CS/BG 18.38: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ|C38]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.37| BG 18.37]] '''[[CS/BG 18.37|BG 18.37]] - [[CS/BG 18.39|BG 18.39]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.39| BG 18.39]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.37| BG 18.37]] '''[[CS/BG 18.37|BG 18.37]] - [[CS/BG 18.39|BG 18.39]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.39| BG 18.39]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 38 ==== | ==== VERŠ 38 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :विषयेन्द्रियसंयोगाद्यत्तदग्रेऽमृतोपमम् । | ||
: | :परिणामे विषमिव तत्सुखं राजसं स्मृतम् ॥३८॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:viṣayendriya-saṁyogād | |||
:yat tad agre 'mṛtopamam | |||
:pariṇāme viṣam iva | |||
:tat sukhaṁ rājasaṁ smṛtam | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
viṣaya — smyslových objektů; indriya — a smyslů; saṁyogāt — ze spojení; yat — co; tat — to; agre — na začátku; amṛta-upamam — jako nektar; pariṇāme — na konci; viṣam iva — jako jed; tat — to; sukham — štěstí; rājasam — charakteru vášně; smṛtam — je považováno. | ''viṣaya'' — smyslových objektů; ''indriya'' — a smyslů; ''saṁyogāt'' — ze spojení; ''yat'' — co; ''tat'' — to; ''agre'' — na začátku; ''amṛta-upamam'' — jako nektar; ''pariṇāme'' — na konci; ''viṣam iva'' — jako jed; ''tat'' — to; ''sukham'' — štěstí; ''rājasam'' — charakteru vášně; ''smṛtam'' — je považováno. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně. | Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Když se mladý muž setká s mladou ženou, smysly ho podněcují k tomu, aby se na ni díval, dotýkal se jí a měl s ní pohlavní styk. Zpočátku to může být jejich smyslům velmi příjemné, ale na konci — či po nějakém čase — to již působí jako jed. Nestýkají se nebo se rozvedou a přijde bědování, soužení a tak dále. Takové štěstí má vždy charakter vášně. Štěstí, které pochází ze spojení smyslů se smyslovými objekty, způsobuje pouze neštěstí a je nutné se mu vyhnout. | Když se mladý muž setká s mladou ženou, smysly ho podněcují k tomu, aby se na ni díval, dotýkal se jí a měl s ní pohlavní styk. Zpočátku to může být jejich smyslům velmi příjemné, ale na konci — či po nějakém čase — to již působí jako jed. Nestýkají se nebo se rozvedou a přijde bědování, soužení a tak dále. Takové štěstí má vždy charakter vášně. Štěstí, které pochází ze spojení smyslů se smyslovými objekty, způsobuje pouze neštěstí a je nutné se mu vyhnout. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:21, 26 June 2018
Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda
VERŠ 38
- विषयेन्द्रियसंयोगाद्यत्तदग्रेऽमृतोपमम् ।
- परिणामे विषमिव तत्सुखं राजसं स्मृतम् ॥३८॥
- viṣayendriya-saṁyogād
- yat tad agre 'mṛtopamam
- pariṇāme viṣam iva
- tat sukhaṁ rājasaṁ smṛtam
Překlad slovo od slova
viṣaya — smyslových objektů; indriya — a smyslů; saṁyogāt — ze spojení; yat — co; tat — to; agre — na začátku; amṛta-upamam — jako nektar; pariṇāme — na konci; viṣam iva — jako jed; tat — to; sukham — štěstí; rājasam — charakteru vášně; smṛtam — je považováno.
Překlad
Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.
Význam
Když se mladý muž setká s mladou ženou, smysly ho podněcují k tomu, aby se na ni díval, dotýkal se jí a měl s ní pohlavní styk. Zpočátku to může být jejich smyslům velmi příjemné, ale na konci — či po nějakém čase — to již působí jako jed. Nestýkají se nebo se rozvedou a přijde bědování, soužení a tak dále. Takové štěstí má vždy charakter vášně. Štěstí, které pochází ze spojení smyslů se smyslovými objekty, způsobuje pouze neštěstí a je nutné se mu vyhnout.