CS/BG 14.8: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTRNÁCTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTRNÁCTÁ|C08]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 14| KAPITOLA ČTRNÁCTÁ: Tři kvality hmotné přírody]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 14| KAPITOLA ČTRNÁCTÁ: Tři kvality hmotné přírody]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 14.7| BG 14.7]] '''[[CS/BG 14.7|BG 14.7]] - [[CS/BG 14.9|BG 14.9]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 14.9| BG 14.9]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 14.7| BG 14.7]] '''[[CS/BG 14.7|BG 14.7]] - [[CS/BG 14.9|BG 14.9]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 14.9| BG 14.9]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 8 ==== | ==== VERŠ 8 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :तमस्त्वज्ञानजं विद्धि मोहनं सर्वदेहिनाम् । | ||
: | :प्रमादालस्यनिद्राभिस्तन्निबध्नाति भारत ॥८॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:tamas tv ajñāna-jaṁ viddhi | |||
:mohanaṁ sarva-dehinām | |||
:pramādālasya-nidrābhis | |||
:tan nibadhnāti bhārata | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
tamaḥ — kvalita nevědomosti; tu — avšak; ajñāna-jam — pocházející z nevědomosti; viddhi — věz; mohanam — klam; sarva-dehinām — všech vtělených bytostí; pramāda — pomateností; ālasya — nečinností; nidrābhiḥ — spánkem; tat — to; nibadhnāti — poutá; bhārata — ó synu Bharaty. | ''tamaḥ'' — kvalita nevědomosti; ''tu'' — avšak; ''ajñāna-jam'' — pocházející z nevědomosti; ''viddhi'' — věz; ''mohanam'' — klam; ''sarva-dehinām'' — všech vtělených bytostí; ''pramāda'' — pomateností; ''ālasya'' — nečinností; ''nidrābhiḥ'' — spánkem; ''tat'' — to; ''nibadhnāti'' — poutá; ''bhārata'' — ó synu Bharaty. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Věz, synu Bharaty, že kvalita temnoty, pocházející z nevědomosti, uvádí všechny vtělené živé bytosti v klam. Jejími výsledky jsou pomatenost, lenost a spánek, jež podmíněnou duši poutají. | Věz, synu Bharaty, že kvalita temnoty, pocházející z nevědomosti, uvádí všechny vtělené živé bytosti v klam. Jejími výsledky jsou pomatenost, lenost a spánek, jež podmíněnou duši poutají. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
V tomto verši je velice důležité použití slova tu. Vyjadřuje, že kvalita nevědomosti je velmi svébytným stavem vtělené duše. Je pravým opakem kvality dobra, kdy lze díky rozvinutému poznání vidět vše takové, jaké to je. Pod vlivem kvality nevědomosti se každý pomátne—a blázen nedokáže vidět věci v pravém světle. Namísto pokroku přijde úpadek. Tato kvalita je definována ve védských spisech: vastu-yāthātmya-jñānāvarakaṁ viparyaya-jñāna-janakaṁ tamaḥ — pod vlivem nevědomosti živá bytost nechápe pravou skutečnost. Každý například vidí, že jeho děd zemřel, a že on sám tedy také zemře; člověk je smrtelný. Děti, které zplodí, také zemřou. Smrt je nevyhnutelná. Lidé však přesto bláznivě hromadí peníze a ve dne v noci těžce pracují, aniž by se starali o věčnou duši. To je šílenství. V tomto stavu šílenosti nejsou vůbec ochotní rozvíjet duchovní poznání. Jsou nesmírně líní. Když jsou pozváni na setkání, kde by mohli nabýt duchovního poznání, neprojevují velký zájem. Nejsou ani činní jako lidé ovládaní kvalitou vášně. Dalším příznakem člověka prostoupeného kvalitou nevědomosti je, že spí víc, než je zapotřebí. Šest hodin spánku je dostatečných, ale člověk, který je pod vlivem kvality nevědomosti, spí alespoň deset nebo dvanáct hodin denně. Vypadá vždy sklesle a propadá omamným látkám a spánku. To jsou příznaky osoby spoutané kvalitou nevědomosti. | V tomto verši je velice důležité použití slova tu. Vyjadřuje, že kvalita nevědomosti je velmi svébytným stavem vtělené duše. Je pravým opakem kvality dobra, kdy lze díky rozvinutému poznání vidět vše takové, jaké to je. Pod vlivem kvality nevědomosti se každý pomátne—a blázen nedokáže vidět věci v pravém světle. Namísto pokroku přijde úpadek. Tato kvalita je definována ve védských spisech: vastu-yāthātmya-jñānāvarakaṁ viparyaya-jñāna-janakaṁ tamaḥ — pod vlivem nevědomosti živá bytost nechápe pravou skutečnost. Každý například vidí, že jeho děd zemřel, a že on sám tedy také zemře; člověk je smrtelný. Děti, které zplodí, také zemřou. Smrt je nevyhnutelná. Lidé však přesto bláznivě hromadí peníze a ve dne v noci těžce pracují, aniž by se starali o věčnou duši. To je šílenství. V tomto stavu šílenosti nejsou vůbec ochotní rozvíjet duchovní poznání. Jsou nesmírně líní. Když jsou pozváni na setkání, kde by mohli nabýt duchovního poznání, neprojevují velký zájem. Nejsou ani činní jako lidé ovládaní kvalitou vášně. Dalším příznakem člověka prostoupeného kvalitou nevědomosti je, že spí víc, než je zapotřebí. Šest hodin spánku je dostatečných, ale člověk, který je pod vlivem kvality nevědomosti, spí alespoň deset nebo dvanáct hodin denně. Vypadá vždy sklesle a propadá omamným látkám a spánku. To jsou příznaky osoby spoutané kvalitou nevědomosti. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 18:47, 26 June 2018
VERŠ 8
- तमस्त्वज्ञानजं विद्धि मोहनं सर्वदेहिनाम् ।
- प्रमादालस्यनिद्राभिस्तन्निबध्नाति भारत ॥८॥
- tamas tv ajñāna-jaṁ viddhi
- mohanaṁ sarva-dehinām
- pramādālasya-nidrābhis
- tan nibadhnāti bhārata
Překlad slovo od slova
tamaḥ — kvalita nevědomosti; tu — avšak; ajñāna-jam — pocházející z nevědomosti; viddhi — věz; mohanam — klam; sarva-dehinām — všech vtělených bytostí; pramāda — pomateností; ālasya — nečinností; nidrābhiḥ — spánkem; tat — to; nibadhnāti — poutá; bhārata — ó synu Bharaty.
Překlad
Věz, synu Bharaty, že kvalita temnoty, pocházející z nevědomosti, uvádí všechny vtělené živé bytosti v klam. Jejími výsledky jsou pomatenost, lenost a spánek, jež podmíněnou duši poutají.
Význam
V tomto verši je velice důležité použití slova tu. Vyjadřuje, že kvalita nevědomosti je velmi svébytným stavem vtělené duše. Je pravým opakem kvality dobra, kdy lze díky rozvinutému poznání vidět vše takové, jaké to je. Pod vlivem kvality nevědomosti se každý pomátne—a blázen nedokáže vidět věci v pravém světle. Namísto pokroku přijde úpadek. Tato kvalita je definována ve védských spisech: vastu-yāthātmya-jñānāvarakaṁ viparyaya-jñāna-janakaṁ tamaḥ — pod vlivem nevědomosti živá bytost nechápe pravou skutečnost. Každý například vidí, že jeho děd zemřel, a že on sám tedy také zemře; člověk je smrtelný. Děti, které zplodí, také zemřou. Smrt je nevyhnutelná. Lidé však přesto bláznivě hromadí peníze a ve dne v noci těžce pracují, aniž by se starali o věčnou duši. To je šílenství. V tomto stavu šílenosti nejsou vůbec ochotní rozvíjet duchovní poznání. Jsou nesmírně líní. Když jsou pozváni na setkání, kde by mohli nabýt duchovního poznání, neprojevují velký zájem. Nejsou ani činní jako lidé ovládaní kvalitou vášně. Dalším příznakem člověka prostoupeného kvalitou nevědomosti je, že spí víc, než je zapotřebí. Šest hodin spánku je dostatečných, ale člověk, který je pod vlivem kvality nevědomosti, spí alespoň deset nebo dvanáct hodin denně. Vypadá vždy sklesle a propadá omamným látkám a spánku. To jsou příznaky osoby spoutané kvalitou nevědomosti.