CS/BG 17.4

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA SEDMNÁCTÁ: Druhy víry

BG 17.3 - BG 17.5-6

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda

VERŠ 4

यजन्ते सात्त्विका देवान्यक्षरक्षांसि राजसाः ।

प्रेतान्भूतगणांश्चान्ये यजन्ते तामसा जनाः ॥४॥

yajante sāttvikā devān

yakṣa-rakṣāṁsi rājasāḥ

pretān bhūta-gaṇāṁś cānye

yajante tāmasā janāḥ

Překlad slovo od slova

yajante — uctívají; sāttvikāḥ — ti, kdo jsou na úrovni dobra; devān — polobohy; yakṣa-rakṣāṁsi — démony; rājasāḥ — ti, kdo jsou vedení kvalitou vášně; pretān — duchy zemřelých; bhūta-gaṇān — přízraky; ca — a; anye — jiné; yajante — uctívají; tāmasāḥ — kteří jsou vedeni kvalitou nevědomosti; janāḥ — lidé.

Překlad

Lidé na úrovni kvality dobra uctívají polobohy, lidé vedení kvalitou vášně uctívají démony a lidé vedení kvalitou nevědomosti uctívají duchy a přízraky.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství nyní popisuje různé druhy uctívatelů podle jejich zjevných činností. Písma učí, že uctívání je hoden pouze Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Ti, kdo však pokyny písem příliš neznají nebo jim nejsou příliš věrní, uctívají různé bytosti v závislosti na tom, jakými kvalitami jsou ovlivněni. Osoby, které jsou pod vlivem kvality dobra, obvykle uctívají polobohy. Existují různí polobozi — Brahmā, Śiva a další, jako Indra, Candra a bůh Slunce. Ti, kdo jsou na úrovni dobra, tedy uctívají určitého poloboha za určitým cílem. Jedinci vedení kvalitou vášně stejně tak uctívají démony. Vybavuje se nám vzpomínka, jak za druhé světové války jeden muž z Kalkaty uctíval Hitlera, protože díky válce získal obchodováním na černém trhu velké bohatství. Ti, kdo podléhají kvalitám vášně a nevědomosti, si obvykle vyvolí za Boha nějakého mocného člověka. Myslí si, že mohou jako Boha uctívat kohokoliv a že výsledek bude tentýž.

Je zde jasně řečeno, že takové “bohy” si “vytvářejí” a uctívají osoby vedené kvalitou vášně, a jedinci vedení kvalitou temnoty, nevědomosti, uctívají duchy zemřelých. Někdy lidé provádějí uctívání u hrobu nějakého mrtvého člověka. Sexuální služba také patří ke kvalitě temna. V odlehlých indických vesnicích zase žijí lidé, kteří uctívají duchy. Viděli jsme, jak lidé nižších vrstev někdy chodí do lesa a vědí, že v určitém stromě žije duch, a tak tento strom uctívají a přinášejí mu oběti. Tyto různé druhy uctívání nejsou uctíváním Boha. Boha uctívají osoby v transcendentálním postavení na úrovni čistého dobra. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (4.3.23) stojí: sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam — “Člověk, který dosáhl čistého dobra, uctívá Vāsudevu.” To znamená, že Nejvyšší Osobnost Božství jsou schopni uctívat ti, kdo jsou zcela očištěni od hmotných kvalit přírody a dosáhli transcendentálního postavení.

Impersonalisté by teoreticky měli být na úrovni dobra — své uctívání věnují pětici polobohů. Uctívají neosobní podobu Viṣṇua v hmotném světě, která je výtvorem jejich filozofie; Viṣṇu je expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství, ale impersonalisté v konečném smyslu v Nejvyšší Osobnost Božství nevěří, a proto si představují, že podoba Viṣṇua je jen další aspekt neosobního Brahmanu. Představují si také, že Pán Brahmā je neosobní podobou na úrovni hmotné kvality vášně. Tímto způsobem někdy líčí pětici bohů, která je podle nich na začátku hodna uctívání, ale jelikož se domnívají, že skutečnou pravdou je neosobní Brahman, nakonec všechny objekty svého uctívání odstraní. Závěrem můžeme říci, že různé vlastnosti dané kvalitami hmotné přírody mohou být očištěny stykem s osobami, které mají transcendentální charakter.

BG 17.3 - BG 17.5-6