CS/BG 4.26: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTVRTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTVRTÁ|C26]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 4| KAPITOLA ČTVRTÁ: Transcendentální poznání]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 4| KAPITOLA ČTVRTÁ: Transcendentální poznání]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 4.25| BG 4.25]] '''[[CS/BG 4.25|BG 4.25]] - [[CS/BG 4.27|BG 4.27]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 4.27| BG 4.27]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 4.25| BG 4.25]] '''[[CS/BG 4.25|BG 4.25]] - [[CS/BG 4.27|BG 4.27]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 4.27| BG 4.27]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 26 ==== | ==== VERŠ 26 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :श्रोत्रादीनीन्द्रियाण्यन्ये संयमाग्निषु जुह्वति । | ||
: | :शब्दादीन्विषयानन्य इन्द्रियाग्निषु जुह्वति ॥२६॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:śrotrādīnīndriyāṇy anye | |||
:saṁyamāgniṣu juhvati | |||
:śabdādīn viṣayān anya | |||
:indriyāgniṣu juhvati | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
śrotra-ādīni — jako například proces naslouchání; indriyāṇi — smysly; anye — jiní; saṁyama — ovládání; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují; śabda-ādīn — zvukovou vibraci a tak dále; viṣayān — objekty smyslového požitku; anye — jiní; indriya — smyslových orgánů; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují. | ''śrotra-ādīni'' — jako například proces naslouchání; ''indriyāṇi'' — smysly; ''anye'' — jiní; ''saṁyama'' — ovládání; ''agniṣu'' — v ohních; ''juhvati'' — obětují; ''śabda-ādīn'' — zvukovou vibraci a tak dále; ''viṣayān'' — objekty smyslového požitku; ''anye'' — jiní; ''indriya'' — smyslových orgánů; ''agniṣu'' — v ohních; ''juhvati'' — obětují. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Někteří (bezúhonní brahmacārīni) obětují naslouchání a smysly do ohně ovládání mysli a někteří (hospodáři žijící usměrněným životem) obětují smyslové objekty do ohně smyslů. | Někteří (bezúhonní brahmacārīni) obětují naslouchání a smysly do ohně ovládání mysli a někteří (hospodáři žijící usměrněným životem) obětují smyslové objekty do ohně smyslů. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Všichni členové čtyř stavů lidského života — brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsī — se mají stát dokonalými yogīny či transcendentalisty. Jelikož lidský život není k tomu, abychom uspokojovali smysly jako zvířata, jsou jeho čtyři stádia uspořádána tak, aby člověk nakonec dospěl k duchovní dokonalosti. Brahmacārīni neboli žáci v péči pravého duchovního učitele ovládají mysl tím, že se zdržují smyslového požitku. Brahmacārī naslouchá pouze slovům týkajícím se vědomí Kṛṣṇy; naslouchání je základním předpokladem pro porozumění, a bezúhonný brahmacārī se proto plně věnuje opěvování Pánovy slávy a naslouchání o ní (harer nāmānukīrtanam). Vyhýbá se poslouchání hmotných zvukových vibrací a jeho sluch se zaměřuje na transcendentální zvukovou vibraci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa. A hospodáři, kteří mají do určité míry povoleno uspokojovat smysly, tak zase činí s velkou zdrženlivostí. Pohlavní život, požívání omamných látek a jedení masa jsou běžné sklony lidské společnosti — hospodář žijící usměrněným životem však neomezenému pohlavnímu styku a dalším smyslovým požitkům neholduje. V celém civilizovaném světě proto existuje manželství založené na zásadách náboženství, jelikož umožňuje pohlavní život, který je omezený a prostý ulpění. Ten je také určitým druhem yajñi, neboť hospodář obětuje svůj sklon ke smyslovému požitku zájmu vyššího, transcendentálního života. | Všichni členové čtyř stavů lidského života — brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsī — se mají stát dokonalými yogīny či transcendentalisty. Jelikož lidský život není k tomu, abychom uspokojovali smysly jako zvířata, jsou jeho čtyři stádia uspořádána tak, aby člověk nakonec dospěl k duchovní dokonalosti. Brahmacārīni neboli žáci v péči pravého duchovního učitele ovládají mysl tím, že se zdržují smyslového požitku. Brahmacārī naslouchá pouze slovům týkajícím se vědomí Kṛṣṇy; naslouchání je základním předpokladem pro porozumění, a bezúhonný brahmacārī se proto plně věnuje opěvování Pánovy slávy a naslouchání o ní (harer nāmānukīrtanam). Vyhýbá se poslouchání hmotných zvukových vibrací a jeho sluch se zaměřuje na transcendentální zvukovou vibraci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa. A hospodáři, kteří mají do určité míry povoleno uspokojovat smysly, tak zase činí s velkou zdrženlivostí. Pohlavní život, požívání omamných látek a jedení masa jsou běžné sklony lidské společnosti — hospodář žijící usměrněným životem však neomezenému pohlavnímu styku a dalším smyslovým požitkům neholduje. V celém civilizovaném světě proto existuje manželství založené na zásadách náboženství, jelikož umožňuje pohlavní život, který je omezený a prostý ulpění. Ten je také určitým druhem yajñi, neboť hospodář obětuje svůj sklon ke smyslovému požitku zájmu vyššího, transcendentálního života. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:21, 26 June 2018
VERŠ 26
- श्रोत्रादीनीन्द्रियाण्यन्ये संयमाग्निषु जुह्वति ।
- शब्दादीन्विषयानन्य इन्द्रियाग्निषु जुह्वति ॥२६॥
- śrotrādīnīndriyāṇy anye
- saṁyamāgniṣu juhvati
- śabdādīn viṣayān anya
- indriyāgniṣu juhvati
Překlad slovo od slova
śrotra-ādīni — jako například proces naslouchání; indriyāṇi — smysly; anye — jiní; saṁyama — ovládání; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují; śabda-ādīn — zvukovou vibraci a tak dále; viṣayān — objekty smyslového požitku; anye — jiní; indriya — smyslových orgánů; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují.
Překlad
Někteří (bezúhonní brahmacārīni) obětují naslouchání a smysly do ohně ovládání mysli a někteří (hospodáři žijící usměrněným životem) obětují smyslové objekty do ohně smyslů.
Význam
Všichni členové čtyř stavů lidského života — brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsī — se mají stát dokonalými yogīny či transcendentalisty. Jelikož lidský život není k tomu, abychom uspokojovali smysly jako zvířata, jsou jeho čtyři stádia uspořádána tak, aby člověk nakonec dospěl k duchovní dokonalosti. Brahmacārīni neboli žáci v péči pravého duchovního učitele ovládají mysl tím, že se zdržují smyslového požitku. Brahmacārī naslouchá pouze slovům týkajícím se vědomí Kṛṣṇy; naslouchání je základním předpokladem pro porozumění, a bezúhonný brahmacārī se proto plně věnuje opěvování Pánovy slávy a naslouchání o ní (harer nāmānukīrtanam). Vyhýbá se poslouchání hmotných zvukových vibrací a jeho sluch se zaměřuje na transcendentální zvukovou vibraci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa. A hospodáři, kteří mají do určité míry povoleno uspokojovat smysly, tak zase činí s velkou zdrženlivostí. Pohlavní život, požívání omamných látek a jedení masa jsou běžné sklony lidské společnosti — hospodář žijící usměrněným životem však neomezenému pohlavnímu styku a dalším smyslovým požitkům neholduje. V celém civilizovaném světě proto existuje manželství založené na zásadách náboženství, jelikož umožňuje pohlavní život, který je omezený a prostý ulpění. Ten je také určitým druhem yajñi, neboť hospodář obětuje svůj sklon ke smyslovému požitku zájmu vyššího, transcendentálního života.