CS/BG 18.48: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ|C48]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.47| BG 18.47]] '''[[CS/BG 18.47|BG 18.47]] - [[CS/BG 18.49|BG 18.49]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.49| BG 18.49]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.47| BG 18.47]] '''[[CS/BG 18.47|BG 18.47]] - [[CS/BG 18.49|BG 18.49]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.49| BG 18.49]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 48 ==== | ==== VERŠ 48 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :सहजं कर्म कौन्तेय सदोषमपि न त्यजेत् । | ||
: | :सर्वारम्भा हि दोषेण धूमेनाग्निरिवावृताः ॥४८॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:saha-jaṁ karma kaunteya | |||
:sa-doṣam api na tyajet | |||
:sarvārambhā hi doṣeṇa | |||
:dhūmenāgnir ivāvṛtāḥ | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
saha-jam — zrozené zároveň; karma — práce; kaunteya — ó synu Kuntī; sa-doṣam — s vadou; api — ačkoliv; na — nikdy; tyajet — je třeba se zříci; sarva-ārambhāḥ — všechny snahy; hi — jistě; doṣeṇa — vadou; dhūmena — kouřem; agniḥ — oheň; iva — jako; āvṛtāḥ — zahalen. | ''saha-jam'' — zrozené zároveň; ''karma'' — práce; ''kaunteya'' — ó synu Kuntī; ''sa-doṣam'' — s vadou; ''api'' — ačkoliv; ''na'' — nikdy; ''tyajet'' — je třeba se zříci; ''sarva-ārambhāḥ'' — všechny snahy; ''hi'' — jistě; ''doṣeṇa'' — vadou; ''dhūmena'' — kouřem; ''agniḥ'' — oheň; ''iva'' — jako; ''āvṛtāḥ'' — zahalen. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků. | Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 34: | Line 36: | ||
Zde je uveden velice pěkný příklad: oheň je čistý, ale přesto ho provází kouř. Tím se však oheň neznečistí. I přes kouř je považován za nejčistší ze všech prvků. Zřeknutí se kšatrijských činností a přijetí zaměstnání brāhmaṇy nikomu nezajistí, že jako brāhmaṇa nebude muset dělat nic nepříjemného. Z toho se dá usoudit, že nikdo v hmotném světě nemůže být zcela prostý znečištění hmotnými kvalitami. Zmíněný příklad ohně a kouře je v této souvislosti skutečně příhodný. Když se v zimě vyndá z ohně kámen, kouř může dráždit oči i jiné části těla, ale přes všechny potíže je třeba ohně použít. Nikdo se nemá kvůli nějakým nepříjemnostem zříkat svého přirozeného zaměstnání — je třeba být rozhodnut sloužit Nejvyššímu Pánu konáním svých povinností s vědomím Kṛṣṇy. To je dokonalost. Když se někdo věnuje určitému zaměstnání, aby uspokojil Nejvyššího Pána, všechny nedostatky provázející toto zaměstnání se očistí. Jakmile jsou výsledky práce spojeny s oddanou službou a tím očištěny, osoba začne dokonale vidět vlastní já ve svém nitru. Tak vypadá seberealizace. | Zde je uveden velice pěkný příklad: oheň je čistý, ale přesto ho provází kouř. Tím se však oheň neznečistí. I přes kouř je považován za nejčistší ze všech prvků. Zřeknutí se kšatrijských činností a přijetí zaměstnání brāhmaṇy nikomu nezajistí, že jako brāhmaṇa nebude muset dělat nic nepříjemného. Z toho se dá usoudit, že nikdo v hmotném světě nemůže být zcela prostý znečištění hmotnými kvalitami. Zmíněný příklad ohně a kouře je v této souvislosti skutečně příhodný. Když se v zimě vyndá z ohně kámen, kouř může dráždit oči i jiné části těla, ale přes všechny potíže je třeba ohně použít. Nikdo se nemá kvůli nějakým nepříjemnostem zříkat svého přirozeného zaměstnání — je třeba být rozhodnut sloužit Nejvyššímu Pánu konáním svých povinností s vědomím Kṛṣṇy. To je dokonalost. Když se někdo věnuje určitému zaměstnání, aby uspokojil Nejvyššího Pána, všechny nedostatky provázející toto zaměstnání se očistí. Jakmile jsou výsledky práce spojeny s oddanou službou a tím očištěny, osoba začne dokonale vidět vlastní já ve svém nitru. Tak vypadá seberealizace. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:24, 26 June 2018
VERŠ 48
- सहजं कर्म कौन्तेय सदोषमपि न त्यजेत् ।
- सर्वारम्भा हि दोषेण धूमेनाग्निरिवावृताः ॥४८॥
- saha-jaṁ karma kaunteya
- sa-doṣam api na tyajet
- sarvārambhā hi doṣeṇa
- dhūmenāgnir ivāvṛtāḥ
Překlad slovo od slova
saha-jam — zrozené zároveň; karma — práce; kaunteya — ó synu Kuntī; sa-doṣam — s vadou; api — ačkoliv; na — nikdy; tyajet — je třeba se zříci; sarva-ārambhāḥ — všechny snahy; hi — jistě; doṣeṇa — vadou; dhūmena — kouřem; agniḥ — oheň; iva — jako; āvṛtāḥ — zahalen.
Překlad
Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků.
Význam
V podmíněném životě je veškerá práce znečištěna kvalitami hmotné přírody. Dokonce i brāhmaṇa musí konat oběti, při kterých je nezbytné zabíjet zvířata. Kṣatriya — bez ohledu na to, jak je zbožný, musí zase bojovat s nepřáteli. Nemůže se tomu vyhnout. I velice zbožný obchodník musí někdy zatajit svůj zisk, aby mohl pokračovat v obchodování, a někdy může být nucen provozovat šmelinářství. Toho všeho se nelze vyvarovat. A śūdra, který slouží špatnému pánovi, musí plnit jeho nařízení, i kdyby tak měl dělat něco, co se dělat nemá. Přes všechny tyto nedostatky mají všichni i nadále konat své předepsané povinnosti, neboť pocházejí z jejich vlastní povahy.
Zde je uveden velice pěkný příklad: oheň je čistý, ale přesto ho provází kouř. Tím se však oheň neznečistí. I přes kouř je považován za nejčistší ze všech prvků. Zřeknutí se kšatrijských činností a přijetí zaměstnání brāhmaṇy nikomu nezajistí, že jako brāhmaṇa nebude muset dělat nic nepříjemného. Z toho se dá usoudit, že nikdo v hmotném světě nemůže být zcela prostý znečištění hmotnými kvalitami. Zmíněný příklad ohně a kouře je v této souvislosti skutečně příhodný. Když se v zimě vyndá z ohně kámen, kouř může dráždit oči i jiné části těla, ale přes všechny potíže je třeba ohně použít. Nikdo se nemá kvůli nějakým nepříjemnostem zříkat svého přirozeného zaměstnání — je třeba být rozhodnut sloužit Nejvyššímu Pánu konáním svých povinností s vědomím Kṛṣṇy. To je dokonalost. Když se někdo věnuje určitému zaměstnání, aby uspokojil Nejvyššího Pána, všechny nedostatky provázející toto zaměstnání se očistí. Jakmile jsou výsledky práce spojeny s oddanou službou a tím očištěny, osoba začne dokonale vidět vlastní já ve svém nitru. Tak vypadá seberealizace.