CS/BG 18.39: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ|C39]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.38| BG 18.38]] '''[[CS/BG 18.38|BG 18.38]] - [[CS/BG 18.40|BG 18.40]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.40| BG 18.40]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.38| BG 18.38]] '''[[CS/BG 18.38|BG 18.38]] - [[CS/BG 18.40|BG 18.40]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.40| BG 18.40]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 39 ==== | ==== VERŠ 39 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :यदग्रे चानुबन्धे च सुखं मोहनमात्मनः । | ||
: | :निद्रालस्यप्रमादोत्थं तत्तामसमुदाहृतम् ॥३९॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:yad agre cānubandhe ca | |||
:sukhaṁ mohanam ātmanaḥ | |||
:nidrālasya-pramādotthaṁ | |||
:tat tāmasam udāhṛtam | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
yat — to, co; agre — na začátku; ca — rovněž; anubandhe — na konci; ca — rovněž; sukham — štěstí; mohanam — klamné; ātmanaḥ — vlastního já; nidrā — spánek; ālasya — lenost; pramāda — a iluze; uttham — jež vzešlo z; tat — to; tāmasam — charakteru nevědomosti; udāhṛtam — je řečeno, že je. | ''yat'' — to, co; ''agre'' — na začátku; ''ca'' — rovněž; ''anubandhe'' — na konci; ''ca'' — rovněž; ''sukham'' — štěstí; ''mohanam'' — klamné; ''ātmanaḥ'' — vlastního já; ''nidrā'' — spánek; ''ālasya'' — lenost; ''pramāda'' — a iluze; ''uttham'' — jež vzešlo z; ''tat'' — to; ''tāmasam'' — charakteru nevědomosti; ''udāhṛtam'' — je řečeno, že je. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti. | A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Ten, kdo má zalíbení v lenosti a spánku, je nepochybně pod vlivem kvality temnoty neboli nevědomosti, tak jako ten, kdo neví, jak má a nemá jednat. Osoba podléhající kvalitě nevědomosti prožívá jen klam. Nepozná štěstí na začátku ani na konci. Ten, kdo je ovlivněn kvalitou vášně, může zpočátku pociťovat nějaké pomíjivé štěstí a na konci utrpení, ale každý, kdo podléhá kvalitě nevědomosti, trpí od začátku až do konce. | Ten, kdo má zalíbení v lenosti a spánku, je nepochybně pod vlivem kvality temnoty neboli nevědomosti, tak jako ten, kdo neví, jak má a nemá jednat. Osoba podléhající kvalitě nevědomosti prožívá jen klam. Nepozná štěstí na začátku ani na konci. Ten, kdo je ovlivněn kvalitou vášně, může zpočátku pociťovat nějaké pomíjivé štěstí a na konci utrpení, ale každý, kdo podléhá kvalitě nevědomosti, trpí od začátku až do konce. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:21, 26 June 2018
Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda
VERŠ 39
- यदग्रे चानुबन्धे च सुखं मोहनमात्मनः ।
- निद्रालस्यप्रमादोत्थं तत्तामसमुदाहृतम् ॥३९॥
- yad agre cānubandhe ca
- sukhaṁ mohanam ātmanaḥ
- nidrālasya-pramādotthaṁ
- tat tāmasam udāhṛtam
Překlad slovo od slova
yat — to, co; agre — na začátku; ca — rovněž; anubandhe — na konci; ca — rovněž; sukham — štěstí; mohanam — klamné; ātmanaḥ — vlastního já; nidrā — spánek; ālasya — lenost; pramāda — a iluze; uttham — jež vzešlo z; tat — to; tāmasam — charakteru nevědomosti; udāhṛtam — je řečeno, že je.
Překlad
A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti.
Význam
Ten, kdo má zalíbení v lenosti a spánku, je nepochybně pod vlivem kvality temnoty neboli nevědomosti, tak jako ten, kdo neví, jak má a nemá jednat. Osoba podléhající kvalitě nevědomosti prožívá jen klam. Nepozná štěstí na začátku ani na konci. Ten, kdo je ovlivněn kvalitou vášně, může zpočátku pociťovat nějaké pomíjivé štěstí a na konci utrpení, ale každý, kdo podléhá kvalitě nevědomosti, trpí od začátku až do konce.