CS/BG 2.66: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|C66]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.65| BG 2.65]] '''[[CS/BG 2.65|BG 2.65]] - [[CS/BG 2.67|BG 2.67]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.67| BG 2.67]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 2.65| BG 2.65]] '''[[CS/BG 2.65|BG 2.65]] - [[CS/BG 2.67|BG 2.67]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.67| BG 2.67]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 66 ==== | ==== VERŠ 66 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :नास्ति बुद्धिरयुक्तस्य न चायुक्तस्य भावना । | ||
: | :न चाभावयतः शान्तिरशान्तस्य कुतः सुखम् ॥६६॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:nāsti buddhir ayuktasya | |||
:na cāyuktasya bhāvanā | |||
:na cābhāvayataḥ śāntir | |||
:aśāntasya kutaḥ sukham | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
na asti — nemůže být; buddhiḥ — transcendentální inteligence; ayuktasya — toho, kdo není spojený (vědomím Kṛṣṇy); na — ne; ca — a; ayuktasya — toho, komu se nedostává vědomí Kṛṣṇy; bhāvanā — ustálená mysl (ve štěstí); na — ne; ca — a; abhāvayataḥ — toho, kdo se neustálil; śāntiḥ — klid; aśāntasya — neklidného; kutaḥ — kde je; sukham — štěstí. | ''na asti'' — nemůže být; ''buddhiḥ'' — transcendentální inteligence; ''ayuktasya'' — toho, kdo není spojený (vědomím Kṛṣṇy); ''na'' — ne; ''ca'' — a; ''ayuktasya'' — toho, komu se nedostává vědomí Kṛṣṇy; ''bhāvanā'' — ustálená mysl (ve štěstí); ''na'' — ne; ''ca'' — a; ''abhāvayataḥ'' — toho, kdo se neustálil; ''śāntiḥ'' — klid; ''aśāntasya'' — neklidného; ''kutaḥ'' — kde je; ''sukham'' — štěstí. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ten, kdo není spojen s Nejvyšším (skrze vědomí Kṛṣṇy), nemůže mít ani transcendentální inteligenci, ani ustálenou mysl, bez nichž nelze dosáhnout klidu. A jak by mohlo bez klidu být nějaké štěstí? | Ten, kdo není spojen s Nejvyšším (skrze vědomí Kṛṣṇy), nemůže mít ani transcendentální inteligenci, ani ustálenou mysl, bez nichž nelze dosáhnout klidu. A jak by mohlo bez klidu být nějaké štěstí? | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Dokud živá bytost nemá vědomí Kṛṣṇy, nemůže žít v klidu. V páté kapitole (5.29) je to doloženo — skutečného klidu může dosáhnout, až bude vědět, že Kṛṣṇa jediný si užívá všech výsledků obětí a askeze, je vlastníkem všech vesmírů a skutečným přítelem všech živých bytostí. Jestliže si tedy někdo není vědom Kṛṣṇy, jeho mysl nemůže mít konečný cíl. Nepokoj každý zažívá proto, že postrádá konečný cíl, ale když si je někdo jistý, že Kṛṣṇa je poživatelem, vlastníkem a přítelem všech a všeho, pak může — s ustálenou myslí — přivodit klid. Ten, kdo jedná bez vztahu s Kṛṣṇou, je tedy vždy plný úzkosti a nenachází klid, ani kdyby sebevíce předstíral vyrovnanost a duchovní pokrok. Vědomí Kṛṣṇy je stav klidu, který se projeví sám od sebe a kterého lze dosáhnout jedině ve vztahu s Kṛṣṇou. | Dokud živá bytost nemá vědomí Kṛṣṇy, nemůže žít v klidu. V páté kapitole (5.29) je to doloženo — skutečného klidu může dosáhnout, až bude vědět, že Kṛṣṇa jediný si užívá všech výsledků obětí a askeze, je vlastníkem všech vesmírů a skutečným přítelem všech živých bytostí. Jestliže si tedy někdo není vědom Kṛṣṇy, jeho mysl nemůže mít konečný cíl. Nepokoj každý zažívá proto, že postrádá konečný cíl, ale když si je někdo jistý, že Kṛṣṇa je poživatelem, vlastníkem a přítelem všech a všeho, pak může — s ustálenou myslí — přivodit klid. Ten, kdo jedná bez vztahu s Kṛṣṇou, je tedy vždy plný úzkosti a nenachází klid, ani kdyby sebevíce předstíral vyrovnanost a duchovní pokrok. Vědomí Kṛṣṇy je stav klidu, který se projeví sám od sebe a kterého lze dosáhnout jedině ve vztahu s Kṛṣṇou. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 19:56, 26 June 2018
VERŠ 66
- नास्ति बुद्धिरयुक्तस्य न चायुक्तस्य भावना ।
- न चाभावयतः शान्तिरशान्तस्य कुतः सुखम् ॥६६॥
- nāsti buddhir ayuktasya
- na cāyuktasya bhāvanā
- na cābhāvayataḥ śāntir
- aśāntasya kutaḥ sukham
Překlad slovo od slova
na asti — nemůže být; buddhiḥ — transcendentální inteligence; ayuktasya — toho, kdo není spojený (vědomím Kṛṣṇy); na — ne; ca — a; ayuktasya — toho, komu se nedostává vědomí Kṛṣṇy; bhāvanā — ustálená mysl (ve štěstí); na — ne; ca — a; abhāvayataḥ — toho, kdo se neustálil; śāntiḥ — klid; aśāntasya — neklidného; kutaḥ — kde je; sukham — štěstí.
Překlad
Ten, kdo není spojen s Nejvyšším (skrze vědomí Kṛṣṇy), nemůže mít ani transcendentální inteligenci, ani ustálenou mysl, bez nichž nelze dosáhnout klidu. A jak by mohlo bez klidu být nějaké štěstí?
Význam
Dokud živá bytost nemá vědomí Kṛṣṇy, nemůže žít v klidu. V páté kapitole (5.29) je to doloženo — skutečného klidu může dosáhnout, až bude vědět, že Kṛṣṇa jediný si užívá všech výsledků obětí a askeze, je vlastníkem všech vesmírů a skutečným přítelem všech živých bytostí. Jestliže si tedy někdo není vědom Kṛṣṇy, jeho mysl nemůže mít konečný cíl. Nepokoj každý zažívá proto, že postrádá konečný cíl, ale když si je někdo jistý, že Kṛṣṇa je poživatelem, vlastníkem a přítelem všech a všeho, pak může — s ustálenou myslí — přivodit klid. Ten, kdo jedná bez vztahu s Kṛṣṇou, je tedy vždy plný úzkosti a nenachází klid, ani kdyby sebevíce předstíral vyrovnanost a duchovní pokrok. Vědomí Kṛṣṇy je stav klidu, který se projeví sám od sebe a kterého lze dosáhnout jedině ve vztahu s Kṛṣṇou.