CS/BG 2.60: Difference between revisions

(Bhagavad-gita Compile Form edit)
 
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists)
 
Line 1: Line 1:
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|B60]]
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|C60]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div>
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.59| BG 2.59]] '''[[CS/BG 2.59|BG 2.59]] - [[CS/BG 2.61|BG 2.61]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.61| BG 2.61]]</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.59| BG 2.59]] '''[[CS/BG 2.59|BG 2.59]] - [[CS/BG 2.61|BG 2.61]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.61| BG 2.61]]</div>
{{RandomImageRU}}
{{RandomImage|Czech}}


==== VERŠ 60 ====
==== VERŠ 60 ====


<div class="verse inter_diac">
<div class="devanagari">
:''yatato hy api kaunteya''
:यततो ह्यपि कौन्तेय पुरुषस्य विपश्चितः ।
:''puruṣasya vipaścitaḥ''
:इन्द्रियाणि प्रमाथीनि हरन्ति प्रसभं मनः ॥६०॥
:''indriyāṇi pramāthīni''
</div>
:''haranti prasabhaṁ manaḥ''


<div class="verse">
:yatato hy api kaunteya
:puruṣasya vipaścitaḥ
:indriyāṇi pramāthīni
:haranti prasabhaṁ manaḥ
</div>
</div>


==== Překlad slovo od slova  ====
==== Překlad slovo od slova  ====


<div class="synonyms inter_diac">
<div class="synonyms">
yatataḥ — usilujícího; hi — zajisté; api — navzdory tomu; kaunteya — ó synu Kuntī; puruṣasya — člověka; vipaścitaḥ — který dokáže výborně rozlišovat; indriyāṇi — smysly; pramāthīni — vzrušující; haranti — uvrhají; prasabham — násilím; manaḥ — mysl.
''yatataḥ'' — usilujícího; ''hi'' — zajisté; ''api'' — navzdory tomu; ''kaunteya'' — ó synu Kuntī; ''puruṣasya'' — člověka; ''vipaścitaḥ'' — který dokáže výborně rozlišovat; ''indriyāṇi'' — smysly; ''pramāthīni'' — vzrušující; ''haranti'' — uvrhají; ''prasabham'' — násilím; ''manaḥ'' — mysl.
 
</div>
</div>


Line 25: Line 28:
<div class="translation">
<div class="translation">
Ó Arjuno, smysly jsou tak silné a dravé, že násilím unášejí i mysl člověka, který umí rozlišovat a snaží se je ovládnout.
Ó Arjuno, smysly jsou tak silné a dravé, že násilím unášejí i mysl člověka, který umí rozlišovat a snaží se je ovládnout.
</div>
</div>


Line 41: Line 43:


Vědomí Kṛṣṇy je tak transcendentálně příznivé, že díky němu se nám hmotný požitek automaticky znechutí. Je to jako když hladový člověk utiší svůj hlad dostatečným množstvím vydatného jídla. Mahārāja Ambarīṣa přemohl velkého yogīna Durvāsu Muniho rovněž jen tím, že jeho mysl byla na úrovni vědomí Kṛṣṇy (sa vai manaḥ kṛṣṇa-pādāravindayor vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane).
Vědomí Kṛṣṇy je tak transcendentálně příznivé, že díky němu se nám hmotný požitek automaticky znechutí. Je to jako když hladový člověk utiší svůj hlad dostatečným množstvím vydatného jídla. Mahārāja Ambarīṣa přemohl velkého yogīna Durvāsu Muniho rovněž jen tím, že jeho mysl byla na úrovni vědomí Kṛṣṇy (sa vai manaḥ kṛṣṇa-pādāravindayor vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane).
</div>
</div>



Latest revision as of 19:54, 26 June 2018

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 60

यततो ह्यपि कौन्तेय पुरुषस्य विपश्चितः ।
इन्द्रियाणि प्रमाथीनि हरन्ति प्रसभं मनः ॥६०॥
yatato hy api kaunteya
puruṣasya vipaścitaḥ
indriyāṇi pramāthīni
haranti prasabhaṁ manaḥ

Překlad slovo od slova

yatataḥ — usilujícího; hi — zajisté; api — navzdory tomu; kaunteya — ó synu Kuntī; puruṣasya — člověka; vipaścitaḥ — který dokáže výborně rozlišovat; indriyāṇi — smysly; pramāthīni — vzrušující; haranti — uvrhají; prasabham — násilím; manaḥ — mysl.

Překlad

Ó Arjuno, smysly jsou tak silné a dravé, že násilím unášejí i mysl člověka, který umí rozlišovat a snaží se je ovládnout.

Význam

Je mnoho mudrců, filozofů a transcendentalistů, kteří se pokoušejí ovládnout smysly, ale bez ohledu na jejich úsilí se stává, že i ti nejpokročilejší z nich někdy vinou rozrušené mysli padnou za oběť hmotnému smyslovému požitku. Dokonce i velkého mudrce a dokonalého yogīna Viśvāmitru svedla Menakā k sexuálnímu požitku, přestože se snažil ovládnout smysly náročnou askezí a yogou. V dějinách světa najdeme mnoho takových příkladů. Pro živou bytost je tedy velice obtížné ovládnout mysl a smysly, aniž by si byla plně vědoma Kṛṣṇy. Pokud nemyslí na Kṛṣṇu, nemůže zanechat smyslného hmotného jednání. Praktický příklad dává Śrī Yāmunācārya, velký světec a oddaný:

yad-avadhi mama cetaḥ kṛṣṇa-padāravinde nava-nava-rasa-dhāmany udyataṁ rantum āsīt tad-avadhi bata nāri-saṅgame smaryamāne bhavati mukha-vikāraḥ suṣṭhu niṣṭhīvanaṁ ca

“Od té doby, co se má mysl věnuje službě lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy a co vychutnávám stále nové transcendentální nálady, odvracím svou tvář, kdykoliv jen pomyslím na pohlavní život se ženou, a odplivnu si nad touto myšlenkou.”

Vědomí Kṛṣṇy je tak transcendentálně příznivé, že díky němu se nám hmotný požitek automaticky znechutí. Je to jako když hladový člověk utiší svůj hlad dostatečným množstvím vydatného jídla. Mahārāja Ambarīṣa přemohl velkého yogīna Durvāsu Muniho rovněž jen tím, že jeho mysl byla na úrovni vědomí Kṛṣṇy (sa vai manaḥ kṛṣṇa-pādāravindayor vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane).