेन चानघ ॥६॥
-:''nibadhnanti mahā-bāho''
+</div>
-:''dehe dehinam avyayam''
+<div class="verse">
+:tatra sattvaṁ nirmalatvāt
+:prakāśakam anāmayam
+:sukha-saṅgena badhnāti
+:jñāna-saṅgena cānagha
 </div>
 ==== Překlad slovo od slova  ====
-<div class="synonyms inter_diac">
+<div class="synonyms">
-sattvam — kvalita dobra; rajaḥ — kvalita vášně; tamaḥ — kvalita nevědomosti; iti — tak; guṇāḥ — kvality; prakṛti — hmotná příroda; sambhavāḥ — tvořící; nibadhnanti — podmiňují; mahā-bāho — ó muži mocných paží; dehe — v tomto těle; dehinam — živou bytost; avyayam — věčnou.
+''tatra'' — tam; ''sattvam'' — kvalita dobra; ''nirmalatvāt'' — která je nejčistší v hmotném světě; ''prakāśakam'' — osvětlující; ''anāmayam'' — bez reakcí za hřích; ''sukha'' — štěstím; ''saṅgena'' — stykem; ''badhnāti'' — podmiňuje; ''jñāna'' — poznáním; ''saṅgena'' — stykem; ''ca'' — také; ''anagha'' — ó ty, který jsi prostý hříchu.
 </div>
@@ Line 24: / Line 27: @@
 <div class="translation">
-Hmotná příroda se skládá ze tří kvalit — dobra, vášně a nevědomosti. Arjuno, bojovníku mocných paží, když věčná živá bytost přijde do styku s přírodou, je těmito kvalitami podmíněna.
+Ó ty, jenž jsi prostý hříchu! Kvalita dobra, která je ze všech tří nejčistší, vše osvětluje a osvobozuje od všech reakcí za hříšné jednání. Osoby pod jejím vlivem jsou podmíněny pocitem štěstí a poznáním.
 </div>
@@ Line 31: / Line 33: @@
 <div class="purport">
-Živá bytost je transcendentální, a nemá tedy s touto hmotnou přírodou nic společného. Jelikož ale začala být podmíněna hmotným světem, jedná pod vlivem tří kvalit hmotné přírody. Podle jejich vlivu mají živé bytosti rozličné druhy těl a jsou nuceny jednat odpovídajícím způsobem. To je příčinou různých podob štěstí a neštěstí.
+Živé bytosti podmíněné hmotnou přírodou jsou různého druhu. Jedna je šťastná, druhá velmi činná a další bezmocná. Všechny tyto psychologické projevy jsou příčinou jejich podmíněného stavu. V této části Bhagavad-gīty jsou popsány různé podoby jejich podmínění a nejprve se pojednává o kvalitě dobra. Ten, kdo v hmotném světě rozvinul kvalitu dobra, je moudřejší než osoby podmíněné jiným způsobem. Není tolik zasažen hmotnými vlivy a těší ho pokrok v oblasti hmotného poznání. Typickým představitelem je brāhmaṇa, který je na úrovni kvality dobra. Jeho pocit štěstí vyplývá z realizace, že pod vlivem dobra je víceméně oproštěn od reakcí za hříchy. Ve védské literatuře stojí, že kvalita dobra znamená větší poznání a silnější pocit štěstí.
+Nese to s sebou tu potíž, že živou bytost, která je na úrovni dobra, začne podmiňovat pocit vlastní moudrosti a nadřazenosti. Nejlepšími příklady jsou vědec a filozof. Oba jsou pyšní na své poznání, a jelikož celkově zlepšují své životní podmínky, pociťují určité hmotné štěstí. Následkem tohoto pocitu vyššího štěstí v podmíněném životě jsou spoutáni hmotnou kvalitou dobra. Tehdy je přitahuje jednání na úrovni kvality dobra, a dokud tento stav trvá, jsou nuceni mít nějaké tělo pod vlivem kvalit hmotné přírody. Není pravděpodobné, že by byli osvobozeni či přemístěni do duchovního světa. Živá bytost se může znovu a znovu stávat vědcem, filozofem či básníkem a znovu a znovu se zaplétat do stejných nepříjemných situací, které přináší zrození a smrt. Přesto však kvůli matoucímu působení hmotné energie považuje takový život za příjemný.
 </div>