CS/BG 2.64: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|C64]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.63| BG 2.63]] '''[[CS/BG 2.63|BG 2.63]] - [[CS/BG 2.65|BG 2.65]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.65| BG 2.65]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.63| BG 2.63]] '''[[CS/BG 2.63|BG 2.63]] - [[CS/BG 2.65|BG 2.65]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.65| BG 2.65]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 64 ==== | ==== VERŠ 64 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :रागद्वेषविमुक्तैस्तु विषयानिन्द्रियैश्चरन् । | ||
: | :आत्मवश्यैर्विधेयात्मा प्रसादमधिगच्छति ॥६४॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:rāga-dveṣa-vimuktais tu | |||
:viṣayān indriyaiś caran | |||
:ātma-vaśyair vidheyātmā | |||
:prasādam adhigacchati | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
rāga — připoutanost; dveṣa — a odpor; vimuktaiḥ — tím, kdo se oprostil od; tu — ale; viṣayān — smyslové objekty; indriyaiḥ — smysly; caran — jednající vůči; ātma-vaśyaiḥ — dotyčným ovládané; vidheya-ātmā — ten, kdo dodržuje usměrňující zásady svobody; prasādam — milost Pána; adhigacchati — získá. | ''rāga'' — připoutanost; ''dveṣa'' — a odpor; ''vimuktaiḥ'' — tím, kdo se oprostil od; ''tu'' — ale; ''viṣayān'' — smyslové objekty; ''indriyaiḥ'' — smysly; ''caran'' — jednající vůči; ''ātma-vaśyaiḥ'' — dotyčným ovládané; ''vidheya-ātmā'' — ten, kdo dodržuje usměrňující zásady svobody; ''prasādam'' — milost Pána; ''adhigacchati'' — získá. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Avšak ten, kdo je prostý veškeré připoutanosti i odporu a dokáže ovládat své smysly pomocí usměrňujících zásad svobody, může být obdařen úplnou milostí Pána. | Avšak ten, kdo je prostý veškeré připoutanosti i odporu a dokáže ovládat své smysly pomocí usměrňujících zásad svobody, může být obdařen úplnou milostí Pána. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Již bylo vysvětleno, že živá bytost může nějakou nepřirozenou metodou zvnějšku ovládat své smysly, ale dokud nebudou zaměstnány transcendentální službou Pánu, hrozí velké nebezpečí, že poklesne. Oddaný, který si je plně vědom Kṛṣṇy, sice může být zdánlivě na smyslové úrovni, ale díky svému vědomí Kṛṣṇy ve skutečnosti není k činnostem smyslů poután. Nezajímá se o nic jiného než o Kṛṣṇovu spokojenost; proto je transcendentální vůči veškeré připoutanosti a odpoutanosti. Pokud Kṛṣṇa chce, oddaný může učinit cokoliv, co obvykle není žádoucí, a jestliže Kṛṣṇa nechce, oddaný neudělá, co by obyčejně pro svou spokojenost udělal. To, zda bude jednat nebo ne, je tedy v jeho moci, neboť jedná jen pod vedením Kṛṣṇy. Takové vědomí je známkou bezpříčinné milosti Pána, kterou může být oddaný obdařen i přesto, že je poután k úrovni smyslů. | Již bylo vysvětleno, že živá bytost může nějakou nepřirozenou metodou zvnějšku ovládat své smysly, ale dokud nebudou zaměstnány transcendentální službou Pánu, hrozí velké nebezpečí, že poklesne. Oddaný, který si je plně vědom Kṛṣṇy, sice může být zdánlivě na smyslové úrovni, ale díky svému vědomí Kṛṣṇy ve skutečnosti není k činnostem smyslů poután. Nezajímá se o nic jiného než o Kṛṣṇovu spokojenost; proto je transcendentální vůči veškeré připoutanosti a odpoutanosti. Pokud Kṛṣṇa chce, oddaný může učinit cokoliv, co obvykle není žádoucí, a jestliže Kṛṣṇa nechce, oddaný neudělá, co by obyčejně pro svou spokojenost udělal. To, zda bude jednat nebo ne, je tedy v jeho moci, neboť jedná jen pod vedením Kṛṣṇy. Takové vědomí je známkou bezpříčinné milosti Pána, kterou může být oddaný obdařen i přesto, že je poután k úrovni smyslů. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:56, 26 June 2018
VERŠ 64
- रागद्वेषविमुक्तैस्तु विषयानिन्द्रियैश्चरन् ।
- आत्मवश्यैर्विधेयात्मा प्रसादमधिगच्छति ॥६४॥
- rāga-dveṣa-vimuktais tu
- viṣayān indriyaiś caran
- ātma-vaśyair vidheyātmā
- prasādam adhigacchati
Překlad slovo od slova
rāga — připoutanost; dveṣa — a odpor; vimuktaiḥ — tím, kdo se oprostil od; tu — ale; viṣayān — smyslové objekty; indriyaiḥ — smysly; caran — jednající vůči; ātma-vaśyaiḥ — dotyčným ovládané; vidheya-ātmā — ten, kdo dodržuje usměrňující zásady svobody; prasādam — milost Pána; adhigacchati — získá.
Překlad
Avšak ten, kdo je prostý veškeré připoutanosti i odporu a dokáže ovládat své smysly pomocí usměrňujících zásad svobody, může být obdařen úplnou milostí Pána.
Význam
Již bylo vysvětleno, že živá bytost může nějakou nepřirozenou metodou zvnějšku ovládat své smysly, ale dokud nebudou zaměstnány transcendentální službou Pánu, hrozí velké nebezpečí, že poklesne. Oddaný, který si je plně vědom Kṛṣṇy, sice může být zdánlivě na smyslové úrovni, ale díky svému vědomí Kṛṣṇy ve skutečnosti není k činnostem smyslů poután. Nezajímá se o nic jiného než o Kṛṣṇovu spokojenost; proto je transcendentální vůči veškeré připoutanosti a odpoutanosti. Pokud Kṛṣṇa chce, oddaný může učinit cokoliv, co obvykle není žádoucí, a jestliže Kṛṣṇa nechce, oddaný neudělá, co by obyčejně pro svou spokojenost udělal. To, zda bude jednat nebo ne, je tedy v jeho moci, neboť jedná jen pod vedením Kṛṣṇy. Takové vědomí je známkou bezpříčinné milosti Pána, kterou může být oddaný obdařen i přesto, že je poután k úrovni smyslů.